Dnes zveřejňujeme příspěvek historika pana Jana Nováka. Text nám zaslal a dovolil nám jej publikovat. Děkujeme. V dějinách lidstva se stále opakuje mechanismus spočívající v oklešťování práv jednotlivců, skupin, etnik a národů. Tento mechanismus je vždy vykonáván skupinou jedinců, kteří výměnou za určité výhody (například společenské postavení, vysoké finanční příjmy, podíl na moci atd.) plní přání a rozmary nejdominantnějšího jedince – diktátora. Pro většinu obyvatel tento mechanismus není výhodný, proto usilují o vytvoření či zachování modelu, který by jim garantoval práva, svobody a podíl na moci – odtud „vláda lidu“, tedy demokracie. Touží-li jedinec po získání absolutní vlády v již zavedeném demokratickém systému, ideálně postupuje tak, aby si nikdo nevšiml, že demokracie […]
Nouzový stav je zcela výjimečnou situací a může být vyhlášeno pouze, pokud dochází k ohrožení životů, zdraví nebo majetkových hodnot anebo vnitřního pořádku a bezpečnosti. Dopady na práva a svobody občanů jsou skutečně zásadní: Může dojít k k omezení svobody pohybu, práva na majetek, svobody podnikání a dalších práv (vždy ale jen v rámci krizového zákona a v jeho mezích) Na rozhodnutí vydaná během nouzové stavu podle krizového zákona se (až na výjimky) nevztahuje správní řád (nelze se proti nim odvolat). Porušení krizových opatření je možné trestat jako přestupek, za který mohou být ukládány vysoké pokuty. Nejsou však vyloučeny ani dopady v rovině trestněprávní. Spáchání trestného činu v době krizové […]