V obci Slavonice se konalo spolu s loňskými parlamentními volbami místní referendum vyhlášené obcí. Věc se musel řešit i Nejvyšší správní soud. Zajímavé aspekty jeho rozhodnutí jsme zpracovali do následujícího textu.

Jaká byly otázky?

Referendum se konalo o těchto otázkách:

1. Upřednostňujete jednorázovou náhradu 6 ks sakur novými hlohy před postupným nahrazováním dožitých sakur hlohy (v úseku před domy čp. 477 – fara až čp. 482 – hotel Alfa na náměstí Míru ve Slavonicích)? (dále jen „otázka č. 1“)

2. Upřednostňujete zadání zpracování variant rychlejší celkové obnovy stromořadí v parku (v souladu se zájmy ochrany životního prostředí) před možností nechat alej dožít v rámci běžné údržby?“ (dále jen „otázka č. 2“)

Spadají otázky do samostatné působnosti obce?

Věc se přes krajský soud dostala až k Nejvyššímu správnímu soudu, kdy stěžovatelka namítala, že otázky nespadají do samostatné působnosti obce, ale jde o rozhodování orgánů státní správy o kácení dřevin. NSS však kasační stížnost zamítl a mj. konstatoval:

„Kromě referenda ratifikačního (decizního), na základě jehož výsledku rozhoduje obec v rámci své samostatné působnosti s konečnou platností, se mohou konat i referenda konzultativní. Jejich výsledkem je pak určité stanovisko, které má obec zastávat ve věcech, k nimž se může vyjádřit, zúčastnit se jejich projednání atp., nikoliv však o nich sama rozhodnout…

Výsledek platného a závazného konzultativního referenda je nutné interpretovat tak, že obec zavazuje k prosazování vysloveného názoru občanů… Tento názor pak orgány obce prosazují pomocí prostředků, jimiž jsou dle právního řádu vybaveny… Pro posouzení souladu rozhodnutí přijatého v místním referendu s § 6 a § 7 zákona o místním referendu je proto třeba zejména zkoumat, k jakým úkonům mohou výsledky referenda orgány obce reálně opravňovat a zavazovat.“

Obec může zadat zpracování variant řešení

NSS dále připomněl, že úlohou obcí je i péče o veřejnou zeleň: „Není tedy žádným překvapením, že v rámci této činnosti obec zjišťuje mimo jiné i stav dřevin, a to nejen z hlediska hospodárnosti jejich údržby, ale například i z důvodu bezpečnosti či z hledisek dalších, např. estetických. Na základě svých poznatků by pak měla vyhodnotit, jak s dřevinami co nejvhodněji naložit. Samozřejmě však platí, jak již uvedl i krajský soud v bodě 25 a 31 napadeného usnesení, že v případě zásahu do krajinného rázu je o daném záměru oprávněn rozhodnout výhradně příslušný orgán ochrany přírody. Tato skutečnost nicméně sama o sobě neznamená nepřípustnost konání referenda o položených otázkách, neboť je třeba zejména zkoumat, zda rozhodnutí přijaté v referendu skutečně opravňuje či zavazuje orgány města k úkonům, které nespadají do jeho samostatné působnosti.

Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem dospěl k závěru, že se o takový případ nejedná. Ze znění otázek je zřejmé, že jejich zodpovězení nemůže mít legitimně za následek nic jiného než zjištění preference občanů ohledně vybraných možností náhrady sakur, resp. obnovy březové aleje. Lze dovodit jediný konkrétní úkon, k němuž rozhodnutí v místním referendu obec přímo zavazuje, a to je „zadání zpracování variant rychlejší celkové obnovy“, k čemuž však obec v rámci své samostatné působnosti oprávněna je. Výsledky referenda tedy město Slavonice neopravňují k přímému provedení zvolené varianty, ale pouze k tomu, aby tuto variantu prosazovalo pomocí prostředků, které mu právní řád umožňuje.“

Znalost vůle občanů je pro další kroky samosprávy důležitá

Důležitý je jistě tento dodatek: „Zjištění názoru občanů města pomocí procedur předvídaných Listinou základních práv a svobod a provedených zákonem o místním referendu je legitimním a velmi vhodným postupem. Znalost vůle občanů k (ne)provedení určitých změn týkajících se prostředí, v němž žijí, je důležitým předpokladem pro další kroky orgánů města, které musí uvážit též aspekty ekonomické, politické a právní. Tím spíše, jestliže se jedná o záměr, který zasáhne do existujících poměrů vzhledu veřejných prostranství a krajinného rázu města a jehož účinky budou dlouhodobé. Jde o to, zda a v jakém rozsahu (ne)vydávat prostředky na odborné posouzení uvažovaného záměru a jaké budou (nejen ekonomické) náklady jeho provedení.

Politická úvaha slouží právě k tomu, aby stanovila priority veřejných zájmů při uskutečňování všemožných potřeb města a jeho občanů (obvykle totiž na všechny potřeby nebude dost prostředků). Teprve na základě takto zjištěných podkladů a informací se orgány města mohou lépe a odpovědněji rozhodnout, zda vyvolat příslušná řízení a usilovat o to, aby příslušné správní orgány vydaly povolení pro záměr města.“

 Závěrem

Už před časem jsme psali, že by bylo jistě nadmíru zajímavé zjistit názor občanů třeba na zdražování, zhoršování životní úrovně, nedostatek plynu, tlak na zavádění požadavků Green Deal a jiných klimatických plánů a podobně. Nejvhodnějším nástrojem by byla právě místní referenda, která by klidně mohla být provedena v mnoha obcích a městech napříč republikou. Výsledkem by byly samosprávy vázány a vůli svých občanů by musely všemi možnými (legálními) prostředky prosazovat.

Význam referenda oproti peticím, anketám a jiným nezávazným nástrojům vyzdvihl sám NSS: „Nepodstatné pro posouzení přípustnosti konání místního referenda je pak konečně i to, že by vhodnějším způsobem zjištění názoru nejen občanů, ale i jiných dotčených osob, mohla být anketa či průzkum veřejného mínění. V této souvislosti je třeba zmínit, že místní referendum je legitimním prostředkem ke zjišťování vůle občanů, který má (oproti způsobům prověřování stanoviska veřejnosti, které navrhuje stěžovatelka) zákonem jasně upravenou formu, průběh i závaznost. Jedná se nadto, jak již bylo zmíněno, o výkon politického práva zakotveného v ústavním pořádku.“

 

Zpracováno podle rozsudku NSS ze dne 13. 10. 2022, čj. Ars 4/2021 – 36