Koncem minulého roku jsme v článku Případy z praxe: odškodnění za nepřiměřenou délku řízení zveřejnili kazuistiku týkající se problematiky průtahů v řízení. Nyní přinášíme další „případy z praxe“ pojednávající o odškodnění imateriální újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky řízení a průtahů v řízení. Tentokrát jsme se zaměřili na „podnikatelské“ spory.
6 let trvající řízení o žalobě na peněžité plnění
Dne 8. června 2005 se pozdější žadatelka o odškodnění obrátila se žalobou o zaplacení 176.781,50 Kč na soud. Usnesením ze dne 9. června 2011 byl mezi účastníky schválen jimi uzavřený smír. Předmětné řízení pravomocně skončilo ke dni 16. června 2011. Celková délka soudního řízení tak činila 6 let.
Po skončení řízení se žalobkyně obrátila v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, na Ministerstvo spravedlnosti ČR s žádostí o odškodnění imateriální újmy vzniklé v důsledku průtahů v řízení a nepřiměřené délky řízení.
Přiměřenost délky řízení je potřeba posuzovat v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu ČR individuálně na základě čtyř kritérií. Těmito jsou a) jednání příslušného orgánu b) složitost případu, c) chování žadatele a d) význam pro žadatele. Tyto kritéria posuzovalo i ministerstvo.
Předmětné řízení není možné označit za složité, když ve věci nebylo třeba zpracovat znalecké posudky, vyslýchat velké množství svědků ani provádět složité dokazování. Žadatelce nelze vytknout žádnou skutečnost, jež by se negativním způsobem promítla do celkové délky soudního řízení.
Předmět řízení nelze ve světle judikatury pojit se zvýšeným významem pro žadatelku, když v daném případě se jednalo o žalobě na peněžité plnění, které souviselo s podnikatelskou činností žadatelky. Pro daný závěr dle ministerstva svědčí i procesní postoj žadatelky, která řízení nijak neurgovala, nepodala stížnost na průtahy, popř. návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu.
Ministerstvo dospělo na základě výše uvedeného zhodnocení k závěru, že adekvátní částkou za rok řízení v daném případě představuje 15.000 Kč, navýšeno o 20 %. Žadatelce tudíž bylo vyplaceno odškodnění ve výši 90.000 Kč (2 x 7.500 Kč za první dva roky řízení, 4 x 15.000 Kč za další čtyři roky řízení, navýšeno o 20 %).
13 let trvající řízení o žalobě na peněžité plnění
Předmětné řízení bylo zahájeno dne 22. prosince 1997 žalobou o zaplacení 1.103.702 Kč. Pozdější žadatel o odškodnění se řízení účastnil na straně žalované. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 5. května 2005 bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. K odvolání žalovaného bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. Rozsudkem okresního soudu ze dne 22. července 2010 bylo řízení částečně zastaveno, co do zbytku byla žaloba zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí se odvolal žalobce. Usnesením krajského soudu ze dne 1. června 2011 byl rozsudek okresního soudu částečně potvrzen, ohledně zamítnutí žaloby byl zrušen.
Žalovaný se obrátil na ministerstvo s žádostí o odškodnění. Ministerstvo spravedlnosti ČR zhodnotilo řízení na základě již výše uvedených kritérií: a) jednání příslušného orgánu b) složitost případu, c) chování žadatele a d) význam pro žadatele.
V předmětném řízení docházelo k průtahům na straně soudních orgánů, a to zejména v období od vyjádření žalobce k žalobě do nařízení prvního jednání, dále pak od rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 20. září 2006 do nařízení ústního jednání. S ohledem na tyto skutečnosti a celkovou délku řízení, jež činila 13 let, dospělo ministerstvo k závěru, že délku řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou.
Řízení je dle ministerstva nutné hodnotit jako právně i skutkové složité (potřeba zpracování znaleckého posudku, nutnost vyslechnout vyšší počet svědků, rozsáhlé dokazování). Na délku řízení však měla vliv i skutečnost, že žalobce ztratil v průběhu řízení právní subjektivitu, opakovaná snaha účastníků o mimosoudní řešení sporu a rovněž i opakované žádosti žalobce o odročení jednání.
Žadateli o odškodnění, žalovanému, nelze vytknout žádnou okolnost, jež by se zásadním způsobem negativně promítla do délky řízení.
Význam řízení nelze hodnotit jako zvýšený, když v daném sporu nejde o řízení trestní, opatrovnické, rodinné apod., nýbrž o spor, jež pramení z podnikatelské činnosti žadatele. Rovněž procesní postoj žadatele nesvědčí o opaku.
Ministerstvo dospělo na základě výše uvedeného zhodnocení k závěru, že adekvátní částkou za rok řízení v daném případě představuje 16.500 Kč, sníženo o 30 %. Žadateli tudíž bylo vyplaceno odškodnění ve výši 150.000 Kč.
Jste obětí soudních průtahů? Bezplatně Vám zhodnotíme, jestli máte nárok na odškodnění.