Veřejný ochránce práv řešil zajímavý případ týkající se prokazování toho, že byly všechny potřebné dokumenty řádně zveřejněny na úřední desce. Konkrétně šlo o to, zda byla informace o záměru samosprávy prodat nemovitý majetek dostupná i na online úřední desce. Ministerstvo vnitra, které mělo celou kauzu na stole jako první, potvrdilo, že dle relevantních podkladů zveřejnění proběhlo tak, jak mělo. Ombudsmanovi se to ale nezdálo, neboť ministerstvo vycházelo jen z dokladů, které mu předložil městys.

Šetření ze strany ministerstva

Ministerstvo v rámci šetření věci jednoduše tvrdilo, že „veškeré právní skutečnosti uvedené v předaných (oficiálních a řádně autorizovaných) dokumentech územních samosprávných celků jsou dle ministerstva legitimně a legálně považovány za správné, není-li prokázán opak. Poukázal na to, že ve správním soudnictví má ministerstvo povinnost u žalobního návrhu na zrušení usnesení územního samosprávného celku prokázat soudu, že k porušení právních předpisů skutečně došlo.“

Doplnilo ještě, že za dostatečný lze považovat fakt, že městys „doložil zveřejnění předmětného záměru na elektronické úřední desce formou obrazu z archivu elektronické úřední desky, což je způsob, kterým zveřejnění dokumentů na elektronické úřední desce dokládá ze zkušeností ministerstva vnitra většina obcí, a tento úřední postup je soudní soustavou také zcela bezvýhradně akceptován.“

Stanovisko veřejného ochránce

To se ale úřadu ombudsmana nezamlouvalo, a tak vydal závěrečné stanovisko. V něm stojí, „že neprověřovat podnět prostřednictvím vyžádání metadat mohlo ministerstvo pouze, pokud by více skutečností svědčilo zveřejnění dokumentu, tj., proti tvrzení stěžovatelky, že dokument nebyl zveřejněn na elektronické úřední desce, by stálo tvrzení obce a další skutečnosti prokazující zveřejnění. Touto další skutečností může být například obsah portálu B., dle něhož lze prokázat zveřejnění konkrétní písemnosti na elektronické úřední desce, jak potvrdil ministr vnitra.

Pokud proti sobě stojí pouze tvrzení stěžovatelky a tvrzení obce (jak je tomu v šetřeném případu), mám za to, že podnět, u něhož je předmětem sporu právě to, zda určitý dokument byl zveřejněn v rozhodném období, nelze objektivně vyhodnotit tak, že ministerstvo „dá za pravdu obci“, aniž blíže prověřilo skutečnosti v něm uvedené, a to minimálně (operativně) prostřednictvím zmíněného portálu B., a není-li to možné, tak například vyžádáním si metadat od obce.“

 Jak dokládat zveřejnění na úřední desce?

Dále se v závěrečném stanovisku dočteme, „že doložení zveřejnění dokumentu na elektronické úřední desce formou obrazu z archivu elektronické úřední desky (dále také „výtisk webových stránek“) má svůj význam při posuzování zveřejnění dokumentu, avšak není to doklad bezvýhradně dostačující. A to zvláště, má-li se prověřit, zda dokument byl elektronicky zveřejněn v určitém období, nikoli, zda je, či není zveřejněn. Možnosti prověření obsahu elektronické úřední desky jsou naznačeny v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 47/2016-44. 10 Z rozsudku č. j. 7 As 171/2019-4911 je pak zcela zřejmé, že výtisk webových stránek obce jako jeden z dokladů založených ve spisu vedených obcí nebyl s to vyvrátit pochybnosti o zveřejnění dokumentu na elektronické úřední desce.

Krajský soud v Ústí nad Labem (dále také „krajský soud“), provádějící dokazování, nejenže si sám pořídil výtisk webových stránek obce a hodnotil jich obsah, ale dále porovnával, jaký objem dat mají příslušné soubory, přičemž konstatoval shodu. Nejvyšší správní soud shledal postup krajského soudu dostatečným s ohledem na to, že vedle výtisku webových stránek obce provedl další důkazy. Těmi dalšími důkazy byla svědecká výpověď osoby zodpovědné za zveřejňování písemností na elektronické úřední desce, a to jako jedna z možností označená rozsudkem č. j. 2 As 47/2016-44, jak prokázat obsah elektronické úřední desky. Tímto postupem krajský soud dle Nejvyššího správního soudu dostatečně rozptýlil vznesené pochybnost.“

Závěr

Obce musí v mnoha soudních řízeních dokládat, že byly na veřejné desce řádně zveřejněny veškeré potřebné dokumenty – kupř. veřejné vyhlášky v rámci územního plánování. Je důležité, aby dbaly na to, že je nutno vše zveřejňovat jak na fyzické desce, tak online a současně nechat na obou deskách dokumenty viset po zákonem stanovenou dobu. Procesní chyby mají jak ti, kdo se s obcí spoří, tak soudy nejraději, neboť se jedná o argumentačně nejsnazší cestu, jak například územní plán zrušit. Je proto zbytečné kvůli procesním chybám ohrožovat výkon veřejné správy a chod obce.

 

Zpracováno podle závěrečné zprávy z šetření KVOP, sp. zn. Sp. zn.: 5112/2020/VOP/PL ze dne 27. 4- 2021, dostupná na www.ochrance.cz