Tajemník Dělnické mládeže Jakub Svoboda dostal na konci června 2014 trestním příkazem za pálení vlajky EU na mítinku DSSS před volbami do Evropského parlamentu „podmínku“ na jeden rok. Protože však podal odpor, trestní řízení bude pokračovat. Svým jednáním, které spočívalo v tom, že „potřísnil hořlavou tekutinou a zapálil vlajku Evropské unie, která vzápětí během několika vteřin celá shořela“ měl spáchat trestný čin výtržnictví. Na sociálních sítích to vzbudilo bouřlivé diskuse. Jedni obhajují právo státu potrestat Svobodu, druzí považují v daném případě trestní represi za nepřiměřenou. Podívejme se na některé souvislosti.

Pohled za hranice

Je známo, že v USA je dokonce i pálení americké vlajky považováno za chráněný projev svobody slova (např. rozhodnutí Texas v. Johnson z roku 1989). V Německu nebo v Polsku trestní zákoník obsahuje zvláštní skutkovou podstatu trestného činu pálení státní vlajky (což v ČR nemáme). Ani zde ovšem není trestným činem pálení vlajky EU, čehož zrovna v Polsku nacionalisté bohatě využívají.

Evropský soud pro lidská práva se přímo otázkou trestního postihu za pálení vlajky, pokud vím, dosud nezabýval. Vyjádřil se k němu však v únoru 2010 v rozsudku Křesťansko-demokratická lidová strana v. Moldavsko (č. 2). Zde se štrasburský soud zabýval porušením shromažďovacího práva politické strany a prohlásil, že provolávání sloganů jako „pryč s Putinovským okupačním režimem“, i když bylo doprovázeno pálením vlajek a portrétů, představovalo chráněnou formu vyjádření nesouhlasu s přítomností ruských vojsk. ESLP zde připomněl, že ochrana Evropské úmluvy se vztahuje nejen na informace a myšlenky, které jsou příznivě přijímané nebo považované za neškodné či bezvýznamné, ale i na ty, které zraňují, šokují nebo znepokojují.

Přestupek?

Před více než deseti lety členové výtvarné skupiny Rafani pálili na Václavském náměstí černobílé verze české národní vlajky. Jejich jednání bylo posouzeno jako přestupek, což v případě úmyslného poškození státních znaků hrozí v ČR i dnes (za tento přestupek podle zákona o užívání státních symbolů ČR je možné uložit pokutu do deseti tisíc). Pálení nebo poškozování státních symbolů ale není v ČR trestným činem. Vymezení skutku, kterého se měl dopustit Svoboda, pak podle mého nenaznačuje ani důvody pro aplikaci skutkové podstaty trestného činu výtržnictví.

Závěr

Já osobně jsem přesvědčen, že evropský projekt má smysl a že problémy, které se na nás valí, jsme schopní vyřešit spíše, když budeme jako Evropané držet při sobě. Zároveň ale samozřejmě vidím řadu problémů, které s sebou EU přináší, od nedostatku politické legitimity, až po obrovskou byrokratizaci. Na tyto problémy je potřeba upozorňovat a své místo v demokratické diskusi má také úplné popírání smyslu evropské integrace.

Pálení jakékoli vlajky můžeme považovat za čin nechutný, nízký či odpudivý a jako takový ho můžeme kritizovat. Zvláště, pokud ale jde o jednání, ke kterému dochází na politickém shromáždění a jeho cílem je vyjádření politického názoru či postoje, nemělo by se jednat o čin trestný. Stejně tak, jako když vytvoříme karikaturu prezidenta republiky, Ježíše nebo Mohameda v úmyslu kritizovat určité jednání nebo ideologii.

David Zahumenský, publikováno na blogu Aktuálně.