Nejvyšší správní soud rozhodoval o zajímavém problému souvisejícím s místními referendy. Přípravný výbor se u soudů domáhal vyslovení neplatnosti jedné z referendových otázek, přičemž gró argumentace spočívalo v tom, jak se správně počítá, kolik osob se účastnilo hlasování. V rozsudku se konkrétně uvádí: „Navrhovatel nesouhlasil se způsobem výpočtu kvora pro závaznost rozhodnutí přijatého v místním referendu. Stanovení počtu oprávněných osob, které se referenda zúčastnily, podle počtu vydaných úředních obálek považoval za nezákonné. Domáhal se toho, aby se vycházelo z počtu odevzdaných hlasů.“
Názor krajského soudu
Krajský soud v Praze návrh zamítl s tím, že „oprávněná osoba se místního referenda účastní od okamžiku, kdy si převezme úřední obálku a hlasovací lístek, neboť v tomto okamžiku jednoznačně projeví vůli podílet se na správě věcí veřejných prostřednictvím místního referenda. Pro posouzení její účasti je nerozhodné, že k samotnému hlasování případně nepřistoupí. I neodevzdání úřední obálky s hlasovacím lístkem je ve své podstatě vyjádřením postoje k místnímu referendu. Z ničeho přitom neplyne, že by okrsková komise oprávněným osobám vnucovala úřední obálky proti jejich vůli, jak uváděl navrhovatel. Současně probíhajících voleb do zastupitelstev obcí se zúčastnilo více osob než místního referenda, není tedy pravda, že by okrsková komise vydávala úřední obálky všem, kdo přišli hlasovat ve volbách.“
Co dodal NSS?
Nejvyšší správní soud věc posoudil a kasační stížnost přípravného výboru zamítl. Z jeho názorů stojí za citaci následující: „Podle § 48 odst. 2 zákona o místním referendu je rozhodnutí v místním referendu závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. V projednávané věci je spor o výklad pojmu nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, respektive hlavně slova zúčastnily… Krajský soud správně dovodil, že pojem účast v místním referendu je třeba vykládat šířeji než pojem hlasování v místním referendu.
Oprávněná osoba jednoznačně projeví vůli hlasovat v místním referendu již v okamžiku, kdy prokáže své právo hlasovat a převezme si úřední obálku a hlasovací lístek (§ 36 odst. 3 zákona o místním referendu). Již tímto jednáním začíná její účast v místním referendu. Argumentu stěžovatele, že převzetí úřední obálky není u průměrného voliče volním aktem, nelze přisvědčit. Aby si oprávněná osoba úřední obálku převzala, musí se nejprve dostavit do hlasovací místnosti a prokázat svou totožnost, respektive právo hlasovat. Není příliš pravděpodobné, že by se většina oprávněných osob teprve po tomto procesu začala rozhodovat, zda se vůbec hodlá referenda účastnit.
Jiná situace by samozřejmě byla, kdyby při místním referendu probíhajícím paralelně s volbami vydávaly okrskové (volební) komise osobám dostavivším se do volební (hlasovací) místnosti obálky pro volby i místní referendum společně, aniž by ověřovaly, zda si konkrétní osoba skutečně přeje účastnit se na správě věcí veřejných oběma těmito formami (či zda je dokonce oprávněna hlasovat v obou – okruh osob oprávněných hlasovat v místním referendu je širší než okruh osob s aktivním volebním právem například ve volbách do Parlamentu ČR).“
Závěr
Na závěr NSS zdůraznil, že „přijatý výklad je „ústavně konformnější“ než výklad zastávaný stěžovatelem, neboť zvyšuje šance na platné rozhodnutí v místním referendu (srov. čl. 22 Listiny základních práv a svobod). Je zřejmé, že pojem účast v místním referendu je třeba vykládat stejně v režimu § 48 odst. 1 (platnost rozhodnutí v místním referendu) i § 48 odst. 2 zákona o místním referendu (závaznost rozhodnutí v místním referendu) – k opačnému přístupu není důvod.
Zároveň není pochyb o tom, že odvíjení účasti v místním referendu od počtu vydaných úředních obálek a hlasovacích lístků povede k vyšší účasti, než pokud by se za osobu, která se zúčastnila referenda, považovala pouze oprávněná osoba, která vložila úřední obálku s hlasovacím lístkem do hlasovací schránky (počet hlasujících osob nikdy nemůže být vyšší než počet osob, kterým byla vydána úřední obálka – taková situace by byla důvodem pro vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu – může však být nižší právě proto, že ne všechny osoby, kterým byla vydána úřední obálka, nakonec skutečně hlasují). Vyšší účast pak sice vyžaduje více hlasů pro jednu z odpovědí na otázku, o které se hlasuje (má-li být rozhodnutí v místním referendu závazné, musí pro ně hlasovat nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily), to je však logickým důsledkem této konstrukce, která bere v úvahu i názor těch, kteří se z rozličných důvodů rozhodli nevložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do hlasovací schránky.“
Zpracováno podle rozsudku NSS ze dne 3. 1. 2023, čj. Ars 5/2022 – 44.