Už se vám stalo, že vám byla kvůli čínskému viru odložena operace, nedostali jste se na vyšetření nebo byly dveře vaší ordinace zavřené? Nám ano. Je to velmi závažná situace. Velmi. Pochopitelná ze strany lékařů. Ne tak ze strany státu. Nesouhlasíte stejně jako my s tím, že se mohou z většiny lidí stát pacienti druhé kategorie, kteří se prostě neléčí? Přiznejme, že to další důsledek závažného selhání státu. Nenechte si to líbit. Prostě ne.


Na veřejnost se derou vyjádření lékařů, kteří popisují tristní situaci ve zdravotnictví. Dokonce mluví o tom, že může být zaměřena malá pozornost na jiné pacienty. Je tedy pravděpodobné, že kvůli zahlcení zdravotnictví pacienty s koronavirem se prostě a jednoduše nedostane na jiné, kteří mají nemoci, s nimiž si naše zdravotnictví umí poradit nebo alespoň výrazně zlepšit kvalitu života? Lékaři se snaží. Snad to zvládnou. Ale co dělají státy? Nechápeme, jak dlouho chtějí vlády některých zemí EU vir „zpomalovat“. Roky? To si opravdu myslí a dokonce i říká někdo, kdo má na svědomí budoucnost milionů lidí? Že na roky „vypneme“ společnost? Jak dlouho se nebudou dostatečně léčit ti, kdo nebudou mít Covid? Taky roky? I to si myslí někdo, kdo rozhoduje o všech ostatních? Pacienti, kteří jsou dnes odmítáni, se nepochybně budou takovému postupu bránit. A je to dobře. Nějakou dobu to jistě nebude nutné, ale stát musí jasně říct, na jak dlouho omezení mají být. Nelze házet neurčitými výkřiky, jak to dělá náš oblíbený Prymula. Lidé musí vědět, zda budou na odloženou operaci a zdravotní péči čekat 3 měsíce, půl roku, rok nebo dva. To se nedá odbýt tím, že jsme ve válce.

My si myslíme, že není možné odmítat pacienty s jinými vážnými problémy (a tím se nemyslí jen ty nejakutnější stavy), nebo s problémy, které na první pohled vážné nejsou, ale jejich odsunem se z nich nebezpečí vyklube. Prostě ne. Je věcí státu, jak zajistí zdravotní péči a to, co se teď údajně děje ve Španělsku, Itálii nebo Velké Británii je prostě selháním tamních vlád. Jestli se podobný scénář začne odehrávat i tady, je to velké selhání vlády. Na situaci měl být stát připraven, jako hrozba byla pandemie identifikována jak v Pandemickém plánu, tak v Auditech národní bezpečnosti. Jak je možné, že nemocnice nemají dost sester? Co stát dělal v minulých letech? Jestliže stát na svoje pozitivní závazky vůči občanům „hodil bobek“ a radši řešil úplné kraviny, jako je jízdné zdarma pro všechny, ať Babiš konečně přizná, že se republika pod jeho firemním vedení dostala úplně do kopru. Ať teď stát veřejně deklaruje, že žádnou reálnou zdravotní péči nezajišťuje, že lékařům a sestrám neposkytl dostatečné možnosti efektivně pomáhat. Ať se občané mohou rozhodnout, zda s takovým krokem souhlasí nebo ne a podle toho se zachovat – respektovat to nebo se proti tomu bránit všemi prostředky.

My v takové situaci doporučujeme spíše to druhé řešení. Nikdo z nás není pacient druhé kategorie! Nikde není stanoveno, že na zdravotní péči má právo jen člověk s koronavirem. Bránit by se měli především lékaři. Už jsme to několikrát zdůrazňovali. Nesou těžké břímě a Babiš jim rozhodně nic neulehčuje a nejspíš nikdy nepřijme odpovědnost. To na nemocnicích bude řešit žaloby za zanedbání zdravotní péče a budou to nemocnice, kdo nebude mít dobré argumenty, proč upřednostnili některé pacienty. Zpětné soudy nebudou milosrdné a pozůstalí také ne. Není absolutně správné, aby museli zdravotníci nést jakékoli následky obřího selhání státu, nicméně to tak bude.

A ještě něco od odborníků:

Zajímavý je pohled imunologa publikovaný na Echo24 pod názvem Covid-19 se přeceňuje. Náš imunitní systém pandemii zvládne. Je dlouhý a poučný. Autor rozhodně není proti potřebným opatřením, jak by se z názvu mohlo zdát. Jen je rozumný a nereaguje hystericky a s vyděšením blížícím se infarktu.

Poslechněte si rozhovor s vojenským infektologem Davidem Řezáčem. Je mimořádně zajímavý. Jeho vyjádření jsou sice z 4. 3., ale mluví se znalostí situace v jiných zemích a hlavně ze zkušenosti.

Přečtěte si jiný rozhovor s Lucií Kotlářovou, ředitelkou imunologické kliniky. Ta se trefně ptá: „Otázkou pouze je, jak k tomu dojde, zdali se k té kolektivní imunitě dopracujeme cestou ekonomicky destruktivních restrikcí, či šetrnější cestou. To bude možné vyhodnotit až po čase, ale mně osobně se zdá, že případné zničení ekonomiky této země je moc vysoká daň za kolektivní imunitu proti jednomu viru. Co budeme dělat, až přijde další? Smysl vidím pouze v posílení celkové imunitní kondice populace.“ (LN 28. 3. 2020)

Řiďte se aspoň podle doporučení paní Kotlářové. Jezte dost vitaminu C a D. Nechápeme, jak to, že to všichni lidi nedělali běžně už dřív. To se o svou imunitu doteď každý nezajímal? U nás doma se denně konzumuje domácí kysané zelí, rybí tuk, velké dávky vitaminu C a od září do května vitamin D. Děláme to tak nejmíň deset let. Většinu z těch let jsme neměli ani vážnější nachlazení.

Vendula a David Zahumenští