V roce 2016 plénum ÚS zrušilo systém složení senátů, které do té doby zůstávaly neměnné po celou dobu výkonu mandátu soudců. Ústavní soud tvoří čtyři tříčlenné senáty, k jejichž obměnám doposud docházelo pouze z důvodu zániku soudcovské funkce. Od 1. ledna 2016 se však každé dva roky přesouvají vždy čtyři soudci mezi jednotlivými senáty. Po „dvouletce“ 2016 a 2017 tak od 1. ledna 2018 došlo opět ke změně složení senátů. Cílem této organizační změny je zejména podpořit profesní rozvoj soudců a rozšířit názorovou pluralitu při současném zachování jednoty judikatury ÚS a shodných procesních postupů všech senátů.
Předseda Ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský k potřebě této změny uvedl: „Usiluji již 12 let, co zde jsem, o jisté promíchání, o rotaci soudců mezi senáty.“[1] Podle Rychetského mohla totiž při neměnnosti senátů nastat „zvláštní situace, kdy je jeden senát složen výlučně ze tří univerzitních profesorů a vedle toho existují jiné senáty, kde mají převahu například soudci z obecných soudů,“[2] přičemž tyto senáty mohly rozhodovat ve stejném složení i po dobu deseti let. Rychetský proto tvrdí, že „pro Ústavní soud – který nemá pro rozhodování specializaci, a tudíž je ohromný nápad stížností, které sem proudí, rozdělován jen z hlediska početního, a nikoliv obsahového – optimální a svým způsobem užitečné, kdyby bylo možné provést mezi senáty občas jakousi rotaci.“ Ačkoliv předseda Ústavního soudu uznává, že několikaletá spolupráce v jednotlivých senátech vytvořila „určité efektivní metody práce,“ současně kritizoval, že dříve nenastávalo „dostatečné názorové prolínání napříč Ústavním soudem,“ v důsledku čehož mohlo docházet k rozdílnému rozhodování senátů v podobných věcech.
Jaké jsou změny od ledna 2018?
Systém obsazování senátů od 1. 1. 2016 funguje tak, že se předsedové jednotlivých senátů stanou vždy k 1. lednu sudého roku členy senátu s označením o jedno číslo vyšším (konkrétní obsazení senátů pro období 2017-2021 v Příloze č. 1 rozhodnutí Org. 60/15). Pro zajištění předvídatelnosti obměny senátů se s každým soudcem zpravodajem budou přesouvat i jeho neukončené věci, o nichž následně rozhodne senát, do něhož se soudce přesunul. Pokud by se v neukončených řízeních po obměně senátů měnili i soudci zpravodajové, mohlo by to „v účastnících vzbudit podezření, že jejich věc byla jednomu soudci odňata a druhému dána,“ [3] uvedl předseda Ústavního soudu.
Od 1. 1. 2018 se tak Vladimír Sládeček stal soudcem I. senátu, kde doplnil Tomáše Lichovníka a Davida Uhlíře, členkou II. senátu se vedle Vojtěcha Šimíčka a Ludvíka Davida stala Kateřina Šimáčková, III. senát posílí Jiří Zemánek, který se připojí k dosavadním členům Radovanu Suchánkovi a Josefu Fialovi. Poslední IV. senát bude kromě „nováčka“ Jana Filipa sestaven z Jana Musila a Jaromíra Jirsy.
Setrvává praxe spočívající v tom, že pro věci přidělené funkcionáři (předsedovi či místopředsedům ÚS) jsou střídavě příslušné jednotlivé senáty, přičemž funkcionář nahradí soudce, který je předsedou senátu ke dni nápadu věci, případně služebně nejmladšího soudce, pokud nelze určit. V případě, že dojde ke změně obsazení senátu v průběhu takového řízení z důvodu rozhodnutí o ustavení senátů, rozhodne o věci senát, který byl příslušný k projednání ke dni nápadu. V ostatních záležitostech ponechal Ústavní soud úpravu pravidel rozdělení agendy nezměněnou.
V následujícím roce 2019 dojde ke změnám pouze na pozicích předsedů senátů, avšak jejich personální složení zůstane zachováno.
Úplná rozhodnutí ÚS týkající se změn v obsazování senátů a rozdělení agendy jsou dostupná zde: Org. 60/15 rozhodnutí o ustavení senátů, Org. 61/15 o pravidlech rozdělení agendy.
Složení senátů v letech 2018 a 2019:
|
Funkcionáři |
2018 | 2019 |
| Předseda ÚS | Pavel Rychetský | Pavel Rychetský |
| Místopředseda ÚS | Jaroslav Fenyk | Jaroslav Fenyk |
| Místopředsedkyně ús | Milada Tomková | Milada Tomková |
| I. senát | |||||
| Předseda senátu | Tomáš Lichovník | David Uhlíř | |||
| Soudce | David Uhlíř | Vladimír Sládeček | |||
| Soudce | Vladimír Sládeček | Tomáš Lichovník | |||
|
II. senát |
|||||
| Předseda senátu | Ludvík David | Vojtěch Šimíček | |||
| Soudce | Vojtěch Šimíček | Kateřina Šimáčková | |||
| Soudkyně | Kateřina Šimáčková | Ludvík David | |||
| III. senát | ||||||||
| Předseda senátu | Radovan Suchánek | Josef Fiala | ||||||
| Soudce | Josef Fiala | Jiří Zemánek | ||||||
| Soudce | Jiří Zemánek | Radovan Suchánek | ||||||
|
IV. senát |
||||||||
| Předseda senátu | Jan Musil | Jaromír Jirsa | ||||||
| Soudce | Jaromír Jirsa | Jan Filip | ||||||
| Soudce | Jan Filip | Jan Musil | ||||||