Na přelomu roku došlo k rozšíření případů, ve kterých mají námitky podané proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění odkladný účinek. Nově totiž mají odkladný účinek i námitky podané proti rozhodnutím vydaným podle ustanovení § 116 odst. 2 věty druhé zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „ZOPSZ“) a podle ustanovení § 64 odst. 2 a 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).

Obecně k námitkovému řízení

Institut námitek jako opravný prostředek proti rozhodnutím orgánů sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění byl do českého právního řádu zaveden s účinností od 1. ledna 2010.

Proti rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení, Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva spravedlnosti ČR a Ministerstva obrany ČR, které byly oznámeny po 31. prosinci 2009, lze tudíž ve věcech důchodového pojištění, tedy ve věcech týkajících se nároků na starobní, invalidní, sirotčí či vdovský nebo vdovecký důchod a jejich výše, a ve věcech týkajících se přeplatků na jednotlivých výše zmiňovaných důchodech, podat námitky.

Námitky je možné uplatnit do třiceti dnů ode dne oznámení prvoinstančního rozhodnutí účastníku řízení. Běh třicetidenní lhůty se řídí ustanovením § 123c ZOPSZ, subsidiárně se použije ustanovení § 40 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

Námitky se podávají u orgánu, který rozhodnutí vydal, tedy přímo u České správy sociálního zabezpečení, Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva spravedlnosti ČR nebo u Ministerstva obrany ČR. V případě, že námitky směřují proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení je možné námitky podat u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení (nebo pražské správy sociálního zabezpečení, popř. u Městské správy sociálního zabezpečení Brno – město).

Námitky musí obsahovat náležitosti uvedené v ustanovení § 37 odst. 2 a v ustanovení § 82 správního řádu. Z námitek tedy musí být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje. Účastník řízení uvede v námitkách jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle ustanovení § 19 odst. 3 citovaného zákona. Námitky musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž jsou určeny (námitky tedy mohou být určeny České správě sociálního zabezpečení, Ministerstvu vnitra ČR, Ministerstvu spravedlnosti ČR nebo Ministerstvu obrany ČR), a podpis osoby, která je činí. Námitky musí zároveň obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřují, v jakém rozsahu ho napadají a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Námitkami lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Námitky jen proti odůvodnění rozhodnutí jsou nepřípustné

Námitky jsou řádným opravným prostředkem ve správním řízení, jsou tudíž nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl případně zabývat soud v rámci později uplatněné správní žaloby. Žalobu v soudním řízení správním lze podat do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o námitkách u místně příslušného krajského soudu (v případě Prahy u Městského soudu v Praze).

Odkladný účinek podaných námitek

Námitky podané proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění nemají odkladný účinek, tzn., že nedojde k odložení právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Prvoinstanční rozhodnutí je tudíž ihned po vydání vykonatelné. Z uvedeného pravidla zakotveného v ustanovení § 88 odst. 5 ZOPSZ však existují výjimky.

Až do 30. 11. 2013 měly odkladný účinek pouze námitky směřující proti rozhodnutím vydaným podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3, § 118b a § 118c ZOPSZ, tedy proti rozhodnutím o přeplatcích na dávkách důchodového pojištění:

  1. V ustanovení § 118a ZOPSZ odst. 1 je stanoveno, že pokud byl důchod vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, protože příjemce důchodu nesplnil některou jemu uloženou povinnost, přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo vědomě jinak způsobil, že důchod nebo jeho část byl vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, má plátce důchodu vůči příjemci důchodu nárok na vrácení, popřípadě náhradu nesprávně vyplacené částky.
  2. Dle odst. 2 citovaného ustanovení má plátce důchodu v případě, že byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly přitom splněny podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění pro výplatu tohoto důchodu, vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které nenáležely. To platí obdobně, zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod z důvodu uzavření nového manželství nebo nárok na sirotčí důchod z důvodu dosažení 26. roku věku.
  3. Dle ustanovení § 118b ZOPSZ platí, že pokud zaměstnavatel nepodal hlášení nebo nepředložil záznam buď vůbec nebo stanoveným způsobem nebo včas anebo podané hlášení, předložený záznam nebo údaje potvrzené zaměstnavatelem byly nesprávné, a v důsledku toho byl důchod poskytnut neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležel, je povinen nahradit neprávem vyplacené částky.
  4. Z ustanovení § 118c ZOPSZ plyne, že pokud zaměstnavatel i příjemce důchodu způsobili, že důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, odpovídají orgánu sociálního zabezpečení za vrácení přeplatku na důchodu společně a nerozdílně.

Podle důvodové zprávy k zákonu č. 479/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony: „Rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení budou obecně vykonatelná okamžikem oznámení rozhodnutí. Zejména v situaci, v níž se dávka odnímá či snižuje, by jinak orgán sociálního zabezpečení byl v horším postavení než nyní a výplata neprávem přiznané dávky (její části) by plynula do skončení námitkového řízení. Rovněž tak účastník námitkového řízení by v případě zachovaného suspenzivního účinku námitek byl po celou dobu řízení bez finančních prostředků, na jejichž poskytování je závislý. I v případě nevyčerpání opravného prostředku by právní moc rozhodnutí nastávala po 30 dnech ode dne oznámení. Pominout nelze ani časovou prodlevu mezi vydáním rozhodnutí a jeho doručením (oznámením) účastníkovi. Jedinou opodstatněnou výjimku tvoří rozhodnutí o tzv. přeplatcích na dávkách důchodového pojištění.“

V případě přeplatků vystavených orgánem sociálního zabezpečení podle ustanovení § 64 odst. 2 a 5 zákona o důchodovém pojištění a v případě ustanovení § 116 odst. 2 věty druhé ZOPSZ námitky podané proti rozhodnutí odkladný účinek nejdříve neměly. Zákonodárce pravděpodobně udělal chybu a opomenul uvést tato ustanovení ve znění ustanovení § 88 odst. 5 ZOPSZ. Tato chyba byla napravena až s účinností od 1. 12. 2013 zákonným opatřením senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů.

S účinností od 1. 12. 2013 mají tudíž odkladný účinek i námitky podané proti rozhodnutím vydaným dle ustanovení § 116 odst. 2 věty druhé ZOPSZ, podle kterého je žadatel o přiznání dávky důchodového pojištění povinen neprodleně vrátit poskytnuté zálohy, pokud podmínky pro nárok na dávku splněny nebyly.

Odkladný účinek mají nově i námitky podané proti rozhodnutím vydaným dle ustanovení § 64 odst. 2 a 5 zákona o důchodovém pojištění, dle kterého v případě, je-li důchod poukazován na účet manžela (manželky) oprávněného, který umřel, je manžel (manželka), popř. osoba, která má právo disponovat s peněžními prostředky na daném účtu, povinen vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného připsané na takový účet po dni, za který náležela poslední výplata důchodu zemřelého oprávněného.

Nedůsledně provedená novelizace

Zákonodárci však lze i nyní vyčítat, že změnu ustanovení § 88 odst. 5 ZOPSZ provedl nedůsledně. Opomněl totiž, že ustanovení, dle kterých jsou vydávána rozhodnutí, proti kterým námitky mají odkladný účinek, jsou zakotvena ve dvou různých právních předpisech (ZOPSZ a zákoně o důchodovém pojištění).

Z dikce § 88 odst. 5 ZOPSZ plyne, že všechna ustanovení citovaná v § 88 odst. 5 ZOPSZ by se měla vztahovat k zákonu o důchodovém pojištění („…vydaným podle § 116 odst. 2 věty druhé, § 118a odst. 1 až 3, § 118b a 118c a § 64 odst. 2 a 5 zákona o důchodovém pojištění.“). Přitom je zřejmé, že dané výjimky se vztahují k ustanovením § 116 odst. 2 věty druhé, § 118a odst. 1 až 3, § 118b a 118c obsaženým v ZOPSZ a k ustanovení § 64 odst. 2 a 5 obsaženému v zákoně o důchodovém pojištění.

Andrej Lobotka