Otázka: Na soukromých pozemcích v obci se historicky nachází veřejné prostranství. O jeho existenci se s vlastníkem nepřeme, ale jde o náhradu nákladů za využívání pozemků občany obce. Musí obec tyto náklady vlastníkovi poskytnout?
Veřejné prostranství je upraveno v § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. I když obec nijak nerozhoduje o vzniku veřejného prostranství (to vzniká ze zákona po splnění stanovených podmínek), není možné užívat soukromé pozemky bez náhrady.
Z nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 11. 2014, sp. zn. II.ÚS 3624/13 vyplývá, že „pokud dochází k omezení ústavně zaručeného vlastnického práva k nemovitému majetku tím, že nemovitost je užívána jako veřejné prostranství, přísluší jeho vlastníku náhrada ze strany obce, a není-li poskytována, lze ji po obci vymáhat jakožto nárok z titulu bezdůvodného obohacení (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 872/2003, 33 Odo 1253/2005, 28 Cdo 3382/2010 a nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3735/11 či I. ÚS 1607/11).
Veřejným prostranstvím se přitom v právní teorii rozumí prostranství, které je předmětem veřejného užívání, totiž užívání všeobecně přístupných materiálních statků předem neomezeným okruhem uživatelů; respektive dle zákonné definice v § 34 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“
Je tedy zřejmé, že vlastník má skutečně na náhradu nárok.
TENTO DOTAZ BYL ZVEŘEJNĚN V RÁMCI NAŠÍ VÝZVY: 365 ČLÁNKŮ NEBO DALŠÍ KOČKA. PŘIJÍMÁME DOTAZY K ÚZEMNÍMU PLÁNOVÁNÍ, KTERÉ ZDARMA ZODPOVÍME.