V praxi se setkávám s tím, že mezi zástupci neziskového sektoru se šíří právní názor, že členy správní rady zapsaného ústavu nemohou být jeho zaměstnanci. Tento právní názor je zmíněn také například v poradně ČRDM takto: „Členové správní a dozorčí rady nemohou být zaměstnanci ústavu, protože to vylučuje zákon – § 418 odkazuje co do podrobností zákonné úpravy na ustanovení o nadacích a zde v § 363 (pro správní radu) a § 369 (pro dozorčí radu) se vylučuje, aby se členem těchto orgánů stal zaměstnanec ústavu.“ Osobně musím konstatovat, že s tímto názorem nesouhlasím a považuji jej za chybný.
Předně je nutno poukázat na to, že § 418 občanského zákoníku uvádí, že „V ostatním se na právní poměry ústavu použijí obdobně ustanovení o nadaci“. Správní rada ústavu je ale upravena v paragrafech 409-418. Použití ustanovení § 363 OZ, které se týká správních rad nadací, tedy není na právní úpravu ústavů na místě.
Jak uvádí také docentka brněnské právnické fakulty Kateřina Ronovská: „Zákon totiž stanoví, že se úprava nadací pro ústavy použije „v ostatním“, tj. tam, kde neexistuje zvláštní úprava. To je, konec konců, podstata analogie, a ani v případě tohoto výslovného odkazu o nic jiného než o analogii (resp. její obdobu) v § 418 o. z. ani nejde.“
Situace je ostatně podobná, jako tomu bylo s otázkou zakládací listiny ústavu. Někteří také dovozovali, že na základě § 418 občanského zákoníku je nutno aplikovat požadavky, které jsou kladeny na zakládání nadace. Tento názor se ale neprosadil a naopak soudy jednoznačně dovodily, že pro založení ústavu stačí prostá písemná forma. Stejně tak věřím, že v případě sporu by se u soudů prosadil názor, že ustanovení § 363 OZ, které stanoví, že zaměstnanci nadace nejsou způsobilí k tomu, aby byli členy její správní rady, se na zapsaný ústav nepoužije. Jinak tomu bude u dozorčí rady. Ta samostatně u ústavu upravena není a proto se zřejmě bezezbytku použije právní úprava dozorčí rady nadace (§ 369) OZ.