Bohužel ani v takové chvíli, jakou je úmrtí blízké osoby, se otázka financí nestává irelevantní, mnohdy právě naopak. Poslední z článků obsahujících rady pro pozůstalé se věnuje právě této neveselé, leč důležité problematice.

Je tedy na místě zodpovědět si také na následující otázky:

  • Kolik může uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené úmrtím osoby nám blízké v jednotlivých řízeních stát?
  • Kdo může pozůstalým v takové nelehké situaci pomoci?

Trestní řízení

Jednou z možností, jak uplatnit nárok na náhradu újmy způsobené úmrtím blízké osoby, nabízí adhezní řízení tvořící součást řízení trestního, pokud lze mít za to, že je dané úmrtí důsledkem trestného činu. Jak již bylo uvedeno v článku Právní rádce pro pozůstalé: Náhrada újmy 1/2, uplatnění nároku v trestním řízení je mnohdy praktičtější a z pohledu financí také méně zatěžující, protože poškozená osoba uplatňující svůj nárok nevystupuje jako žalobce, a tudíž se bez ohledu na průběh či výsledek řízení nemusí bát již z logiky věci ani různých poplatků, případně nákladů se soudním řízením spojených. Na druhou stranu skutečnost, že „pánem“ řízení je někdo jiný, může být také pro poškozené limitující.

Důležité je též si uvědomit, že v trestním řízení může být nárok na odčinění nemajetkové újmy uplatněn už spolu s trestním oznámením anebo později, musí se tak ovšem stát dříve, než započne dokazování při hlavním líčení.

Náklady právního zastoupení

Tím, kdo může pozůstalému v daném řízení pomoci a zároveň jej zastupovat, bude typicky advokát, resp. zmocněnec, jelikož poškozený má právo, nikoli však povinnost, nechat se zastupovat, a to právě tzv. zmocněncem. Tímto zmocněncem může být jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která je plně svéprávná a zároveň při hlavním líčení a veřejném zasedání není předvolána jako svědek, znalec nebo tlumočník. Z výše uvedeného tudíž vyplývá, že zmocněnec nemusí mít podle zákona právnické vzdělání a může to být až na výše uvedené výjimky kdokoli, komu důvěřujete. I tak ale nelze než doporučit výběr takové osoby, která právnickým vzděláním disponuje, typicky tedy advokáta. Nutno také zdůraznit, že bude-li pozůstalému dle níže uvedeného přidělen, půjde vždy o advokáta.

V trestním řízení může totiž poškozený, který je pozůstalým po oběti trestného činu, v jehož důsledku tato zemřela, navrhnout soudu, aby mu byl přidělen zmocněnec. Zároveň však musí prokázat, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady na tohoto zmocněnce. Soud pak rozhodne o tom, zda takový pozůstalý má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu. Je-li poškozený mladší osmnácti let, nemusí splňovat uvedené podmínky, nemusí tedy ani prokazovat svou finanční situaci a nárok na bezplatného zmocněnce má automaticky, pokud o to požádá.

Jak se o přidělení zmocněnce žádá? V přípravném řízení, tedy v době, kdy případ ještě není u soudu, ale teprve probíhá šetření na policii, je nutno návrh adresovat státnímu zástupci a patřičně doložit jeho důvodnost. Když už je věc u soudu, takový návrh se podává soudu. Doložením důvodnosti návrhu se rozumí připojení takových listin, které prokazují to, co tvrdíme, tedy pokud žádáme o zmocněnce z důvodu špatné finanční situace, přiložíme potvrzení o příjmech, výdajích apod., prostě cokoliv, z čeho vyplyne, že si nemůžeme zmocněnce dovolit. V návrhu si může poškozený zmocněnce sám zvolit nebo požádat, aby mu ho ustanovil (vybral) soud. Soud pak vybere advokáta z příslušného seznamu a náklady hradí stát (zcela nebo zčásti podle toho, zda bylo rozhodnuto o bezplatném zastoupení, případně o zastoupení za sníženou odměnu). Soud obvykle zašle žadateli k vyplnění formulář, který se týká jeho osobních a majetkových poměrů. Formulář si můžete předem stáhnout na internetu, vyplnit a přiložit ke svému návrhu, ke stažení je např. na stránkách Férové nemocnice.

Jestli však poškozený nesplňuje podmínky na ustanovení zmocněnce soudem nebo soud jeho návrhu na ustanovení zmocněnce nevyhověl, může podat žádost o určení advokáta, který by jej v trestním řízení zastupoval bezplatně nebo za sníženou odměnu, a to k České advokátní komoře. Další informace včetně podmínek určení advokáta najdete na stránkách České advokátní komory.

Česká advokátní komora nabízí jako jeden z mnoha subjektů i bezplatné právní poradenství. Více o něm lze najít např. na stránkách advokátní komory.

Ve většině případů nicméně vzniká zastoupení na základě plné moci uzavřené prostřednictvím dohody s vybraným advokátem. V případě, že se necháte zastoupit advokátem, je nutno domluvit se s ním na podmínkách tohoto zastupování, a to včetně jeho finanční odměny, jež se řídí buď smlouvou uzavřenou mezi konkrétním pozůstalým a advokátem, která výši odměny může stanovit v časové podobě, tj. za nějakou časovou jednotku, nebo pomocí paušálu či podílu určeného na základě přisouzeného „odškodného“, nebo nedojde-li k uzavření takové smlouvy, pak podle takzvaného advokátního tarifu.[1]

Znalečné

Důležité je také zmínit, že poškozený ponese i náklady na znalecký posudek, který si vyžádá. Ovšem poškozený, který má nárok na ustanovení zmocněnce, může žádat, aby předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce rozhodl o tom, že stát ponese náklady na znalecký posudek, který poškozený vyžádá. Žádosti ale nelze vyhovět, jestliže takový důkaz není pro objasnění věci zřejmě potřebný nebo stejný úkon k prokázání téže skutečnosti již vyžádal orgán činný v trestním řízení.[2]

O úhradu nákladů na znalecký posudek je tedy s ohledem na výše uvedené lepší požádat až poté, kdy rozhodnutí o nároku na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu nabude právní moci. Znalecký posudek je samozřejmě možno nechat vypracovat i před tím, než bude o otázce hrazení nákladů na znalecký posudek rozhodnuto, pak se ale může stát, že v případě zamítnutí tyto náklady pozůstalý ponese. Uvědomit si je třeba ale také to, že předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce rozhodují jen o nákladech znaleckého posudku, sami ale znalecký posudek neobstarávají, ten si už musí nechat poškozený (pozůstalý) zhotovit sám. Proti zamítavému rozhodnutí týkajícímu se úhrady nákladů na znalecký posudek je přípustná stížnost.[3]

Náklady řízení

Přestože si poškozený za výše uvedených podmínek hradí náklady právního zastoupení či náklady na znalecký posudek, byl-li mu alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích, je odsouzený, jemuž byla povinnost k náhradě nemajetkové újmy v penězích uložena, povinen nahradit poškozenému též náklady potřebné k účelnému uplatnění tohoto nároku v trestním řízení, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce.

Soud však i v případě, že poškozenému nebyl přiznán nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích ani zčásti, rozhodne na návrh poškozeného o tom, že se odsouzenému ukládá povinnost uhradit poškozenému zcela nebo zčásti náklady související s účastí poškozeného v trestním řízení, nebrání-li tomu povaha věci a okolnosti případu, zejména spoluzavinění poškozeného. Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu přiměřeně sníží; přitom vezme v úvahu zejména povahu trestného činu, osobní a majetkové poměry poškozeného a odsouzeného. Snížení nelze provést, jde-li o úmyslný trestný čin.[4]

Mezi náklady, jejichž úhradu může pozůstalý jako poškozený žádat, patří nejen náklady související s přibráním zmocněnce, tedy i odměna a hotové výdaje advokáta, pokud zmocněncem byl advokát, ale i hotové výdaje poškozeného a jeho zmocněnce (jízdné, stravné, nocležné, poštovné atd.), ztráta na výdělku poškozeného či výdělku zmocněnce a náklady, které poškozený musel vynaložit k prokázání výše újmy způsobené trestným činem (např. náklady toliko zmiňovaného znaleckého posudku).

Nelze však opomenout ani to, že o povinnosti odsouzeného nahradit poškozenému náklady, potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy v trestním řízení, nebo jiné náklady související s účastí poškozeného v trestním řízení a o jejich výši rozhodne po právní moci rozsudku na návrh poškozeného předseda senátu soudu prvního stupně; nárok je třeba uplatnit do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku, jinak zaniká, a to s tím, že prokážete i jeho výši.[5]

Civilní řízení

Jestliže svůj nárok na náhradu újmy způsobené úmrtím blízké osoby pozůstalí neuplatní nebo nemůžou uplatnit v rámci trestního řízení (které třeba vůbec neprobíhá), můžou se pokusit uplatnit jej v rámci řízení občanskoprávního (civilního).

To samé se týká i situace, kdy tento nárok sice pozůstalý coby poškozený uplatní v trestním řízení, ale soud jej nepřizná a následně pozůstalého odkáže na řízení ve věcech občanskoprávních.[6]

Soudní poplatek

Třebaže je soudní poplatek zpravidla nezbytnou součástí zahájení občanskoprávního řízení, zákon předvídá situace, ve kterých je žalobce, resp. navrhovatel od těchto poplatků osvobozen. Tak je tomu i v případě navrhovatele, jemuž byla způsobena újma, a to v řízení o náhradu újmy na zdraví nebo újmy způsobené usmrcením včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví nebo usmrcením a náhrady nákladů léčení.[7] V případě nárokování náhrady újmy vzniklé usmrcením blízké osoby se tedy soudní poplatek neplatí.

Náklady právního zastoupení

Podobně jak tomu bylo v trestním řízení, i v řízení civilním se může pozůstalý nechat zastupovat advokátem, což sice většinou není povinnost, nicméně je to doporučeníhodné. I zde může pak být pozůstalý zastoupen libovolnou svéprávnou osobou, pokud tak uzná za vhodné.

Pakliže není finanční situace pozůstalého příznivá, i v civilním řízení mu může být ustanoven bezplatný právní zástupce. Obdobně jak bylo uvedeno výše, návrh ohledně ustanovení bezplatného právního zástupce se podává u soudu, u kterého byla podána žaloba. Nejpraktičtější je pak podat tento návrh spolu se žalobou samotnou. Soud následně zašle formulář k vyplnění, který se týká osobních a majetkových poměrů, jelikož nepříznivou finanční situaci je nutno doložit. Tento tiskopis je pak možno předem stáhnout také na internetu a pak jej vyplnit a přiložit k návrhu, a to např. na stránkách Férové nemocnice.

I pro civilní řízení platí, že nesplňuje-li pozůstalý podmínky pro ustanovení advokáta soudem a ani se nemůže domoci poskytnutí právních služeb smluvně, má ještě možnost obrátit se na Českou advokátní komoru s návrhem na určení advokáta a žádostí o přiznání práva na poskytnutí bezplatné právní pomoci nebo za odměnu sníženou. Tento návrh se zasílá na brněnskou pobočku České advokátní komory, podrobnější informace, stejně jako potřebné formuláře (prohlášení o příjmových a majetkových poměrech pro určení advokáta, žádost o určení advokáta) pak naleznete na stránkách České advokátní komory.

Nemá li pozůstalý zájem o zastoupení, nýbrž – „pro začátek“ – pouze o poradenství, lze opakovaně připomenout možnost využít i bezplatného právního poradenství, které poskytuje mj. také Česká advokátní komora. Více o něm lze najít např. zde.

V případě, že nebyl ustanoven advokát soudem nebo určen Českou advokátní komorou bezplatně či za sníženou odměnu, a i přesto se pozůstalý nechá vybraným advokátem zastupovat, což lze v daném případě jen doporučit, je nezbytné, jak již bylo uvedeno výše, domluvit se s ním na podmínkách tohoto zastupování, a to včetně jeho finanční odměny, která může být určena stejným způsobem, jak tomu je při zastupování v řízení trestním.

Znalečné

Jak bylo již uvedeno v článku Právní rádce pro pozůstalé: Jak posoudit a vyhodnotit okolnosti úmrtí?, kvůli zhodnocení případu, resp. „šance na úspěch“ je možno si ještě před podáním žaloby nechat vypracovat znalecký posudek. To sice znamená finanční zátěž, nicméně může pozůstalým ušetřit další výdaje, které by nastaly v případě prohry v následujícím soudním sporu.

Důležité je ale uvědomit si, že disponuje-li pozůstalý již znaleckým posudkem, může jej využít i v řízení před soudem, jestliže znalecký posudek má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Takovýto posudek má pak stejnou váhu, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem.[8] I z tohoto důvodu lze tudíž vypracování znaleckého posudku – samozřejmě s ohledem na komplikovanost případu – jen doporučit.

Seznam soudních znalců pak lze nalézt na stránkách justice.cz.

V případě, že vypracování znaleckého posudku nezadává soud, nýbrž je jeho objednatelem pozůstalý, je třeba se stejně jako s advokátem i s příslušným znalcem domluvit na odměně, která se řídí uzavřenou smlouvou.[9]

I když výsledná cena za znalecký posudek bude v první řadě záviset od smlouvy mezi pozůstalým a znalcem, pro orientaci se lze podívat do vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, kterou se řídí odměna znalce, je-li znalecký posudek zadán orgánem veřejné moci.

Náklady řízení

Ohledně nákladů řízení je občanskoprávní řízení ve srovnání s tím trestním o něco složitější, protože zde jako žalobce vystupuje sám pozůstalý.

Dle zákona jsou náklady řízení zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, dále ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem. Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění anebo patentový zástupce v rozsahu oprávnění.[10]

Ovšem účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.[11]

Výše uvedené pro pozůstalé zjednodušeně znamená následující:

  • Nemá-li pozůstalý jako žalobce ve věci úspěch, platí nejen náklady řízení, které vzniknou jemu, ale i žalovanému (tedy protistraně). To je riziko, se kterým musejí pozůstalé počítat, pokud se rozhodnout pro soudní řešení sporu. Soud sice má možnost zohlednit sociální a majetkové poměry žalobce, jakož i další důležité okolnosti, a právo na náhradu nákladů žalovanému nepřiznat, jde však v praxi spíše o výjimku z pravidla, která se neuplatní příliš často.
  • Druhou možností je, že bude mít pozůstalý ve věci plný úspěch. Pak mu soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Důležité je ovšem uvědomit si, že náhrada nákladů řízení se vztahuje na odměnu za zastupování pouze tehdy, byl-li žalovaný zastoupen advokátem, a to i jen ve výši stanovené tzv. advokátním tarifem. To znamená, že reálné náklady vynaložené žalobcem na zastupování advokátem jsou irelevantní. Zaplatí-li tedy advokátu podle dohody více, než stanovují předmětné právní předpisy (což v praxi není nijak neobvyklé), nebudou tyto náklady ani přiznáním nákladů řízení ze strany soudu uhrazeny zcela, ale pouze částečně.
  • Bude-li mít pozůstalý coby žalobce ve věci úspěch jen částečný, může soud náhradu nákladů poměrně rozdělit nebo vyslovit, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, a každý si tudíž platí své náklady řízení sám. Ovšem i když bude mít pozůstalý ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, bude-li mít neúspěch v poměrně nepatrné části anebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.
  • Na rozdíl od trestního řízení rozhoduje soud v občanskoprávním řízení o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí.[12]

Více o právní pomoci, nákladech řízení a dalších právních otázkách spojených s úmrtím blízké osoby se dočtete v našem Manuálu pro pozůstalé, který je ke stažení zdarma k dispozici ZDE.

[1] Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 1771996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

[2] § 151a odst. 1 trestního řádu.

[3] § 151a odst. 2 trestního řádu.

[4] § 154 trestního řádu.

[5] § 155 odst. 4 trestního řádu.

[6] § 229 trestního řádu.

[7] § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

[8] § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

[9] § 17 odst. 4 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

[10] § 137 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu.

[11] § 142 odst. 1 až 3 občanského soudního řádu.

[12] § 151 odst. 1 občanského soudního řádu.