Ve věci naší klienty jsme úspěšně žádali o odškodnění za nepřiměřeně dlouhé řízení o jejím propuštění ze služeního poměru. Posuzované řízení trvalo 6 let. Jak soudy zhodnotily jednotlivé okolnosti věci a jakou finanční satisfakci klientce přiznaly?


Posuzované řízení trvalo od okamžiku vydání rozhodnutí ředitele Hasičského záchranného sboru dne 17. 5. 2013, o propuštění žalobkyně ze služebního poměru, do vydání usnesení ředitele Hasičského záchranného sboru dne 29. 4. 2019, o zastavení řízení o propuštění ze služebního poměru, resp. do dne 5. 5. 2019, kdy bylo žalobkyni toto usnesení doručeno, Toto období je nutno pro účely náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem vnímat jako jeden celek, tedy včetně soudního řízení, které v této věci probíhalo.

Celková délka řízení

V souladu s judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu lze takto na řízení, které ve své první fázi probíhalo před správními orgány, nahlížet nejen tehdy, bylo-li jeho předmětem „občanské právo nebo závazek“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních práv a svobod, ale celkovou délku řízení je třeba zohlednit vždy, je-li orgány veřejné správy (a následně správními soudy) rozhodováno o základních právech a svobodách (z ústavněprávního hlediska je třeba v takovém případě řízení považovat za jeden celek od okamžiku jeho zahájení až do okamžiku konečného rozhodnutí ve věci; srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 570/20 či sp. zn. IV. ÚS 3299/20).

Tento předpoklad byl v namítaném posuzovaném řízení, v němž se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo odstraněno rozhodnutí o jejím propuštění ze služebního poměru, nepochybně naplněn. Šlo o základní právo vyplývající z čl. 26, 28 Listiny základních práv a svobod a realizované dle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Nepostačí konstatování porušení práva

S ohledem na níže uvedené, především s ohledem na celkovou dobou řízení, nepostačí pouze konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené době. Odvolací soud vyšel shodně se soudem I. stupně při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, přičemž vzhledem k tomu, že každé řízení nějakou dobu trvá, pak za první dva roky krátil základní částku na jednu polovinu, tedy 7 500 Kč za první dva roky trvání řízení (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dále jen ,,Stanovisko“). Pokud řízení trvalo výše uvedenou dobu (6 let), pak přiměřenému odškodnění odpovídá částka 75 000 Kč (7 500 Kč + 7 500 Kč + 4 x 15 000 Kč).

Složitost řízení

Pro skutkovou složitost nebylo na místě přiměřené zadostiučinění krátit, neboť posuzované řízení nelze považovat za výrazně komplikované, bylo rozhodováno toliko na základě spisového materiálu, pouze je na místě přihlédnout k tomu, že řízení probíhalo před správním orgánem ve dvou stupních, v navazujícím soudním řízení rovněž ve dvou stupních, což představuje určitou procesní složitost, která vedla nevyhnutelně objektivně k prodloužení řízení o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumným orgánům, o dobu potřebnou pro jejich přezkumné posouzení a rovněž případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení (srov. Stanovisko, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 165/2010).

Krom výše uvedeného bylo třeba v rámci procesní složitosti zohlednit, že posuzované řízení bylo přerušeno usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 8. 2017, č. j. 6 As 176/2017-43, který předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb. Nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2018, sp. zn.
Pl. ÚS 24/17 bylo zrušeno ustanovení § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb. uplynutím dne 30. 6. 2019 pro rozpor s čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 26 odst. 2 a čl. 44 Listiny. Lze tak shledat v rámci posuzovaného řízení i složitost právního posouzení věci. Toto vedlejší řízení, které si přerušení řízení vynutilo, nelze považovat za průtažné.

Jednání poškozeného

Pokud jde o chování poškozeného, pak odvolací soud uzavřel, že pro toto kritérium není na místě modifikovat výši odškodnění, neboť žalobkyně se na délce řízení významně nepodílela. Nutno doplnit, že účastníka nelze sankcionovat za uplatnění návrhů, které mu skýtá procesní předpis pro dané řízení, byť v konečném důsledku prodlouží řízení, neboť o každém z nich musí být rozhodnuto.

Postup orgánu veřejné moci

Soud I. stupně správně zjistil dílčí období nečinnosti v posuzovaném řízení, stěžejní je období nečinnosti přesahující 3 roky, ode dne 4. 10. 2013, kdy žalobkyně podala proti rozhodnutí generálního ředitele  o propuštění ze služebního poměru žalobu k Městskému soudu v Praze, do 13. 1. 2017, kdy soud nařídil jednání na 20. 4. 2017. Pro toto kritérium bylo na místě navýšit odškodnění 20%.

Význam řízení pro poškozeného

ESLP poukazuje na to, že některá řízení mají pro jeho účastníky zvýšený význam a vyžadují ze strany vnitrostátních orgánů zvláštní nebo dokonce mimořádnou péči. Mezi tato řízení lze podřadit posuzované řízení, řízení o propuštění žalobkyně ze služebního poměru, tedy řízení související s jejím profesním uplatněním.

Žalobkyně však tvrdila zvýšený význam posuzovaného řízení již v žalobě i z jiných důvodů, nemožnost výkonu povolání a s tím související nemožnost kariérního postupu v produktivním věku, příslušník bezpečnostního sboru může vykonávat službu pouze do 65 let, příjem ze služebního poměru byl zdrojem obživy její rodiny, konečně předmětem řízení byla značná finanční částka. Řízení se týkalo jejího profesního uplatnění, rozhodnutím HZS byly žalobkyni způsobeny finanční problémy, že nemohla sehnat odpovídající zaměstnání.

Odvolací soud přisvědčil odvolatelce v tom, že krom toho, že posuzované řízení se týkalo jejího profesního uplatnění, kdy po dobu posuzovaného řízení nebylo možno zvažovat její kariérní růst (navýšení o 10 %), se délka řízení projevila i v ekonomické stránce (bez ohledu na to, jaký jiný příjem po celou rozhodnou dobu pobírala), když až zpětně byla žalobkyni po 6 letech vyplacena odměna za celé rozhodné období ve výši přesahující 3 mil Kč (navýšení o 10%). Odvolací soud tak navýšil po toto kritérium odškodnění celkově o 20 %.

Závěr

Odvolací soud vyšel z celkové částky 75 000 Kč (viz výpočet uvedený výše), kterou s přihlédnutím k jednotlivým kritériím zakotveným v ust. § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. v konečném výsledku navýšil o 20% (- 20 % jednalo se o věc procesně a právně složitou, + 20 % postup orgánů veřejné moci, + 20% význam posuzovaného řízení pro
žalobkyni). Byl tak zachován i princip proporcionality, potažmo vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním (srov. Stanovisko). Přiměřenému odškodění tak podle městského soudu odpovídá částka 90 000 Kč.

 

Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2022, č.j. č. j. 58 Co 90/2022- 101.