Pokud jste členem nebo se jiným způsobem podílíte na fungování neziskové organizace (ať už spolku, nadace, ústavu nebo třeba obecně prospěšné společnosti), s největší pravděpodobností se více či méně pravidelně obracíte na veřejnost formou e-mailů obsahujících např. informace o vašich aktivitách, chodu organizace či obecně zprávami o tématu, kterému se vaše organizace věnuje. Napadlo vás někdy, že by se mohlo jednat o tzv. obchodní sdělení, které se řídí speciálními pravidly?
Co je to obchodní sdělení
Obchodní sdělení je definováno v § 2 písm. f) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti (dále též „ZSIS“), podle kterého jsou obchodním sdělením všechny formy sdělení, včetně reklamy a vybízení k návštěvě internetových stránek, určených k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku osoby, která je podnikatelem nebo vykonává regulovanou činnost.
Dle § 7 odst. 1 písm. a) ZSIS se pak přestupku dopustí ten, kdo opakovaně či hromadně elektronickými prostředky šíří 1) obchodní sdělení bez souhlasu adresáta, 2) zřetelně a jasně neoznačené obchodní sdělení, 3) obchodní sdělení skrývající nebo utajující totožnost odesílatele, 4) sdělení neobsahující platnou adresu, na níž by mohl adresát odeslat žádost o ukončení takové komunikace nebo také 5) sdělení neobsahující možnost jasně, zřetelně, jednoduchým způsobem, zdarma nebo na svůj účet udělit či odmítnout souhlas s využitím jeho elektronického kontaktu při zaslání každé jednotlivé zprávy.
Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) je pak podnikatel ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.
Ohledně osob vykonávajících regulovanou činnost obsahuje ZSIS odkaz na zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů. Zjednodušeně se dá říct, že regulovanou činností je dle § 3 odst. 1 písm. e) tohoto zákona taková činnost, kterou je možné vykonávat jen na základě dokladu o dosažení určité speciální kvalifikace či členství v profesní komoře.
Nezisková sdělení
Na tomto místě je důležité uvést také vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“), dle kterého se zákon o některých službách informační společnosti „vztahuje na všechny formy sdělení určené k přímé či nepřímé podpoře zboží nebo služeb (i školení, placené informace apod.) konkrétního subjektu, tedy i nabídky bezplatných služeb, pokud tento subjekt je tzv. ekonomickým subjektem, tedy subjektem vykonávajícím podnikatelskou činnost (tímto se ze zákona vylučují všechny nepodnikatelské aktivity ekonomických subjektů, jako je podpůrná nadační nebo charitativní činnost)“.[1]
Jinými slovy to na základě výše uvedeného znamená, že má-li hromadná komunikace vaší neziskové organizace charakter výlučně neziskový, nejedná se o obchodní sdělení, a proto se na ni, resp. na její hromadnou komunikaci, ZSIS vztahovat nemůže. Pokud tedy vaše organizace pouze informuje o svých aktivitách, šíří osvětu o tématu, kterému se věnuje, jednoznačně se nejedná o obchodní sdělení a není potřeba souhlasu adresáta této zprávy. Stejně tomu bude např. za situace, kdy se nezisková organizace rozhodne rozeslat úředníkům na jejich volně dostupné e-mailové adresy zprávu, že v určitém ohledu nesouhlasí s jejich postupem či prezentovaným náhledem na nějaký problém.
I neziskovky mohou podnikat
Jiná situace by však nastala, pokud by v této hromadné komunikaci byla obsažena již nabídka placených kurzů či seminářů organizovaných vaší neziskovou organizací. V takové situaci by bylo nutné dále rozlišovat, zda se jedná o realizaci hlavní činnosti organizace, tedy činnost směřující k naplňování jejího poslání, nebo jestli se daná činnost dá posoudit jako vedlejší podnikatelská činnost.
V případě, že jde o první případ, tedy hlavní činnost, nemělo by být rozhodné to, že jde o placené kurzy, ale fakt, že se stále jedná o neziskovou nepodnikatelskou činnost. Ve druhém případě se naopak jedná již o podnikatelskou činnost, jelikož by pořádání placených kurzů bylo projevem vedlejší, podnikatelské činnosti neziskové organizace. Proto by se na takovou činnost vztahovala pravidla týkající se obchodních sdělení.
ÚOOÚ ve svém vyjádření ze dne 24. 11. 2016, č. j. UOOU-12820/16-2, sice přímo „naznačuje“, že cílem ZSIS je ochrana uživatelů e-mailových adres před neustálým obtěžováním od jednotlivých subjektů, se kterými nejsou tyto subjekty v žádném zákaznickém vztahu, a tudíž že ZSIS je možné z jeho pohledu aplikovat i extenzivně, tzn., že ustanovení ZSIS by bylo možné vztáhnout i na jiné subjekty než podnikatele a osoby vykonávající regulovanou činnost a také na zprávy neobchodního charakteru. Tento názor, resp. výklad ZSIS ze strany ÚOOÚ, je podle mého názoru nesprávný, minimálně pak sporný.
Závěr
Jako shrnutí lze tedy s ohledem na vše výše uvedené říct, že pokud jde o hromadnou komunikaci neziskové organizace související s realizací vedlejší podnikatelské činnosti, vztahují se na ni ustanovení ZSIS, a to bez ohledu na to, kdo je adresátem této komunikace. Jedná-li se o hromadnou komunikaci „nepodnikatelského charakteru“ v rámci hlavní činnosti, ZSIS by se na ni vztahovat neměl. S ohledem na extenzivní výklad ZSIS ze strany ÚOOÚ ale nelze v případě stížností ze strany adresátů zpráv vyloučit snahu ÚOOÚ Vaši neziskovou organizaci na základě ZSIS postihnout. Takový postup bych ale považoval za nezákonný.
[1] Obecně k zákonu č. 480/2004 Sb. Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/obecne-k-zakonu-c-480-2004-sb/ds-1499/archiv=0&p1=1493
David Zahumenský, Michal Staněk