V září 2019 se Nejvyšší soud zabýval zajímavou kauzou náhrady škody za změnu územního plánu. Developer Košířské výhledy chtěl po hlavním městě, aby mu zaplatilo přes 38 milionů korun za nevydařenou investici. Developer chtěl v Praze stavět, za tím účelem uzavřel s jiným investorem smlouvu o cesi práv vyplývajících ze smlouvy o smlouvě budoucí – kupní uzavřené s vlastníky pozemku.
Naneštěstí byla změna územního plánu č. 1201/07, která měla výstavbu umožnit (redukovala zeleň a vymezovala nové zastavitelné plochy pro obytnou funkci), jako nezákonná zrušena Nejvyšším správním soudem (rozsudek NSS čj. 8 Ao 6/2011 – 87 ze dne 22. 12. 2011) – z drahocenných pozemků se stala opět jen zeleň. Tím všechny naděje developera pohasly.
Z popisovaného rozsudku Nejvyššího soudu vyplývá, že developer vyvíjel činnost směřující k realizaci projektu ve vztahu k budoucímu územnímu řízení včetně marketingových aktivit směřujících k propagaci a prodeji projektu. Proto se domníval, že pokud v dobré víře ve správnost OOP jako správního aktu činil úkony směřující k realizaci projektu a pokud OOP bylo následně zrušeno pro nezákonnost, odpovídá Praha za vzniklou škodu. Nejvyšší soud si to ale nemyslel.
Z argumentace Nejvyššího soudu
Některé závěry soudu jsou nepochybně zajímavé, protože se NS vyjadřoval k aktivní legitimaci developera, který ještě pozemky nevlastnil, ale zatím jen uzavřel s jiným subjektem smlouvu o postoupení práv a povinností z jiné smlouvy – developer tedy nebyl v okamžiku podání žaloby na náhradu škody ani v okamžiku, kdy se řešila změna územního plánu vlastníkem dotčeného pozemku.
Co tedy Nejvyšší soud řekl?
„Judikatura je ustálena v závěru, že má-li být osoba aktivně legitimována k náhradě škody za nezákonné rozhodnutí ve smyslu OdpŠk, musí se v (alespoň dílčí fázi) řízení rozhodovat o jejich právech a povinnostech, a musí zde tedy existovat veřejnoprávní vztah. Pokud se jedná o opatření obecné povahy, jedná se o správní akt definovaný negativně, který není rozhodnutím ani právním předpisem (podle § 171 s. ř.). Podle rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu pak opatření obecné povahy má konkrétně určený předmět regulace a obecně vymezený okruh adresátů. V řízení o návrhu na opatření obecné povahy existuje blíže neurčený okruh dotčených osob, které mohou podle svého procesního postavení uplatňovat připomínky nebo námitky (viz výše citovaný rozsudek rozšířeného senátu ze dne 27. 7. 2016, č. j. 5 As 85/2015-36). Správní řád pak účastníky řízení o vydání opatření obecné povahy jako takové nedefinuje.
Odvolací soud otázku, zda je žalobkyně aktivně legitimována k náhradě škody podle § 20 odst. 1 OdpŠk, vyhodnotil negativně. Dospěl totiž k závěru, že pro účely uvedeného ustanovení lze za účastníky řízení v případě řízení o vydání opatření obecné povahy pokládat pouze osoby uvedené v § 172 odst. 5 s. ř., resp. v případě návrhu územního plánu osoby uvedené v § 52 odst. 2 stavebního zákona, kterými žalobkyně není.
Žalobkyně naproti tomu namítá, že ji za účastnici řízení o vydání opatření obecné povahy je nutné považovat, a to na základě § 172 odst. 4 s. ř. a § 52 odst. 3 stavebního zákona, podle kterých byla dovolatelka osobou oprávněnou vznášet k návrhu opatření obecné povahy připomínky… Výše bylo uvedeno, že za základ pro posouzení účastenství v řízení ve smyslu OdpŠk (a tedy i aktivní legitimace k nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím) dovolací soud pokládá posouzení otázky, zda v řízení bylo rozhodováno o právech a povinnostech konkrétní osoby. S připomínkami, které jsou vzneseny k návrhu územního plánu, je správní orgán povinen se vypořádat v odůvodnění, z čehož ovšem neplyne, že by správní orgán o právech těchto osob rozhodoval.“
Lze shrnout, že Nejvyšší soud nepovažoval developera v daném případě ani za oprávněného žalobu podat, neboť neměl právo uplatnit v řízení o územním plánu námitky.
Zpracováno podle rozsudku NS ze dne 11. 9. 2019, čj. 30 Cdo 1642/2018
Více informací o náhradách škody za investice zmařené územním plánem najdete v naší publikaci „Obec a investor nad územním plánem. Změny regulace, náhrady za zmařené investice a veřejná infrastruktura“
K tématu také pravidelně školíme, nejbližší seminář proběhne 22. 9. 2022.