Řada měst a obcí musí v souvislosti s nárůstem počtu obyvatel či předpisy na ochranu zdraví a životního prostředí, vybudovat novou kanalizaci či vodovod. Jednou z možností, jak může obec dosáhnout toho, aby nemusela tyto náklady nést sama, představuje místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 10c zákona o místních poplatcích. Ten může obec zavést, pokud právě vybudovala nový vodovod nebo kanalizaci.
Podmínky pro zavedení a výběr poplatku
Zmíněný poplatek podle § 10c zákona o místních poplatcích mohou závaznou vyhláškou stanovit obce, které po 1. 1. 2002 zbudovaly nový vodovod nebo kanalizaci. Poplatek se vybírá za navýšení hodnoty stavebního pozemku na území obce, a to za předpokladu, že v důsledku této nově vybudované infrastruktury získal vlastník možnost svůj pozemek připojit k vodovodu či kanalizaci, čímž došlo ke zhodnocení jeho stavebního pozemku.
V případě, že v obci existuje vodovod nebo kanalizace a obec buduje tyto stavby nově nebo je rekonstruuje z důvodu havarijního stavu, nefunkčnosti nebo nízké kapacity, nejedná se o první možnost napojení se na předmětnou infrastrukturu; v takovém případě není možné poplatek zavést.
S účinností od 1. 7. 2017 platí, že obecnou vyhlášku, kterou se poplatek stanoví, je možné přijmout pouze do konce kalendářního roku, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí stavebního úřadu pro stavbu vodovodu nebo kanalizace. Zákonodárce tak reagoval na situace, kdy některé obce poplatek zaváděly i odstupem řady let poté, co byla stavba vodovodu či kanalizace dokončena a zkolaudována; takový postup byl v rozporu s právní jistotou vlastníků dotčených pozemků. Na druhou stranu ale toto řešení není příliš vhodné, protože pokud dojde ke kolaudaci na samém konci kalendářního roku, je pro obec velmi obtížné, aby zároveň vydala příslušnou vyhlášku, která poplatek upraví.
Další podmínkou pro zavedení předmětného místního poplatku je skutečnost, že vodovod nebo kanalizace byly vybudovány obcí. To znamená, že obec musí být stavebníkem podle § 2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona.[1] Fakticky stačí, pokud je obec investorem či objednatelem stavby.
Konečně pak, přestože tato podmínka není v zákoně o místních poplatcích explicitně vyjádřena, je podle veřejného ochránce práv možné dovodit z celkového pojetí této platby jako místního poplatku také to, že nutnou podmínkou pro jeho zavedení místního je finanční spoluúčast obce na vybudování vodovodu či kanalizace.[2] Podle tohoto názoru tak není sice vyžadováno, aby obec vybírala daný místní poplatek pouze do výše své investice (může tedy vybrat na poplatku více, než co sama investovala), ale poplatek není možné zavést v případě, že obec stavbu infrastruktury financovala na základě nenávratné dotace, která finančně pokryla celou stavbu. Jakkoli je tento názor veřejného ochránce pro obec limitující, ztotožňuje se s ním také odborná literatura.[3]
Stanovení výše poplatku a oceňování nemovitostí
Sazba poplatku se stanoví na 1 m2, přičemž zároveň platí, že částka nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti jeho připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností. Sazba poplatku může být stanovena diferenciovaně pro soubory pozemků, které mají stejný nebo obdobný kvalitativní charakter (například je možné rozlišit stavební pozemky zastavěné rodinnými domy, stavební pozemky určené k zastavění rodinným domem, stavební pozemky zastavěné stavbou pro výrobu apod.), nebo jednotnou sazbou pro všechny pozemky dotčené vybudovanou výstavbou nové obecní infrastruktury.
Konkrétně je při určení zhodnocení pozemku nutno postupovat „určením jeho zjištěné ceny“ podle ustanovení §§ 3-5 vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška). Zhodnocení pozemku se pak vypočte jako cena pozemku s možností připojení na novou infrastrukturu snížená o cenu pozemku před možností tohoto připojení. S ohledem na to, že daný postup zjištění ceny vyžaduje vysoké odborné znalosti a zkušenosti s oceňováním majetku, lze obcím rozhodně doporučit, aby pro tyto účely využily služby znalců.[4]
Plátce poplatku
Poplatníkem je vlastník stavebního pozemku zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace. Vlastníkem pozemku se pak rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je jako vlastník zapsaná v katastru nemovitostí. Má-li ke stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně. Poplatková povinnost není závislá na tom, zda vlastník zhodnoceného pozemku má či nemá zájem připojit se k vybudovanému vodovodu nebo kanalizaci, poplatek se vybírá již za možnost takového připojení.
Podstatné je, že poplatek se vztahuje na všechny stavební pozemku v obci, které byly zhodnoceny možností připojení na nový vodovod či kanalizaci. Nejde o poplatek pouze pro pozemky, které jako stavební nově vznikají. Obec však má možnost dopad poplatkové povinnosti na občany obce zmírnit zavedením osvobození od placení poplatku.
Možnost osvobození od placení poplatku
U poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace zákon o místních poplatcích osvobození přímo nestanoví. Není však na základě § 14 odst. 2 zákona vyloučeno, aby si obce zavedly osvobození i u tohoto poplatku. Zároveň platí, že sazba poplatku musí být vždy shodná pro poplatníky nacházející se ve stejné nebo srovnatelné skupině. Výjimku zde představuje korekce v podobě úpravy zpoplatnění některých poplatníků z důvodu specifických podmínek, v nichž se nachází, či jejich specifických potřeb.
V praxi se obce uchylují k tomu, že zavedou osvobození od placení poplatku pro „starousedlíky“, tedy například pro vlastníky nemovitostí kolaudovaných před určitým datem jako objektů k trvalému bydlení, u kterých následně nedošlo ke změně využití. Ministerstvo vnitra v tomto postupu nespatřuje problém, neboť obce tak zohledňují náklady vlastníků původní zástavby na výstavbu septiků a studní z doby, kdy v obci nebyl ani vodovod, ani kanalizace. Další náklady pak těmto lidem vznikají likvidací septiků a vybudováním přípojek na nově vzniklou kanalizaci a vodovod.
Na druhou stranu lze konstatovat, že určitou problematičnost takto vymezeného osvobození od poplatku vyjádřil veřejný ochránce práv, za situace, kdy současně nebyla vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, uložena povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.[5]
Splatnost poplatku
Obec v obecně závazné vyhlášce, kterou se místní poplatek zavádí, stanoví také splatnost poplatku. Při tom by měla zohlednit skutečnost, že místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku může v praxi dosáhnout poměrně vysokých částek, a proto by měla být poplatníkům dána přiměřeně dlouhá doba na jeho zaplacení. Splatnost může být stanovena například konkrétním termínem splatnosti („Poplatek je splatný do 31. 12. 2018). Stejně tak je možné splatnost navázat na účinnost obecně závazné vyhlášky („Poplatek je splatný do 6 měsíců od nabytí účinnosti této obecně závazné vyhlášky.“). Naopak není vhodné splatnost vázat na jiné skutečnosti, jako je datum kolaudace stavby nové infrastruktury, protože se jedná o údaj, který není poplatníkovi ze znění samotné obecně závazné vyhlášky zpravidla zřejmý.[6]
Závěr
Lze tak uzavřít, že poplatek za zhodnocení pozemku možností jeho připojení na vodovod nebo kanalizaci představuje pro obce, které nově budují vodovod či kanalizaci, možnost pokrýt náklady na zřízení této nové infrastruktury z prostředků fyzických a právnických osob, které vlastní stavební pozemky v obci. Zároveň je však nutno splnit poměrně striktní pravidla, která jsou obsažena v zákoně o místních poplatcích. Zároveň je nutné provést ocenění pozemků znalcem, protože sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti jeho připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností.
Poznámky:
[1] TĚŽKÝ, Václav, Michal JANTOŠ a Kamil SIUDA. Zákon o místních poplatcích. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2017. 212 s. ISBN 978-80-7552-453-9.
[2] Například viz závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv sp. zn. 2679/2013/VOP ze dne 5. 11. 2015.
[3] Viz např. TĚŽKÝ, Václav, Michal JANTOŠ a Kamil SIUDA. Zákon o místních poplatcích. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2017. 212 s. ISBN 978-80-7552-453-9.
[4] Viz také Sdělení Ministerstva financí ve věci místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace, č.j. MF-42311/2016/3903-6.
[5] Zpráva o šetření veřejného ochránce práv ze dne 6. 6. 2014, sp. zn. 2679/2013/VOP.
[6] Ministerstvo vnitra ČR. Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 – Proces tvorby a vydávání obecně závazných vyhlášek obcí – místní poplatky, poplatek za komunální odpad.
Rádi právní radou obcím pomůžeme zhodnotit, zda je v jejich situaci vhodné zavést poplatek za zhodnocení pozemku, případně zda je na místě jiné řešení (např. uzavírání smluv ke spolufinancování výstavby nové infrastruktury ze strany fyzických a právnických osob). Můžeme také navrhnout text příslušné obecně závazné vyhlášky, která poplatek stanoví.