Poměrně často se ve smlouvě o rozvoji území uzavřené mezi investorem a obcí řeší nejen vybudování dopravní či technické infrastruktury, ale také její převod (někdy včetně souvisejících pozemků, pokud tyto nejsou „obecní“) do vlastnictví obce. Vyvstává pak otázka, jakou formu převodu zvolit (darování či úplatný převod) a zda je mezi těmito variantami pro obec rozdíl z hlediska zdanění.
Osvobození v případě úplatného nabytí vlastnického práva k nemovitosti či inženýrským sítím
Od 1. 11. 2016 došlo novelou č. 254/2016 Sb., která mění zákonné opatření senátu o dani z nabytí nemovitých věcí, k zavedení osvobození od nabytí vlastnického práva k nemovitosti ze strany samosprávného celku (§ 6 odst. 1 písm. c) zákonného opatření senátu). Nově tak je od daně osvobozeno úplatné nabytí vlastnického práva k nemovitosti obcí, krajem či dobrovolným svazkem obcí.
V rámci legislativního procesu byl navíc schválen pozměňovací návrh, podle kterého nemají v těchto případech územní samosprávné celky ani dobrovolné svazky obcí nově ani povinnost podávat daňové přiznání.
Tento způsob osvobození se tedy bez problémů uplatní například v situaci úplatného nabytí pozemků, na kterých jsou vedeny inženýrské sítě či komunikace. S ohledem na to, že v případě samotných inženýrských sítí (podle § 509 občanského zákoníku jde zejména o vodovody, kanalizace, energetické nebo jiné vedení) se vedou spory o to, zda se jedná o věc nemovitou či movitou,[1] novela č. 254/2016 Sb. také výslovně stanoví, že „Jde-li o nabytí vlastnického práva k inženýrské síti nebo spoluvlastnickému podílu na ní, je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí pouze úplatné nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona, která je částí této sítě a která se nachází na území České republiky, nebo spoluvlastnickému podílu na takové budově; tato budova nebo spoluvlastnický podíl na ní se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí považují za nemovitou věc.“ (§ 2 odst. 2 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb.).
Pokud tedy jde o úplatné nabytí inženýrských sítí, které nejsou budovou, tyto se, zjednodušeně řečeno, nepovažují pro daňové účely za nemovitosti a nejsou vůbec předmětem daně z nabytí vlastnického práva k nemovité věci. To platí bez ohledu na to, zda inženýrské sítě nabývá obec či obcí zřízená právnická osoba, která spravuje například vodovody a kanalizace.
Pokud ale jde o úplatné nabytí nemovitosti (včetně těch částí inženýrských sítí, které jsou budovou), uplatní se osvobození pouze tehdy, pokud vlastnické právo nabývá obec, kraj či svazek obcí, ale již ne například příspěvková organizace či obchodní společnost vlastněná a provozovaná obcí. V těchto případech je tak vhodné realizovat případný převod nejprve na obec a následně využít osvobození podle § 6 odst. 2 zákonného opatření).
Osvobození u bezúplatných příjmů obce
Jaká je úprava daní, pokud pozemek či infrastruktura nejsou převáděny za úplatu, ale jsou obci darovány? Od 1. 7. 2017 jsou od daně z příjmu osvobozeny bezúplatné příjmy územních samosprávných celků nebo jimi zřízených příspěvkových organizací a dobrovolných svazků obcí (§ 19b odst. 2, bod 3 zákona o daních z příjmu).
Fakticky se tak po období osvobození obcí jako veřejně prospěšných poplatníků vrátila úprava, kterou jsme znali ze zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Pokud tedy obec nabývá inženýrské sítě, včetně těch, které jsou budovou, nebo pozemky do svého vlastnictví bezúplatně, uplatní se osvobození podle § 19b odst. 2, bod 3 zákona o daních z příjmu.
Závěr
Po určitých nejasnostech, které byly způsobeny zejména ne zcela vyjasněnou soukromoprávní povahou inženýrských sítí, lze v současné době konstatovat, že nabytí vlastnického práva k technické či dopravní infrastruktuře i souvisejícím pozemkům obcí je osvobozeno jak od daně z příjmu, tak od daně z nabytí vlastnického práva k nemovitosti.
Poznámky:
[1] Například v komentáři k občanskému zákoníku (Velké komentáře, Občanský zákoník I, Obecná část (§1-654), JUDr. Petr Lavický, Ph.D a kol. C.H. Beck, 1. vydání 2014, str. 1763- 1767) autoři uvádí, že výčet nemovitých věcí, který je uveden v § 498 občanského zákoníku, je taxativní, a tudíž se v případě inženýrských sítí jedná o movitou věc, neboť věc nemovitá není vymezena podle generických znaků, nýbrž přímo výčtem konkrétních věcí. Přestože je v textu připuštěno, že inženýrské sítě mohou mít přirozeně nemovitou povahu, tzn. že je nelze přemístit z místa na místo bez porušení jejich podstaty, neznamená to podle názoru autorů, že je taková věc věcí nemovitou i z hlediska soukromoprávního.