V posledních dnech české soudy vydaly dva zajímavé rozsudky, ze kterých lze dovodit možnost obce jako společenství občanů bránit se proti lockdownům, sociálním problémům, neutěšeně vysoké inflaci, zvýhodňování skupin zahraničních obyvatel nebo nedostatku plynu a ohrožení fungování kritické infrastruktury.
Domnívám se, že stejně jako obec Svatý Jan pod Skalou nebo Hrazany by se starostové jiných municipalit neměli bát vystoupit a aktivně se snažit ochránit svoje lidi, území a rozpočet.
Obec se podle mětského soudu může „bít“ za klima
Prvním z oněch rozhodnutí je rozsudek Městského soudu v Praze ve věci tzv. Klimatické žaloby (sp. zn. 14 A 101/2021, ze dne 15. 6. 2022). Obci soud přiznal aktivní legitimaci k podání zásahové žaloby na příslušná ministerstva za neplnění klimatických závazků s tímto zdůvodněním:
„Obec Svatý Jan pod Skalou je též aktivně procesně legitimována k podání zásahové žaloby. Klimatické změny jsou způsobilé zasáhnout do oprávněných zájmů občanů žijících na jejím území. Základní povinností obce dle § 2 odst. 2 obecního zřízení je pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, a chránit veřejný zájem. Je proto žádoucí, aby se obec mohla brát o práva svých občanů na příznivé životní prostředí stejným způsobem jako environmentální spolek (přiměřeně nález Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3572/14, bod 43).“
Stejně jako klimatické změny zasahuje nežádoucím způsobem do oprávněných zájmů občanů ničení ekonomiky v rámci lockdownů, omezování svobody pohybu lidí, nezajištění dostatečné zdravotní péče nebo zákaz chození do školy pro děti. Podobně pak jsou lidé ohroženi nečinností státu ohledně zabezpečení plynulých dodávek plynu, zdražováním základních životních potřeb nebo ohrožováním rozpočtové stability vynakládáním mnoha a mnoha milionů na řešení jiných problémů než těch, které se týkají občanů České republiky.
NSS: obce jsou oprávněny hájit práva své komunity
Tentýž názor pak zopakoval Nejvyšší správní soud dne 28. 6. 2022 ve svém rozsudku sp. zn. 10 As 99/2022:
„Stěžovatelka je ovšem obec. Je tedy specifickou právnickou osobou veřejného práva-veřejnoprávní korporací. Podle čl. 99 Ústavy se Česká republika člení na obce a kraje. Obce jsou základními územními samosprávními celky. Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, které mají právo na samosprávu (čl. 100 odst. 1 Ústavy). Ústavní soud již uvedl, že jednotlivé osoby mohou prosazovat své zájmy i kolektivní formou, což jim nelze klást k tíži. Jednotlivé osoby tedy mohou bránit svá veřejná subjektivní práva i prostřednictvím kolektivního uskupení [nález ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14 (N 111/73 SbNU 757), body 23 až 26].
Tento právní názor NSS převzal a aplikuje jej i ve vztahu k obcím. Obce jsou v rámci samostatné působnosti oprávněny hájit práva své komunity. Potřeby občanů nelze od práva na samosprávu striktně oddělovat; jde o spojené nádoby, které se do značné míry vzájemně ovlivňují… Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu mj. pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů… V posuzovaném případě je actio popularis třeba vnímat ve dvou významech. První význam, ve kterém stěžovatelka jako obec zastupuje zájmy svých obyvatel, je vzhledem k uvedeným závěrům a skutečnosti, že uspokojování potřeby dopravy a spojů spadá do její samostatné působnosti, přípustný. Stěžovatelka je tedy oprávněna „mluvit“ za své obyvatele.“
Závěr
Neexistuje tedy jediný důvod pro to, aby se obce nebily za svoje občany a jejich zájmy. S tímto slibem by ostatně mohli jít letos starostové, starostky a ostatní zastupitelé do letošních voleb. Co jiného by také měli v dnešní vypjaté a tvrdé době řešit než základní potřeby a práva svých občanů?
Podobně zajímavou otázkou je, k jakým krokům mohou lidé obec jako samosprávnou jednotku zavázat v místním referendu, pokud by položená otázka zněla např. takto:
„Souhlasíte s tím, aby obec v samostatné působnosti jako subjekt, jehož úkolem je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích pečovat o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů udělala vše, co je možné, aby skončily restrikce související s koronavirem a k viru se přistupovalo jako k běžnému viru, se kterým se musíme naučit žít, zejm. aby...“