Otázka: Starosta dal neformální příslib jednomu občanovi, že bude moci využít obecní pozemek k vedení přípojky kanalizace pro svoji stavbu. Zastupitelstvo s tím ale nesouhlasí. Občan tvrdí, že souhlas už získal a žádá, aby s ním obec uzavřela smlouvu. Žádné usnesení ani zápis o tom ale neexistuje.
Odpověď:
V podobném případě rozhodoval Nejvyšší soud, který dospěl k tomuto závěru: „Samotné rozhodnutí zastupitelstva obce nebo rady obce tedy ještě nepředstavuje právní jednání, jakožto projev vůle obce směřující ke vzniku změně nebo zániku těch práv a povinností, které právní předpisy s takovým projevem vůle spojují. Usnesení příslušeného orgánu obce představuje toliko materiálně právní podmínku pro vyjádření projevu vůle obce, který se stává perfektním (formálně navenek vyjádřeným) teprve v případě uzavření (podpisu) smlouvy starostou, případně za podmínek stanovených zákonem o obcích místostarostou obce (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1047/2010, publikovaný pod č. 23/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V uvedeném případě nebyla mezi účastníky uzavřena žádná smlouva ohledně zajištění přístupu na pozemky žalobců. Zastupitelstvo i rada se sice opakovaně zaobíraly koupí sousedních pozemků a možným následným vybudováním pozemní komunikace, nebylo však prokázáno, že by jeden z těchto orgánů obce vyjádřil vůli uzavřít jakoukoliv smlouvu se žalobci, a to ani v těch nejobecnějších bodech. Pokud starosta přislíbil žalobcům vybudování přístupové komunikace, mohlo jít nanejvýš o tlumočení záměrů orgánů obce, nikoliv o obec zavazující právní jednání, které by bez podkladu v podobě usnesení zastupitelstva nebo rady obce bylo absolutně neplatné. Jestliže odvolací soud vyšel ze zjištění, že mezi žalobci a žalovaným nebyla uzavřena žádná smlouva ani se žalovaný k ničemu jednostranně nezavázal, důvodně dovodil, že neexistovala žádná smluvní povinnost, kterou by mohl žalovaný svým jednáním porušit.
K dovolatelem namítané závaznosti a vynutitelnosti usnesení zastupitelstva a usnesení rady obce lze již jen doplnit, že rozhodnutí zastupitelstva nebo rady v majetkoprávních věcech je třeba považovat za pouhou hospodářskou dispozicí a nikoliv za konstitutivní správní akt. Nemůže nabýt právní moci a může být měněno, kdykoliv je taková změna v zájmu obce (nález Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 1. 1921, č. 13.256/20, Boh. A 653/21).
Jde o rozhodnutí, které má povahu interního aktu obce a ke své vnější závaznosti potřebuje akt dalšího orgánu obce – starosty. Usnesení zastupitelstva nebo rady obce tak nemá vůči žalovanému žádné právní účinky a žalobcům na jejich základě nemohl vzniknout právní nárok, aby mu žalovaný zajistil přístup k jejich pozemkům.“ (Rozsudek NS ze dne 31. 1. 2019? sp. zn. 25 Cdo 5765/2017).
Podobně nemají závaznost neformální přísliby představitelů samospráv.
TENTO DOTAZ BYL ZVEŘEJNĚN V RÁMCI NAŠÍ VÝZVY: 365 ČLÁNKŮ NEBO DALŠÍ KOČKA. PŘIJÍMÁME DOTAZY K ÚZEMNÍMU PLÁNOVÁNÍ, KTERÉ ZDARMA ZODPOVÍME.