V poslední době jsem obdržel několik dotazů k tomu, zda jsou spolky povinny zveřejňovat účetní závěrku. Do konce roku 2015 neexistovala pro spolky povinnost zveřejňovat účetní závěrku. Novela zákona o účetnictví č. 221/2015 Sb. ale přinesla zásadní povinnost zveřejňovat účetní závěrku, kterou mají nově všechny subjekty zapisované do veřejného rejstříku, které mají zároveň povinnost účetní závěrku sestavovat, tedy i některé spolky a pobočné spolky.

Kdo má povinnost zveřejňovat účetní závěrku?

Jak je již výše uvedeno, povinnost zveřejňovat účetní závěrku mají spolky, které mají dle zákona povinnost účetní závěrku sestavovat. Tyto spolky zveřejní účetní závěrku uložením do sbírky listin. Naopak spolky, které dle zákona nemají povinnost sestavovat účetní závěrku, nemusí účetní závěrku zveřejňovat.

Které spolky nemají povinnost sestavovat účetní závěrku? Povinnost sestavovat účetní závěrku se nevztahuje na spolky, které mohou vést tzv. jednoduché účetnictví (Uvedené plyne z ustanovení § 13b odst. 4 zákona o účetnictví, dle kterého se neaplikují ty části zákona, které říkají, že účetní jednotky sestavují účetní závěrku.).

Jednoduché účetnictví může vést spolek a pobočný spolek, odborová organizace, pobočná odborová organizace, organizace zaměstnavatelů, pobočná organizace zaměstnavatelů, církev a náboženská společnost nebo církevní instituce, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, anebo honební společenství, pokud není plátcem daně z přidané hodnoty, jeho celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč a hodnota jeho majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč.

Spolky vedoucí jednoduché účetnictví mají povinnost zveřejňovat přehled o majetku a závazcích

Spolky vedoucí jednoduché účetnictví mají povinnost zveřejňovat jen přehled o majetku a závazcích. Rovněž mají povinnost vést přehled o příjmech a výdajích, ale ten nemusí zveřejňovat ve sbírce (k uvedenému viz ustanovení § 13b odst. 4 zákona o účetnictví).

Účetní závěrka ve zjednodušeném či úplném rozsahu

Většiny spolků z těch, které mají povinnost sestavovat účetní závěrku (a tedy účetní závěrku i zveřejnit) se bude týkat povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu. Tu zpracovávají organizace, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Podoba a obsah účetní závěrky jsou stanoveny zákonem o účetnictví, zjednodušeně se dá říct, že její součástí je rozvaha (bilance), výkaz zisků a ztrát a příloha. Pro zpracování účetní závěrky je možné využít množství formulářů – např. zde.

V plném rozsahu zveřejňují účetní závěrku subjekty, které mají povinnost si účetní závěrku nechat ověřit auditorem, tyto musí zveřejňovat také výroční zprávu. Týká se to organizací určených podle § 20 zákona o účetnictví (záleží na celkových aktivech, ročním úhrnu čistého obratu a na průměrném počtu zaměstnanců v průběhu účetního období). Toto se ale většiny spolků týkat nebude (vztahuje se to například na subjekty, které dosáhly čistého obratu 80 mil Kč za rok).

Do kdy musí být účetní závěrka zveřejněna?

Účetní závěrka musí být zveřejněna do 30 dnů od okamžiku, kdy byla schválena, nejpozději ale do konce následujícího kalendářního roku (viz ustanovení § 21a zákona o účetnictví).

Účetní závěrka za rok 2016 tak musí být zveřejněna nejpozději do konce roku 2017, a to i v případě, že by do té doby nebyla nejvyšším orgánem spolku schválena.

Novela zákona o účetnictví stanoví v přechodných ustanoveních také postup zveřejňování „starých“ účetních závěrek spolků a pobočných spolků (za předchozí 2 roky):

  • účetní závěrka za rok 2014 měla být zveřejněna již do 31. 3. 2016,
  • účetní závěrka za rok 2015 má být zveřejněna do 30. 11. 2017.

Co se stane, pokud povinnost nebude splněna?

Pokud čtete tyto informace a jsou pro vás novinkou, už jste nejspíš porušili povinnost zveřejnit účetní závěrku za rok 2014 do konce března tohoto roku. Není ale potřeba propadat panice. Nedá se očekávat, že by rejstříkové soudy nějak bleskově byly schopny tuto povinnost kontrolovat. Přesto doporučuji to v průběhu tohoto roku napravit.

Pokud soud zjistí, že povinnost byla ze strany právnické osoby porušena, vyzve ji k nápravě a stanoví jí k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud by ani v rámci této lhůty nebyla náprava zjednána, může soud uložit pokutu až 100 tisíc korun. To je hodně a proto se vyplatí raději své povinnosti splnit a účetní závěrku do sbírky listin založit.

Návod pro spolky, jak při zveřejnění dokumentu ve sbírce listin postupovat, jsem přidal ZDE.

 

RÁDI VÁM POMŮŽEME SE SPOLKOVÝM PRÁVEM, PŘIPRAVÍME SMLOUVY NEBO DOKUMENTY K GDPR. V PŘÍPADĚ ZÁJMU NÁS KONTAKTUJTE.

Upraveno dne 19. 4. 2017