Jak postupovat, pokud si stěžovatel spolu s podáním toliko blanketní kasační stížnosti k NSS požádá o ustanovení zástupce, přičemž následně se tomuto stěžovateli z důvodu nemožnosti zjistit, kde se fakticky zdržuje, nedaří doručovat? Nejedná se pouze o teoretický problém, sami jsme se s ním v rámci naší praxe setkali.
Advokátovi přijde usnesení o tom, že jej soud ustanovuje zástupcem a výzva k doplnění kasační stížnosti v soudem stanovené lhůtě. Advokát si tedy poznačí lhůtu a začne činit kroky k ochraně zájmů stěžovatele – svého nového klienta. Pokud se však nepodaří zjistit, kde se klient zdržuje, ani se s ním jinak zkontaktovat, práce ustanoveného zástupce je poněkud ztížena.
Dalším krokem, který zástupce obvykle učiní, je snaha o získání co nejúplnějších a nejpodrobnějších informací o dosavadním průběhu řízení, a to ze soudních, případně též správních, spisů. Narazí však na to, že mu soud nahlédnout do spisu neumožní, protože usnesení o ustanovení zástupce ještě není pravomocné. Unesením soudu bylo totiž rozhodnuto o žádosti stěžovatele, je tedy třeba toto usnesení doručit nejen ustanovenému zástupci, ale rovněž stěžovateli, což se soudu stejně jako zástupci stěžovatele nedaří. Lhůta, pokud by ji advokát počítal od doručení sobě, je již téměř u konce, aniž by se podařilo cokoliv o případu zjistit. Jak postupovat dále?
Pro usnesení platí přiměřeně ustanovení soudního řádu správního o rozsudku. To znamená, že i v případě usnesení je toto v právní moci poté, co je doručeno všem osobám, kterým podle okolností být doručeno má. Pro doručování v řízení před Nejvyšším správním soudem se přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu, a platí, že „nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.“[1]
Usnesení nabyde právní moci jeho doručením poslednímu z adresátů, v našem případě stěžovateli, a to desátým dnem úložní doby. Až od toho dne stěžovateli počne běžet lhůta k doplnění odůvodnění kasační stížnosti a rovněž od toho dne nastanou účinky výroku usnesení o ustanovení zástupce stěžovateli.
Pro advokáta to znamená nutnost být aktivně v kontaktu se soudem a průběžně zjišťovat okolnosti týkající se průběhu doručování, aby mohl zavčas zjistit, kdy nastala fikce doručení, a odkdy se mu tedy počítá lhůta pro doplnění kasační stížnosti.
[1] § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu