V článku níže se podíváme na otázku, zda je bezúhonnost zákonným předpokladem výkonu funkce člena statutárního orgánu u jednotlivých typů právnických osob.

Nejzákladnější zákonný předpoklad pro výkon funkce člena statutárního orgánu je nutné hledat v ustanovení § 152 odst. 2 občanského zákoníku. Dle uvedeného ustanovení musí být člen statutárního orgánu plně svéprávný. Obecná ustanovení občanského zákoníku však neobsahují požadavek bezúhonnosti člena statutárního orgánu. Zda je bezúhonnost zákonným předpokladem výkonu funkce člena statutárního orgánu je tedy nutné hledat v speciálních ustanoveních týkajících se jednotlivých typů právnických osob.

Spolek

Ustanovení týkající se spolku (§§ 214-302 občanského zákoníku) nekladou na členy statutárního orgánu požadavek bezúhonnosti. Uvedená ustanovení tuto otázku nijak neřeší. Členem statutárního orgánu spolku, tak může být i osoba, která není bezúhonná. K zápisu do rejstříku z tohoto důvodu není nutné dokládat výpis z evidence rejstříku trestů.

Ústav

Statutárním orgánem ústavu je ředitel. Co se týče funkce ředitele ústavu, tak dle ustanovení § 408 odst. 2 občanského zákoníku platí: „Byla-li ředitelem zvolena osoba odsouzená za úmyslný trestný čin, nepřihlíží se k volbě.“

„Zákon sankcionuje nicotností (tj. posuzuje se jako zdánlivé právní jednání), pokud by ředitelem byla zvolena osoba odsouzená za úmyslný trestný čin. Takové právní jednání (volba ředitele) se posuzuje, jako by nebylo učiněno […] Odsouzením se rozumí odsouzení pravomocné a v okamžiku volby nezahlazené; jinak se na takovou osobu ze zákona pohlíží jako na netrestanou.“1)

Speciální ustanovení týkající se ústavu tedy na statutární orgán ústavu kladou požadavek bezúhonnosti.

Nadace

Statutárním orgánem nadace je správní rada. Podle ustanovení § 363 občanského zákoníku, není k členství ve správní radě způsobilá osoba, která není ve vztahu k účelu nadace bezúhonná. Bezúhonnost je přitom tradičně chápána především v tom smyslu, že za bezúhonného se považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.2)

„Sousloví „ve vztahu k účelu“ je nutno vždy posuzovat podle okolností konkrétního případu. Pokud je někdo odsouzen za porušování předpisů o provozu na pozemních komunikacích (např. alkohol za volantem), ještě to nemusí znamenat jeho diskvalifikaci při výkonu funkce člena dozorčí rady nadace. Pokud však byl někdo odsouzen za spáchání trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku, bude tato skutečnost na překážku.“3)

Speciální ustanovení týkající se nadace tedy na statutární orgán nadace kladou požadavek bezúhonnosti. Bezúhonnost lze prokázat výpisem z evidence Rejstříku trestů.

Nadační fond

Ustanovení týkající se nadačního fondu (§§ 394-401 občanského zákoníku) nekladou na členy statutárního orgánu požadavek bezúhonnosti. Uvedená ustanovení tuto otázku nijak neřeší. Členem statutárního orgánu nadačního fondu, tak může být i osoba, která není bezúhonná.

Obchodní korporace

Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení) a družstva.

Podle ustanovení § 46 odst. 1 zákona o obchodních korporacích nemůže být členem orgánu obchodní korporace (tedy ani členem statutárního orgánu obchodní korporace) ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání.

Živnostenský zákon definuje bezúhonnost v ustanovení § 6 odst. 2 následovně: „Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.“

Bezúhonnost (tak jak ji chápe zákon o živnostenském podnikání) tudíž je zákonným předpokladem výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace.

Sociální družstvo

Ustanovení týkající se sociálního družstva (§§ 758-773 zákona o obchodních korporacích) nekladou na členy statutárního orgánu žádné další speciální požadavky. Jak je již uvedeno výše, podle obecného ustanovení § 46 odst. 1 zákona o obchodních korporacích nemůže být členem orgánu obchodní korporace (tedy ani členem statutárního orgánu sociálního družstva) ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání (viz výše).

Bezúhonnost (tak jak ji chápe zákon o živnostenském podnikání) tudíž je zákonným předpokladem výkonu funkce člena statutárního orgánu sociálního družstva.

 

Poznámky:

1) Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1582. 

2) Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1460. 

3) Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1460.