Vzhledem k naší specializaci na odškodňování újmy za nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, se na nás klienti obracejí s dotazy, jak vyčíslit újmu, která jim byla v důsledku pochybení státních orgánů (nejčastěji soudů či úřadů) způsobena. Pro újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení je způsob stanovení výše peněžního zadostiučinění zásadním zdrojem stanovisko Občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Složitější to je v případě nezákonného rozhodnutí, kdy nejčastějším typem zde bývá nezákonné trestní stíhání.
Újma způsobená vazbou a výkonem trestu
Ohledně újmy způsobené omezením osobní svobody v rámci trestního řízení je základním východiskem rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 30 Cdo 2357/2010-233. Nejvyšší soud zde dospěl k závěru, že adekvátním odškodněním je částka v rozmezí 500,- Kč až 1.500,- Kč za jeden den trvání vazby, v jejímž rámci soud promítne jiné okolnosti svého posuzování.
K tomuto rozmezí je však nutno přistupovat pouze jako k orientačnímu s tím, že podléhá toliko úvaze soudu v konkrétním případě, k jaké částce dospěje. Současně Nejvyšší soud dodává, že trvání vazby jen po několik dnů může působit stejně intenzivně jako vazba trvající několik týdnů. Z tohoto důvodu má soud za to, že první dny vazby by měly být odškodňovány vyšší částkou než dny případně následující. S tím souvisí i to, že i když je vazba omezena jen na několik dní, může újma takto vzniklá (např. dosud bezúhonné osobě) být mnohem intenzivnější, než v jiném případě vazba trvající několik týdnů či měsíců (např. osobě v jiných případech trestním odsouzením kvalifikované jako recidivující); to je však odvislé od okolností konkrétního případu.
Nejvyšší soud k tomu dodává: „Při hodnocení následků neoprávněného držení ve vazbě v osobní sféře poškozené osoby je nutno vycházet z toho, že samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady do svobody pohybu či do práva na soukromí a že v tomto ohledu výkon vazby sám o sobě působí újmu na základních právech, svobodách a důstojnosti dotčené osoby. Dále působí stres, nejistotu, úzkost apod. Navíc je třeba přihlédnout k dalším individuálním okolnostem jednotlivého případu, jakými mohou být životní podmínky ve vazební věznici, možnost kontaktu poškozené osoby s rodinnými příslušníky a s okolím, s tím související porušení práva na rodinný život atd. Popřípadě je třeba zabývat se též dopadem uvalení vazby do profesního života jedince, do jeho společenské pověsti a cti; v tomto ohledu může být popřípadě relevantní i skutečnost, že informace o zatčení a vzetí do vazby a za jakých okolností byla šířena.“
Újma způsobená samotným nezákonným trestním stíháním
V rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 1747/2014 Nejvyšší soud judikoval, že výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna.
Zde je tedy podstatné soudu pomoci najít takové případy, které se v podstatných bodech shodují s řešenou věcí a kde současně bylo přiznáno co nejvyšší odškodnění. Využít je možné seznam rozhodnutí odvolacích soudů, kterými bylo žalobcům přiznáno právo na peněžité zadostiučinění za újmu způsobenou trestním stíháním, členěný dle charakteru trestné činnosti, jež byla stíhané osobě kladena za vinu a dle soudem zjištěných dopadů do osobnostních práv, zvyšujících (nebo naopak snižujících) intenzitu nemajetkové újmy, která byla žalobci způsobena. Zveřejňuje jej Ministerstvo spravedlnosti zde. Příslušná rozhodnutí pak je možné si vyžádat u soudu žádostí podle zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.