Před časem jsme informovali, jak dopadla žádost o odškodnění za řízení o odstranění černé stavby, které trvalo přes 10 let. Nyní máme možnost referovat o rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, které jsme dosáhli  v případě, kde černá stavba nebyla odstraněna ani po takřka 20 letech.

Délka řízení a stanovení základní částky odškodnění

Dne 8. 10. 2002 zahájil stavební úřad řízení o odstranění stavby, která sousedila s nemovitostí žalobců. Toto správní řízení trvalo až do 7. 3. 2019, kdy Stavební úřad vydal rozhodnutí, kterým (již opětovně) nařídil odstranění nelegálních staveb rodinného domu a doplňkových staveb. Dne 12. 7. 2019 Magistrát města Brna, odbor územního a stavebního řízení naposledy rozhodl, že se některé části rozhodnutí Odboru výstavby mění a ve zbytku se rozhodnutí potvrzuje, čímž bylo potvrzeno, že stavby byly od počátku v rozporu s územním plánem. Rozhodnutí Magistrátu bylo stavebníky napadeno žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně; žalobě byl přiznán soudem odkladný účinek.Celé řízení pak trvalo do 7. 10. 2021, kdy bylo žalobcům doručeno rozhodnutí Ústavního soudu, tj. 19 let.

K tomu obvodní soud uvedl: „Je tedy evidentní, že délka posuzovaného řízení byla zcela jistě nepřiměřená, když zároveň byla i délkou nezákonnou, neboť nebylo rozhodnuto ve lhůtách předvídaných správním řádem. Předpoklad nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce dle § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk je tedy naplněn. Rovněž je dána příčinná souvislost mezi tímto nesprávným úředním postupem a nemajetkovou újmou. Základ nároku žalobců je tedy dán.“

V daném případě soud především přihlédl k extrémní délce posuzovaného řízení a dále zohlednil i změnu ekonomických poměrů od vydání Stanoviska Cpjn 206/2010 a stanovil základní částku odškodnění na horní hranici, tj. částkou 20 000 Kč/rok řízení, přičemž za první dva roky trvání řízení přiznal ve smyslu Stanoviska Cpjn 206/2010 polovinu základní částky. Základní částka odškodného za 19 let trvání posuzovaného řízení tak činí 360 000 Kč [(2x 10 000) + (17 x 20 000)] pro každého z žalobců.

Význam řízení pro poškozené

Pokud jde o kritérium významu řízení pro poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. e) zákona č. 82/98 Sb.), je třeba dle soudu zohlednit, že předmět posuzovaného řízení dotýkal vlastnického práva žalobců, resp. způsobu výkonu vlastnického práva žalobců k nemovitému majetku (pozemku a rekreační chatě), tudíž z typového hlediska se jedná o mírně zvýšený význam řízení. Rovněž soud přihlédl i k vyššímu věku žalobců, když v době skončení řízení bylo žalobcům 69 let, tudíž je evidentní, že nepřiměřeně dlouhé řízení vnímali intenzivněji, než pokud by byli v mladém či středním věku. Z výše uvedených důvodů by soud navýšil základní částku o 5%.

Na druhou stranu vzhledem k tomu, že v řízení vystupovali oba žalobci ve shodě, kdy posuzované řízení mělo vliv na výkon jejich vlastnického práva k nemovitému majetku, jež tvoří společné jmění manželů a jež žalobci užívají společně, dospěl soud k závěru, že v důsledku sdílení společného zájmu nepociťoval každý z žalobců
individuální újmu, nýbrž újmu společnou a z tohoto důvodu by tak bylo na místě modifikovat základní částku snížením o 10%. S ohledem na výše uvedená hlediska tak soud z důvodu kritéria významu řízení pro poškozené modifikoval základní částku snížením o 5 %.

Složitost věci

Pokud jde o kritérium složitosti případu (§ 31a odst. 3 písm. b) zákona č. 82/98 Sb.), pak složitost řízení zahrnuje nejen skutkové či hmotněprávní složitost daného řízení, nýbrž i procesní složitost. Z pohledu ESLP zahrnuje složitost řízení i počet instancí, v nichž byla věc řešena. Lze totiž vyjít z toho, že řízení ve více instancích zakládá dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, pročež je ospravedlnitelná celková délka řízení prodlužována zásadně o dobu za řízení před další instancí.

V daném případě rozhodovalo 5 instancí (správní orgán prvního stupně, odvolací správní orgán, krajský soud, Nejvyšší správní soud a Ústavní soud). Z tohoto důvodu tak soud modifikoval základní částku snížením o 20%.

Chování poškozených

Pokud jde o kritérium chování poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. c) zák. č. 82/98 Sb.), pak obvodní soud přihlédl k tomu, že žalobci se snažili odstranit nečinnost správního orgánu tím, že opakovaně zasílali výzvy k odstranění nečinnosti správního orgánu, popř. výzvy k atrakci věci Magistrátem (odvolacím správním orgánem). V tomto směru soud výslovně poukázal na výzvu k odstranění průtahů ze dne 21. 8. 2015, kdy žalobci upozornili stavební úřad na průtahy delší než jeden rok, kdy stavební úřad nečinil ničeho od doručení rozhodnutí magistrátu ze dne 17. 7. 2014, jímž bylo rozhodnutí stavebního úřadu zrušeno.

Na tuto výzvu stavební úřad reagoval pouze sdělením, že nová úřední osoba se seznamuje se spisem, přičemž do doby další žádosti žalobců o sdělení stavu řízení a urgenci dne 27. 6. 2016 nečinil stavební úřad v posuzovaném řízení ničeho, teprve až po druhé výzvě žalobců začal být činný. Z tohoto důvodu soud tak modifikoval základní částku navýšením o 10%.

Postup správních orgánů a soudů

Pokud jde o kritérium postup orgánu veřejné moci (§ 31a odst. 3 písm. d) z.č. 82/98 Sb.), pak obvodní soud dospěl k jednoznačnému závěru, že „z tohoto hlediska je třeba navýšit základní částku z důvodu flagrantního porušení správního orgánu I. stupně (Stavebního úřadu), který se v řízení dopustil několikaletých průtahů. … Lze tak shrnout, že Stavební úřad se v řízení dopustil průtahů v trvání déle než 7,5 let. Další pochybení Stavebního úřadu spočívají v opakovaném vydávání vadných rozhodnutí, jež byla opakovaně rušena, kdy v důsledku těchto pochybení došlo rovněž k významnému prodloužení posuzovaného řízení. … Z tohoto důvodu tak soud modifikoval základní částku navýšením o 30%.“

Závěr

S ohledem na výše uvedené výše tak přiznaného zadostiučinění pro každého z žalobců činí podle rozsudku obvodního soudu částku 414 000 Kč (částka 360 000 Kč celkově navýšená o 15%). Rozhodnutí ale není pravomocné, žalované ministerstvo se odvolalo a věcí se tak bude zabývat ještě Městský soud v Praze.

 

Podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. 5. 2022, č. j. 21 C 23/2021-91.