Ministr zdravotnictví Válek se v souvislosti s podzimními volbami nechal slyšet, že lidé v izolaci kvůli covidu (a také jiným nemocem) nesmí k volbám. Současně médiím tvrdil, že aktuálně je v takové izolaci asi deset tisíc lidí. Vzhledem k tomu, že média neúnavně informují o nárůstu počtu covidových případů, je na místě si připomenout, jak se to má s nařizováním karantén a izolací.

Protože naše advokátní kancelář dosáhla před pár dny dalšího úspěchu – soud potvrdil, že dvě nezletilé děti byly v karanténě a následně v izolaci nezákonně (rozsudek Městského soudu v Praze, čj. č. j. 11 A 209/2021- 45 ze dne 16. 9. 2022), rozhodli jsme se napsat, co mohou občané udělat, pokud s karanténou nebo izolací nesouhlasí.

O co šlo u Městského soudu

V řešené věci se děti účastnily výletu, kam přišel i jeden účastník, u kterého se posléze prokázal covid. Následně obdržela matka nezletilých od odesílatele „Info“ sms zprávu, jejíž součástí byla výzva, k dodržování karantény a k vyplnění internetového dotazníku na webové subdoméně Ministerstva zdravotnictví, určeného k trasování rizikových kontaktů. Otec dětí v souladu s tímto pokynem vyplnil potřebné údaje obou žalobců v tomto elektronickém dotazníku s tím, že jako místo pobytu v karanténě uvedl adresu rekreačního objektu.  V sedmém kroku dotazníku bylo otci žalobců sděleno, že krajská hygienická stanice nařizuje karanténu do 24. 10. 2021 jakož i povinnost absolvovat PCR test.

Ze sdělení nebylo podle žalobců možné zjistit, zda a jaký správní orgán karanténu nařizuje. Žádná z uložených povinností nebyla nijak odůvodněna. Na žádost matky o formální potvrzení nařízené karantény pak KHS reagovala e-mailem ze dne 14. 10. 2021, v němž uvedla aktuálně platnou délku karantény a skutečnost, že vzhledem k uskutečnění rizikového kontaktu dne 10. 10. 2021 je třeba, aby děti zůstaly doma do 24. 10. 2021. Matka e-mailem obdržela potvrzení žalované o nařízené karanténě, ale nedostala žádné formální rozhodnutí o nařízení karantény.

U syna byl následně covid potvrzen. Otec pak byl telefonicky kontaktován operátorkou za účelem provedení epidemiologického šetření. Tato operátorka uvedla, že není zaměstnankyní KHS, ale že pracuje v trasovacím centru. O nařízení izolace rovněž rodiče neobdrželi žádné rozhodnutí.

Jak Městský soud odůvodnil rozhodnutí

Důležité je zejména toto konstatování soudu: „Jak vyplývá z vyjádření žalované k žalobě, vyplněním sebetrasovacího formuláře měla být žalobcům nařízena karanténa ve smyslu ustanovení § 2 odst. 7 ve spojení s § 64 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Protiepidemická opatření přitom (vedle poskytovatele zdravotních služeb) nařizuje orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutím, vydaným ve správním řízení. Zákon zde přitom výslovně počítá i s přípustností odvolání, jež nemá odkladný účinek a speciálně upravuje rovněž otázku účastenství v řízení (srov. ust. §§ 67 odst. 1, 94 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Zásadní vadou, kterou napadené jednání žalované trpí, je proto absolutní nedostatek formy, jakož i obsahových náležitostí, jež zákon pro nařízení karantény rozhodnutím vyžaduje.

Shodně věc posoudil – byť ve vztahu ke karanténě nařízené telefonicky – Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 8. 2021, č. j. 10As 229/2021 – 31 (dostupné z www.nssoud.cz). Soud na tomto místě připomíná, že textem, který se žalobcům (resp. jejich zákonnému zástupci) objevil v interaktivním elektronickém formuláři, byli žalovaní vyzváni, aby dodržovali karanténu (včetně dále konkretizovaných zákazů) a podrobili se PCR tes. tu. Písemnost formy, jak ji vyžaduje ustanovení § 67 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), však sotva mohla být dodržena textem, zobrazeným na webové stránce.

Nelze se přitom současně ani opřít o jakoukoli zvláštní odchylnou úpravu řízení o nařízení karantény, jež by jakoukoli jinou formu rozhodnutí umožňovala. Nelze ani uvažovat o tom, že by žalovaná při nařízení první karantény postupovala podle ustanovení správního řádu o řízení na místě (§ 143 správního řádu), které za dodržení dalších podmínek umožňuje vydání rozhodnutí ústní formou. Žádná z tam stanovených podmínek (včetně samotného ústního oznámení) však beztak dodržena nebyla. Nic nenasvědčuje tomu, že by žalovaná vyhotovila písemné rozhodnutí dodatečně, ani že by ve věci vedla správní spis.“

 Jak je to v kontextu novely Pandemického zákona

Je jistě pravdou, že se stát na základě proher u soudů snažil změnit zákon č. 94/2021 Sb., pandemický zákon tak, aby vyhovoval jeho záměrům a aby se lidé nemohli proti karanténám a izolacím nařizovaným skrze e-maily, telefony nebo SMS bránit.

Proto § 8a odst. 1 a 2 znějí:

  • Oznámení o nařízení izolace nebo karanténního opatření k ochraně před onemocněním COVID-19 může orgán ochrany veřejného zdraví učinit osobě, která je povinna se izolaci nebo karanténnímu opatření podrobit, ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředku komunikace na dálku; o provedeném oznámení bezodkladně učiní písemný záznam. Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti způsobu a formy oznámení orgánu ochrany veřejného zdraví o nařízení izolace nebo karanténního opatření.
  • Ten, komu byla postupem podle odstavce 1 nařízena izolace nebo karanténní opatření, může ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředku komunikace na dálku, požádat orgán ochrany veřejného zdraví o prošetření důvodnosti jejich nařízení do 3 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo nařízení izolace nebo karanténního opatření oznámeno.

Pandemický zákon ale platí jen do 30. 11. 2022 a co bude s covidem pak, suď bůh (karantény a izolace se budou muset řešit dle dosavadní právní úpravy, tj. právě skrze správní rozhodnutí, jak požadovaly soudy). Navíc je mimořádně sporné, zda je § 8a vůbec v souladu s ústavním pořádkem.

Asistent soudce na Ústavním soudu Tomáš Grygar si se spoluautorkou článku uveřejněného na Advokátním deníku v září 2022 myslí: „Jsme toho názoru, že vzdor proklamacím předkladatele novely pandemického zákona není možné ani nyní nařizovat izolace a karanténní opatření skrze SMS zprávy, zvláště ne v té podobě, jako se to momentálně děje. Takto „nařízená“ opatření jsou formálně, a především materiálně nevykonatelná a nevynutitelná. 

To platí tím spíše, pokud Ministerstvo zdravotnictví v důsledku své nečinnosti dosud nepřijalo vyhlášku stanovující podrobnosti způsobu a formy oznámení orgánu ochrany veřejného zdraví. Novelu pandemického zákona hodnotíme v této rovině jako velmi nepovedenou. Již z důvodové zprávy k ní vyplývají zjevné antinomie a podle našeho názoru i nesprávnost a nesystémovost zvolených a dnes uplatňovaných postupů.“

Aktualizováno:

Ústavní soud se v rámci abstraktního přezkumu ústavnosti vyjádřil k nařizování karanténních opatření přes SMS v nálezu Pl. ÚS 7/22.