Otázka: Jaké jsou podmínky pro vymezení zastavitelných ploch změnou územního plánu?
Odpověď:
V § 55 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon se uvádí: Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Uvedené ustanovení se nevyplácí brát na lehkou váhu, neboť soudy zrušily řadu změn územního plánů, které neodůvodněně vymezovaly nové a nové zastavitelné plochy na úkor dosud nezastavěného území.
NSS ke změně územního plánu
Zajímavá je k tomu nová judikatura Nejvyššího správního soudu, která prakticky potvrzuje mnohá předchozí rozhodnutí tohoto soudu: „Pojem potřebnosti vymezení nových zastavitelných ploch je relativně neurčitý. Proto je při jeho výkladu nutno přihlížet zejména k účelu regulace daného ustanovení (§ 55 odst. 4 ve spojení s § 18 stavebního zákona), jak byl vymezen výše. Při posuzování potřebnosti vymezení nové zastavitelné plochy tak nelze ani po novelizaci daného ustanovení odhlížet od posouzení, zda regulované území již zastavitelné plochy s totožným funkčním využitím obsahuje, v jakém rozsahu jsou takové plochy vymezeny, a zda jsou tyto plochy využity.“ (Rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2021, čj. 1 As 231/2019 – 37)
A co když se pořizuje nový územní plán?
Do jisté míry je třeba závěry judikatury respektovat i při pořizování nového územního plánu, neboť podle § 18 odst. 4 územní plánování mj. určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.
To potvrzuje i Nejvyšší správní soud: „Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že § 55 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006 ve znění účinném do 31. 12. 2012 se vztahuje toliko na případy pořizování změny územního plánu, nikoliv na případy, kdy je pořizován zcela nový územní plán… To ovšem neznamená, že by pořizovatel územního plánu nebyl povinen odůvodnit potřebu vymezení nových zastavitelných ploch. Na proces pořizování nového územního plánu se totiž nepochybně vztahuje § 18 odst. 4 stavebního zákona z roku 2006, dle něhož je cílem územního plánování určit „podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a [zajištění ochrany] nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.“
Úkolem pořizovatele územního plánu je dle § 53 odst. 4 přezkoumat soulad návrhu územního plánu právě s cíli územního plánování, zejména s ohledem na ochranu nezastavěného území. Součástí odůvodnění územního plánu pak dle § 53 odst. 5 stavebního zákona z roku 2006 musí být „výsledek přezkoumání návrhu územního plánu pořizovatelem“ dle § 53 odst. 4 téhož zákona a „vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch“. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2013, čj. 1 Aos 1/2013-85)
TENTO DOTAZ BYL ZVEŘEJNĚN V RÁMCI NAŠÍ VÝZVY: 365 ČLÁNKŮ NEBO DALŠÍ KOČKA. PŘIJÍMÁME DOTAZY OBCÍ A MĚST, KTERÉ ZDARMA ZODPOVÍME.