Odpovědnost zastupitelů je někdy preventivně omezována tím, že zastupitelé hlasují neveřejně. Když se několik zastupitelů zdrží hlasování a nehlasují pro určitý kontroverzní návrh, tak následně může být obtížně zjistitelné, kdo jak hlasoval. Je takový postup právně v pořádku?

Co říká ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra k tomuto postupu na svém webu uvádí: „Je vhodné dodat, že požadavku veřejnosti zasedání zastupitelstva obce neodporuje, pokud zastupitelstvo z legitimních důvodů v některých případech přistoupí k tzv. tajnému hlasování. Zákon o obcích totiž předpokládá, že některé procedurální otázky budou upraveny v jednacím řádu zastupitelstva obce (§ 96) a otázku způsobu hlasování lze právě za takovou procedurální otázku považovat. V každém případě nebude takový způsob odporovat § 95 odst. 1 zákona o obcích, který jako minimální požadavek na obsah zápisu stanoví povinnost uvést výsledek hlasování, aniž by bylo nutné jmenovitě identifikovat, jak kteří členové zastupitelstva hlasovali. Požadavek veřejnosti je přitom nutné spatřovat dominantně v účasti občanů na zasedání zastupitelstva, přičemž tento požadavek nemusí být tajným hlasováním narušen. To, že tajného hlasování může být v konkrétním případě zneužito ke snižování odpovědnosti členů zastupitelstva obce za přijatá rozhodnutí, je otázkou politické odpovědnosti členů zastupitelstva, nikoli důvodem pro konstatování nezákonnosti.“

Ministerstvo vnitra problematiku tajného hlasování řeší dále také v Metodickém doporučení k činnosti územních samosprávných celků věnovaném jednacím řádům zastupitelstev obcí, kde na str. 14-15 uvádí, že úprava tajného hlasování je „problematická, ale přípustná“. Podle ministerstva je „obecná forma hlasování veřejná, zastupitelstvo obce se nicméně může rozhodnout pro užití formy tajné.“ Pro některé případy může navíc jednací řád předem stanovit tajné hlasováni a v takovém případě se zastupitelstvo naopak může ad hoc usnést, že v některém případě bude výjimečně hlasovat veřejně.

Tajnosti hlasování se věnuje také další Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků věnované dílčím aspektům souvisejícím se zasedáními zastupitelstev obcí, v němž stojí, že „mezi základní způsoby hlasování patří veřejné hlasování (včetně hlasovacího zařízeni), tj. takové, u kterého je zřejmé, jak který člen zastupitelstva obce hlasoval, nebo tajné hlasování. Způsob hlasováni v jednotlivých případech doporučujeme upravit v jednacím řadu zastupitelstva obce“. Podle tohoto doporučení „zákon o obcích při hlasováni členů zastupitelstva obce (v současné době) nepožaduje, aby bylo konkrétně uvedeno, jak hlasoval konkrétní člen zastupitelstva obce. Pokud je přijímáno usnesení, postačí, pokud je v zápise uvedeno, kolik (jaký počet) členů zastupitelstva obce hlasovalo pro usneseni, kolik proti a kolik se zdrželo. Pokud zastupitelstvo obce ve svém zápisu uvádí i konkrétní jmenný seznam členů zastupitelstva obce, kteří hlasovali (pro, proti, zdrželi se), je to postup samozřejmě více transparentní, nicméně zákon o obcích jej nevyžaduje. Z hlediska transparentnosti lze jednoznačně doporučit zásadně veřejné hlasováni, avšak je zcela pochopitelné, že např. v personálních záležitostech bývá obvykle hlasováno tajně.“

Omezení trestní odpovědnosti v případě tajného hlasování?

Vedle toho, že někdy bývá tajně rozhodováno právě v personálních otázkách, může určitý motiv pro neveřejné hlasování představovat také snaha omezit do budoucna rizika případné trestní odpovědnosti zastupitelů. Pokud totiž není hlasováno jednomyslně (někdo se například zdrží hlasování) a v důsledku tajného hlasování nelze zjistit, jak kdo hlasoval, tak může být obtížnější dovodit individuální odpovědnost za výsledek hlasování.

Závěr

Zasedání zastupitelstva obce je zásadně veřejné. Podle § 95 zákona o obcích se o průběhu zasedání zastupitelstva pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.

Zákon o obcích tedy výslovně nestanoví požadavek zveřejňovat, jak hlasovali jednotliví členové zastupitelstva. Na druhou stranu je právě v zájmu zásady veřejnosti a transparentnosti vhodné, aby zastupitelstvo k tajnému hlasování přistupovalo pouze v odůvodněných případech, které budou v ideálním případě vymezeny v jednacím řádu zastupitelstva.

Michal Staněk, David Zahumenský

Aktualizováno