Dramatický příběh se odehrál v rámci přestupkového řízení před úřadem jedné městské části v Praze. Naše klientka měla jisté osobě říct po předchozí slovní rozepři: „chcete abych Vám jednu dala?“, za což jí byla uložena pokuta 4 tisíce Kč + povinnost nahradit náklady řízení. Až na základě námi podaného odvolání bylo řízení zastaveno.

Materiální stránka přestupku

Jak uvádí již důvodová zpráva k ustanovení § 5 zákona o přestupcích: „Materiální znak hraje klíčovou roli právě v hraničních případech, kdy by jeho neposouzení mohlo vést k přepjatému formalismu, k stíhání bagatelních porušení právních povinností a k nespravedlivému rozhodnutí. Tím pak není naplněn účel správního trestu, dochází ke snižování autority správních orgánů a k odmítavým postojům veřejnosti.“

Stejný názor zastávají i obecné soudy. Viz např. odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. května 2021, čj. 64 A 4/2020, str. 9, bod 47., poslední věta: „Je třeba si uvědomit, že přestupkové právo nelze jako ultima ratio (krajní řešení) užívat v případech každého společensky nevhodného chování, neboť k tomu ani prostředky správního trestání nejsou zamýšleny“ (dostupné na stránkách NSS)

Nejednalo se o tzv. jiné hrubé jednání

Na základě našeho odvolání k věci odvolací orgán uvedl:

„Větu „chcete, abych Vám jednu dala“ samu o sobě nelze označit za jiné hrubé jednání. Při takto izolovaném posuzování daného výroku schází v jednání obviněné potřebná míra společenské škodlivosti. Je třeba se zabývat kontextem celého incidentu; byl to právě XXXXX, kdo přišel křičet na obviněnou přes dveře, nahrával si ji bez souhlasu, a nadával jí do psychopatů. Situace byla vyprovokována jeho osobou, a pokud na ni reagovala obviněná slovy „chcete, abych Vám jednu dala“, tak to nebyla nijak přehnaná reakce.

Ostatně při použití formulace, která je obviněné kladena za vinu, se někdo může jen těžko obávat, že jde o reálnou výhružku. O výhružku nešlo, to by pak bylo přestupkem vše, co na sebe lidé v hádce zakřičí. Ostatně XXXX ani neprokázal, že by jej obviněná někdy fyzicky napadla (obava z napadení). To spíše obviněná se mohla obávat fyzického útoku, pokud dotyčný přišel ve večerních hodinách křičet před dveře bytu, kde se nacházela.“

Pokud svědek jen odkáže na dřívější podání vysvětlení, nejedná se o důkaz svědeckou výpovědí

Odvolací orgán se pak ztotožnil také s další argumentací, kterou jsme ve věci uplatnili: „Je třeba přisvědčit námitce obviněné, že výslech svědků realizovaný dne 25. května 2022, kdy oba svědci pouze odkázali na svá podání vysvětlení učiněná před zahájením řízení, nelze považovat za důkaz svědeckou výpovědí provedený v souladu s ustanovením § 55 správního řádu. Současně je z obou protokolů více než patrné (srovnání doby, kdy bylo jednání započato a ukončeno), že nedošlo ani k hlasitému přečtení původních podání vysvětlení, tedy že by byl proveden důkaz listinou ve smyslu ustanovení § 53 odst. 6 správního řádu.“

Obviněná tak nyní má možnost žádat náhradu způsobené škody, příp. též nemajetkové újmy, za proběhlé přestupkové řízení.

 

Podle rozhodnutí č.j. MHMP 1677399/2022 ze dne 14. 9. 2022.