Územní plán jsme obhájili i u Nejvyššího správního soudu (hned dvakrát)

Naše advokátní kancelář se zaměřuje na územní plánování, samosprávy, místní poplatky a jiná zajímavá témata. Díky tomu se dostáváme k mnoha zajímavým případům a je nám ctí, že se nám právě dnes podařilo hned dvakrát u Nejvyššího správního soudu obhájit územní plán jedné středočeské obce. Z rozsudků NSS vyplývá několik zajímavých věcí. Oba případy se týkaly zástavby v záplavovém území.

První případ: záplavové území je důvodem pro zásah do vlastnického práva

Pozemky nespokojené vlastnice se nacházely v záplavovém území. Proto krajský soud dospěl k závěru, že důvod, proč byly „zařazeny do smíšeného nezastavěného území, je vymezen zcela jasně. Pokud jde o samotný smysl regulace, není sporu o tom, že zamezení výstavby na pozemcích v záplavovém území předchází případnému ohrožení života, zdraví a majetku při povodních, což je naprosto racionální a legitimní cíl.“

NSS se za prvostupňový soud postavil a konstatoval: „Jak správně zdůraznil krajský soud, z odůvodnění napadeného opatření zcela jasně plyne, že odpůrce tímto opatřením přehodnotil svůj přístup k rozvoji bydlení v obci. Je zřejmá snaha odpůrce revidovat a omezit zastavitelné plochy s ohledem na reálné možnosti rozvoje obce z hlediska sociální soudržnosti, kapacity veřejné infrastruktury a ochrany krajinného rázu a charakteru obce. Jako příklad lze uvést str. 116 odůvodnění napadeného opatření; zde odpůrce rozebírá důvody pro revizi a případné omezení zastavitelných ploch s ohledem na skokový nárůst počtu obyvatel v posledních letech a s tím spojené problémy s infrastrukturou a veřejnou vybaveností obce. Napadeným opatřením tak má primárně dojít k omezení těchto negativních dopadů, a to právě omezením zastavitelných ploch a přednostním využitím proluk v nyní zastavěném území.

Dalším naprosto racionálním důvodem pro přehodnocení rozsahu a umístění zastavitelných pozemků na území obce je snaha omezit zastavitelné pozemky nacházející se v aktivních záplavových územích (obec se totiž nachází v bezprostřední blízkosti řeky Vltavy). Výše uvedené obecné cíle napadeného opatření (nového územního plánu) je třeba vnímat ve spojitosti s vypořádáním námitek stěžovatelky odpůrcem. Tyto obecné pasáže odůvodnění napadeného územního plánu slouží k vysvětlení toho, jak odpůrce přistupoval k regulaci svého území jakožto celku.

Stěžovatelka mu pak vyčítá přílišnou obecnost vypořádání námitky. Nicméně odpůrce pouze stručně aplikoval obecná východiska stanovená napadeným opatřením na konkrétní pozemky stěžovatelky. Ačkoliv stručně, však jasně a přezkoumatelně vysvětlil úvahy, které vedly k vymezení dotčených pozemků jako nezastavitelných. Je zřejmé, že rozhodující skutečností, která vedla ke změně zastavitelnosti pozemků, byla právě existence záplavového území Q100 a zahrnutí území do ploch se středním a vysokým stupněm povodňového ohrožení.“

Nejvyšší správní soud také potvrdil, že vymezení záplavového území je dostatečným důvodem pro zásah do vlastnického práva: „Existenci záplavového území shledává kasační soud jako dostatečný (rozumný a nikoliv excesivní) důvod ke změně využití dotčených pozemků. Požadavek na kontinuitu územního plánování nesmí znemožnit revizi existujícího stavu a praktickou „konzervaci“ situace území navždy. Krajský soud stěžovatelce velmi podrobně popsal souvztažnost mezi jednotlivými částmi odůvodnění napadeného opatření. V tomto postupu soudu nelze spatřovat nahrazení činnosti odpůrce, tak jak uvádí stěžovatelka. Krajský soud „nesuploval“ řádné odůvodnění napadeného opatření, pouze v mezích soudního přezkumu stěžovatelce popsal důvody, které ho vedly k závěru o přezkoumatelnosti odůvodnění napadeného opatření a námitek stěžovatelky.“

Druhý případ: ne všechno je diskriminace

Druhý případ se také týkal výstavby v záplavovém území a možnosti obce omezit zastavitelnost kvůli ochraně života, zdraví a majetku před povodněmi. Argumentace tímto směrem je dosti podobná prvnímu případu, protože se ale vlastník cítil být diskriminován vůči vlastníkům pozemků v jiné lokalitě, která sice byla v záplavovém území, ale díky protipovodňovým opatřením byla vymezena jako zastavitelná, zastavíme se u názorů soudu na tuto problematiku.

NSS k tomu shrnul: „Krajský soud však správně přihlédl k odůvodnění napadeného opatření. Z připomínek Povodí Vltavy plyne, že na plochu Z03 se vztahují připravovaná protipovodňová opatření. Po jejich vybudování bude daná plocha méně ohrožena.

Stěžovatelovy pozemky a plocha Z03 tedy nejsou zcela zjevně ve stejném postavení, poněvadž u plochy Z03 je připravována ochrana proti povodním. Koneckonců ani Povodí Vltavy nemělo připomínku vůči existenci zastavitelné plochy v tomto území (na rozdíl například od plochy Z11, která byla v návaznosti na připomínku Povodí Vltavy vypuštěna ze zastavitelných ploch).

Stěžovatel vytýkal krajskému soudu, že tuto otázku posoudil v rozporu s požadavkem na posouzení napadeného opatření podle stavu v době jeho vydání. S tímto názorem Nejvyšší správní soud nesouhlasí; z napadeného rozsudku je zřejmé, že soud přihlédl právě k plánované existenci protipovodňových opatření zřejmé z odůvodnění napadeného opatření. Nadto kasační soud dodává, že plocha Z03 se liší z hlediska dalších požadavků na zastavitelná území stanovených napadeným opatřením. Zejména se jedná o proluku v zastavěném území v návaznosti na stávající infrastrukturu obce; dokonce byla zahrnuta do I. etapy rozvoje obce. Krajský soud tedy správně posoudil, že úprava obsažená v napadeném opatření nemá diskriminační povahu vůči navrhovateli.“

V tomto případu, stejně jako ve všech ostatních sporech o územní plán se zcela jasně ukazuje, že klíčové je každé řešení, které samosprávy přijmou, odůvodňovat, odůvodňovat a ještě jednou odůvodňovat. Jedině tak může územní plán u soudů obstát.

Jsme rádi, že jsme mohli této obci pomoci a obhájili jsme řešení, které se rozhodla v územním plánu zvolit. Obraťte se na naši advokátní kancelář i vy!

Zajímáte se o tém územního rozvoje? Podívejte se na námi zpracovaných 60 otázek a odpovědí k tomuto tématu.