Městský soud v Praze rozhodl po několikaleté anabázi, že obce a města musí umožnit osobám, které prokáží právní zájem, nahlížení do spisu k pořizovanému územnímu plánu. Jednalo se o spor vlastníka nemovitosti s Magistrátem hlavního města Prahy, který se urputně brání přístupu do spisu o pořizování Metropolitního plánu. (Soud řešil rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj o odvolání proti rozhodnutí Magistrátu).

Nejprve k tomu, jestli má řízení o vydání opatření obecné povahy účastníky, kteří by mohli do spisu nahlížet automaticky:

Řízení o vydání opatření obecné povahy nemá účastníky, nýbrž pouze dotčené osoby ve smyslu ustanovení § 172 odst. 4 a 5 správního řádu (dále jen „dotčené osoby“), tedy osoby, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, a které mohou dle citovaného zákonného ustanovení uplatnit u správního orgánu připomínky k tomuto opatření, jakož i osoby (vlastníky nemovitostí), jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva k nemovitosti mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, a které mají právo uplatnit proti opatření obecné povahy námitky. Správní orgány jsou pak povinny tyto připomínky a námitky vypořádat zákonem stanoveným způsobem. Toto vymezení dotčených osob nahrazuje vymezení účastníků řízení typické pro správní řízení.

Když tedy soud konstatoval, že „klasičtí účastníci“ v řízení o vydání OOP nejsou, musíme se podívat blíže na to, kdo vlastně smí do spisu o pořizování oaptření obecné povahy nahížet a za jakých podmínek:

Je skutečností, že povolení nahlédnout do spisu jiným osobám, než účastníkům řízení, je podmíněno splněným zákonných podmínek (prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem), tudíž je oproti témuž právu účastníka řízení spíše výjimečné. Nicméně správní orgán se musí v případě žádosti jiné osoby, než účastníka řízení, o nahlížení do spisu vedeného ve věci územního plánu, zabývat otázkou, zda jsou uvedené zákonné podmínky stanovené ustanovením § 38 odst. 2 správního řádu v případě konkrétního žadatele splněny…

Účelem nahlížení do spisu je možnost žadatele, který prokáže svůj právní zájem nebo jiný vážný důvod k nahlížení do spisu, seznámit se všemi dokumenty, které se dané věci týkají, tedy nikoli pouze s výsledným návrhem územního plánu . Soud proto vyhodnotil, že správní orgán I. stupně, potažmo i žalovaný, postupovali nesprávně, pokud neposoudili (v souladu s ustanovením § 38 odst. 2 správního řádu), zda důvody žalobcem uváděné v žádosti o nahlížení do spisu svědčí o právním zájmu žalobce či o jiném vážném důvodu žalobce k nahlížení do spisu a neposoudili, zda žalobce tento právní zájem nebo důležitý důvod prokázal, a žádost odmítli buď z důvodu, že ve věci pořízení opatření obecné povahy není veden spis (prvostupňový správní orgán) nebo není na místě aplikovat ustanovení § 38 odst. 2
správního řádu.

K odkazu žalovaného na ustanovení § 68 odst. 2 zákona o archivnictví, kterým žalovaný rovněž odůvodňoval nedůvodnost žádosti žalobce o nahlížení do spisu, soud uvádí, že toto ustanovení upravuje výlučně nahlížení do spisů, které jsou po vyřízení věci uloženy ve spisovně či správním archivu správního orgánu, tedy není aplikovatelné v nyní posuzované věci. Žalovaný z citovaného ustanovení zdůraznil jeho část, která stanoví, že obecná úprava nahlížení do spisu, tedy úprava správního řádu, se neuplatní, jestliže dokumenty byly před uložením ve spisovně nebo ve správním archivu veřejně přístupné. Dle soudu, krom toho, že uvedené ustanovení upravuje nahlížení do spisu ve věcech již vyřízených a uložených v příslušném archivu či spisovně, tudíž jeho použití v této věci není možné, neměla by ani případná jeho aplikace vliv na posouzení žádosti žalobce, neboť jednotlivé dokumenty, které jsou součástí spisu ve věci pořízení územního plánu (podkladová dokumentace), do kterých má osoba, jež prokáže svůj právní zájem či jiný důležitý důvod právo nahlížet, se nezveřejňují. Zveřejňuje se pouze samotný návrh územního plánu, jež se doručuje dle ustanovení § 50 odst. 3 stavebního zákona veřejnou vyhláškou, která se dle ustanovení § 172 odst. 1 správního řádu vyvěsí na úřední desce. Soud tedy nesouhlasí se závěrem žalovaného, že právo na nahlížení do spisu je dáno až ve chvíli, kdy již došlo ke zveřejnění opatření obecné povahy – územního plánu.

Závěrem lze konstatovat, že existují subjekty (a podle našeho názoru to mohou být právě vlastníci dotčených nemovitostí, o kterých připravovaný územní plán „rozhoduje“), které mají právo nahlížet do spisu. Je úkolem pořizovatele, aby umožnil těmto osobám buď do spisu nahlížet, nebo aby vydal odůvodněné rozhodnutí, proč to není možné.

Zdroj: rozsudek MS Praha, č. j. č. j. 5 A 175/2017- 51 ze dne 29. 11. 2021