´komiks k nálezu I. ÚS 1496/18

(Klikněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti).

Stěžovatelka je matkou chlapce, který v roce 1998, ve věku devíti let zmizel při cestě ke svým kamarádům za dosud nevyjasněných okolností v pražském Podolí. V únoru 2018 stěžovatelka požádala policejní orgán o nahlédnutí do všech spisů ve věci svého pohřešovaného syna. Sdělením policie jí bylo oznámeno, že ve věci pohřešovaného není vedeno správní řízení ve smyslu ustanovení § 9 správního řádu a její žádosti tak nelze vyhovět. Stěžovatelce bylo rovněž zamítnuto nahlížení do spisu v režimu § 65 trestního řádu, neboť ve věci zmizení chlapce nebyly zahájeny úkony trestního řízení, spis je doposud veden jako pátrací a stěžovatelka tak není v postavení poškozené. Znepřístupnění spisu považovala stěžovatelka za porušení svých ústavně zaručených práv na ochranu rodičovství a rodiny a před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Namítala, že jako matka pohřešovaného potřebuje alespoň vědět, co policie pro nalezení jejího syna dosud vykonala.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Stěžovatelka jako matka pohřešovaného má osobní, nezpochybnitelný a bezprostřední zájem na tom, aby zjistila, jakých výsledků dosáhly policejní orgány při pátrání po jejím synovi a svoje opakované žádosti o nahlédnutí do spisu doložila přezkoumatelnými a právně podloženými důvody. Jak Ústavní soud v různých souvislostech opakovaně zdůraznil, vztah mezi rodiči a dětmi podléhá zvýšené právní ochraně. Rodiče jsou těmi nejvýznamnějšími osobami, které i po smrti dítěte budou mít vůli a zájem učinit všechny kroky k tomu, aby bylo odhaleno případné zavinění úmrtí třetí osobou, nebo aby veškeré okolnosti případu byly řádně vyšetřeny. Tím spíše to platí v případě dítěte pohřešovaného, neboť taková situace je snad ještě více traumatizující, než kdyby rodiče měli jistotu o osudu svého potomka.

Ústavní soud odkázal na svůj dřívější nález sp. zn. I. ÚS 1565/14, ve kterém se vyjádřil zevrubně k právu na účinné vyšetřování. Mj. v něm konstatoval, že právo na život musí být chráněno trestním právem a hájitelná tvrzení svědčící o porušení práva na život musí být podrobena účinnému vyšetřování; obdobné závěry pak vyplývají rovněž z judikatury Evropského soudu pro lidská práva.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1496/18 ze dne 2. července 2019 je dostupný zde.