Podle § 14 odst. 1 o.s.ř. „Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.“ (Lze poukázat na subsidiární použití o.s.ř. s odkazem na § 63 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 371/04 konstatoval, že „nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií vyjadřující vnitřní psychický stav soudce k projednávané věci v širším smyslu…, o níž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi nalezla stěží uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto potřeba vnímat šířeji, také v rovině objektivní.“

Dne 20. 3. 2020 jsme e-mailem rozeslali výzvu „Nouzový stav jinak a lépe: bez Babišova ega“. Poukazujeme na to, jak s narůstajícími obavami sledujeme kroky vlády, které postupně oklešťují všechna základní práva a svobody. Omezení bychom byli ochotni následovat, jestliže by respektovala ústavní systém, demokracii a právní stát. To se ale neděje. Výzvu jsme zaslali poslanců, senátorům, děkanům právnických fakult, vedení nejvyšších soudů a několika soudcům Ústavního soudu.

Dne 25. 3. 2020 byl na stránkách Advokátního deníku zveřejněn text „Slovo předsedy ČAK Vladimíra Jirouska: Život, zdraví, svoboda a čest“, kde je uvedeno:

„A jestliže k vlastnímu podání žaloby přičteme i související aktivity jejích tvůrců, kteří prostřednictvím osobních výzev zasílaných elektronickou poštou vyzvali mimo jiné i ústavní soudce „k veřejné podpoře v souvislosti s věcí, v níž mají (pozn.: žalobci) postavení strany v probíhajícím soudním sporu“, nemohu jinak, než efekt a žádanou efektivitu „koronavirové“ žaloby z lůna Mgr. Davida Záhumenského a jeho manželky přirovnat k efektu a efektivitě výstřelu z Aurory. Obávám se, že na tomto místě nejmenovaný ústavní soudce, který se v dané věci obrátil na ministryni spravedlnosti s tím, nechť jako oprávněný orgán posoudí „toto nevhodné chování“, má právem o důstojnosti jednání jmenovaného advokáta jinou představu než on.“

Cílem výzvy nebylo jakkoli ovlivňovat probíhající soudní řízení. Jak je z textu zřejmé, cílem bylo upozornit na omezování základních práv a svobod, které podle autorů e-mailu neprobíhá v souladu s ústavou a zákony a které není založeno na doporučeních odborníků. Cílem bylo požádat osobnosti, které se běžně do médií vyjadřují k podstatným otázkám demokracie, lidských práv a právního státu, aby nyní nemlčely a vyjádřili veřejně svůj názor na dění v této zemi.

PODALI JSME TENTO NÁVRH NA VYLOUČENÍ  (DOSUD NEZJIŠTĚNÉHO) SOUDCE, KTERÝ SE OBRÁTIL NA MINISTRYNI SPRAVEDLNOSTI. 

Požadujeme, aby Ústavní soud prošetřil, který soudce to byl a aby bylo zváženo, zda tímto neprojevil takový vztah k věci, o které má být rozhodováno (ústavnost vyhlášení nouzového stavu a související otázky) či k našim osobám, že by v těchto věcech neměl rozhodovat. Náš názor je takový, že daný soudce svým postupem snižuje důstojnost soudcovské funkce, nota bene funkce soudce Ústavního soudu.