Při zakládání nové neziskové organizace si mohou zakladatelé položit otázku, zda je činnost dětské skupiny hlavní nebo vedlejší činností spolku (případně třeba zapsaného ústavu). Před několika lety jsme o této otázce vedli spor s Krajským soudem v Brně a vrchní soud nám dal nakonec zapravdu.

Co řekl krajský soud?

Náš klient rozšiřoval vymezení hlavní činnosti tak, že nově do ní zařadil také „provozování dětské skupiny“. Když jsme podali návrh na zápis změn do rejstříku spolků, Krajský soud v Brně nás vyzval, abychom podali nový návrh, ve kterém bude provozování dětské skupiny uvedeno jako předmět vedlejší hospodářské činnosti (§ 3 odst. 1 a 2 písm. g) zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině (dále jen ZDS), s poučením, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě doplněno, krajský soud jeho podání odmítne.  V odůvodnění usnesení krajský soud pouze citoval ust. § 88, věty první zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (dále jen ZVR) a stručně uvedl, že návrh je vadný.

Proti této výzvě jsme podali námitky, ale soudce krajského soudu je bez podrobnějšího odůvodnění zamítl a soud tedy návrhu na zápis změn nevyhověl. Proti tomu jsme podali odvolání, protože s posouzením soudu jsme se nemohli ztotožnit.

Odvolací soud: poskytování péče o děti v dětské skupině může být hlavní činností spolku

Vrchní soud v Olomouci k věci uvedl: „Krajský soud posoudil poskytování služby péče o dítě v dětské skupině jako činnost, kterou může spolek vykonávat pouze jako svoji vedlejší hospodářskou činnost, aniž by však uvedl důvody, z nichž tento svůj závěr dovozuje. V daném případě je však nutno vycházet z účelu provozování dětské skupiny, jenž ZDS sleduje (ust. § 2 ZDS) a z něhož vyplývá, že primárním účelem provozování dětské skupiny je poskytnutí služby, která umožní rodičům (případně i jiným osobám pečujícím o dítě) sladit pracovní a rodinný život, a nikoli provozování této služby za účelem dosažení zisku, jenž je jedním z pojmových znaků podnikání ve smyslu ust. § 420 o.z. a účelem poskytování služby péče o dítě jinou formou než podle ZDS. Tomu odpovídá i právní úprava úhrady nákladů stanovená v ust. § 6 ZDS, jež vyjadřuje podmínku, že náklady spojené s péčí o dítě v dětské skupině jsou hrazeny maximálně do plné výše, nad rámec těchto nákladů však poskytovateli takové služby nenáleží žádný zisk. Tato služba je tedy poskytována neziskově, což lze ostatně dovodit také z výčtu subjektů, které jsou vedle zaměstnavatele rodiče oprávněny takové služby poskytovat (§ 3 odst. 2 ZDS), a dále též z povinnosti poskytovatele vést účetní záznamy týkající se poskytování služby péče o dítě v dětské skupině odděleně od ostatních účetních záznamů, neboť financování poskytování této služby podléhá finanční kontrole (požadavek transparentnosti hospodaření).

Odvolací soud proto nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, že poskytování péče o dítě může být pouze předmětem vedlejší hospodářské činnosti spolku, neboť účelem této činnosti není dosahování zisku, a proto se nejedná o podnikání, ani jinou výdělečnou činnost. Spolek proto může tuto službu provozovat i jako svoji hlavní činnost.“

Oprávnění k poskytování činnosti není potřeba dokládat

Určitou shodou okolností se spor vedle ještě o jednu otázku. Z ust. § 13 odst. 1 ZVR vyplývá, že navrhovatel k zápisu doloží, že osobě, jíž se zápis týká, vznikne nejpozději dnem zápisu živnostenské nebo jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět činnosti nebo podnikání do veřejného rejstříku zapsána, je-li takové oprávnění zákonem vyžadováno. Je-li však tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, nemusí takové oprávnění dokládat.

Vrchní soud ve svém rozhodnutí dodal, že poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině lze jen na základě oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině (§ 4 odst. 1 ZDS). Oprávnění poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině se vydává na základě žádosti o zápis do evidence poskytovatelů a vzniká dnem zápisu osoby do evidence poskytovatelů (§ 4 odst. 2, 3 ZDS). Splní-li právnická osoba podmínky stanovené v ust. § 5 odst. 1 a § 12 ZDS, ministerstvo provede zápis subjektu do evidence poskytovatelů (§ 17 odst. 1 ZDS).

Z ust. § 20 odst. 1 ZDS dále vyplývá, že evidence poskytovatelů, kteří jsou oprávněni poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině, vedená Ministerstvem práce a sociálních věcí, je informačním systémem veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

Závěr

Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že navrhovatel není povinen doložit oprávnění o tom, že může provozovat činnosti dětské skupiny, pokud je již zapsán ve veřejně přístupné evidenci vedené MPSV. Přesto z praktického hlediska je lepší, pokud navrhovatel dané oprávnění soudu doloží, nebo alespoň na zápis v evidenci odkáže.

Zpracováno podle usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 5 Cmo 245/2017 ze dne 6. února 2018.

Zvažujete, jestli založit spolek nebo ústav? Obraťte se na nás!

Spolek nebo ústav aneb jak si zvolit vhodnou právní formu pro svou neziskovou organizaci