Otázka: Musíme při zrušení vyhlášky Ústavním soudem vracet zaplacený místní poplatek?

Odpověď:

Jedná se o velmi zajímavou otázku, ke které jsme nedohledali judikaturu. Vycházíme proto v odpovědi pouze ze stanoviska ministerstva financí k problematice kolaudace staveb kanalizace ve vazbě na vydání obecně závazné vyhlášky o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace a k problematice vrácení poplatku v případě zrušení obecně závazné vyhlášky (čj. MF-12920/2020/3903-3 ze dne 12. 5. 2020), které bylo použito u Ústavního soudu ve věci přezkumu vyhlášky obce Přišimasy.

Znění dotazu pro MF

Ministerstvu financí byl položen tento dotaz: V situaci, kdy je obecně závazná vyhláška zavádějící místní poplatek jako celek zrušena Ústavním soudem pro nezákonnost, je povinností správce poplatku, potažmo obce samotné, vrátit poplatníkům poplatky vybrané na základě této obecně závazné vyhlášky?

Jde zejména o případy, kdy poplatník dobrovolně uhradil poplatek v dobré víře v zákonnost obecně závazné vyhlášky (nebyl vydán platební výměr), resp. vycházel z presumpce její správnosti. Pokud ano, podle jakých ustanovení daňového řádu se v této věci bude postupovat? Bude situace odlišná v případě, že obec, například v návaznosti na výzvu Ministerstva vnitra učiněnou v souladu s ust. § 123 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), zjedná nápravu nezákonnosti obecně závazné vyhlášky tím způsobem, že tuto vyhlášku sama dobrovolně zruší?

Odpověď ministerstva

Odpověď zněla následovně: „Při posouzení, zda poplatkovému subjektu vznikl nárok na vrácení poplatku, je třeba vyjít z ust. § 154 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Z uvedeného ustanovení vyplývá, že přeplatkem je částka, o kterou úhrn částek na kreditní straně osobního daňového účtu (z plateb a vratek) převyšuje úhrn částek na straně debetní (z předpisů a odpisů). V případě uplatnění požadavku na vrácení přeplatku musí být současně splněna podmínka, že se jedná o přeplatek vratitelný ve smyslu ust. § 154 odst. 2 daňového řádu.

Vratitelný přeplatek se v daném případě vrací na žádost poplatkového subjektu. Do doby zrušení se obecně závazná vyhláška považuje za platnou, a to včetně všech individuálních právních aktů vydaných na jejím základě, jak vyplývá z ust. § 71 odst. 4 zákona o ÚS, podle něhož práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením právního předpisu zůstávají nedotčena. Pro určení, zda poplatníkovi mohl vzniknout zaplacením poplatku přeplatek, je tak rozhodující, zda poplatkový subjekt předmětný poplatek na základě obecně závazné vyhlášky uhradil v době přede dnem jejího zrušení, nebo po tomto datu.

V této souvislosti mohou nastat následující situace:

  1. Poplatek byl uhrazen dobrovolně před tímto okamžikem – nejedná se o přeplatek (existuje předpisná věta, k níž je platba přiřazena).
  2. Poplatek byl uhrazen dobrovolně po zrušení obecně závazné vyhlášky, nebo poté, kdy již byla pozastavena její účinnost s následným zrušením obecně závazné vyhlášky – takovou platbu je nutno posoudit jako přeplatek (neexistuje či byla zrušena předpisná věta, k níž by mohla být platba přiřazena). Přeplatek se vrací na základě žádosti poplatkového subjektu za předpokladu, že je přeplatkem vratitelným.
  3. Správcem poplatku byl na základě existující obecně závazné vyhlášky (tedy přede dnem jejího zrušení, resp. pozastavením účinnosti s následným zrušením obecně závazné vyhlášky) vydán platební výměr, kterým byl poplatek vyměřen. Pokud do doby zrušení obecně závazné vyhlášky nebo před pozastavením její účinnosti došlo k úhradě, nejedná se o přeplatek (existuje předpisná věta).
  4. Správcem poplatku byl po zrušení obecně závazné vyhlášky nebo poté, kdy již byla pozastavena její účinnost s následným zrušením obecně závazné vyhlášky vyměřen poplatek platebním výměrem. tom případě je zrušením obecně závazné vyhlášky dán důvod pro použití dozorčího opravného prostředku (v daném případě nařízení přezkoumání rozhodnutí), kterým bude na základě podnětu správce poplatku ve smyslu ust. § 121 a násl. daňového řádu platební výměr přezkoumán. Pokud výsledkem přezkumného řízení bude zrušení platebního výměru, pak v případě, kdy byl poplatek poplatkovým subjektem již uhrazen, je takovou platbu třeba posoudit jako přeplatek, neboť v návaznosti na výsledek přezkumného řízení dojde ke zrušení předpisné věty (nevznikla poplatková povinnost). Přeplatek bude vrácen poplatkovému subjektu bez žádosti za předpokladu, že půjde o vratitelný přeplatek.

V případě, že do doby zrušení obecně závazné vyhlášky nedošlo k vymožení nedoplatku na poplatku (přičemž není rozhodné, zda ke stanovení poplatku došlo v době před či po zrušení obecně závazné vyhlášky), nelze již daňovou exekuci nařídit ani v ní pokračovat.“

TENTO DOTAZ BYL ZVEŘEJNĚN V RÁMCI NAŠÍ VÝZVY: 365 ČLÁNKŮ NEBO DALŠÍ KOČKA. PŘIJÍMÁME DOTAZY K ÚZEMNÍMU PLÁNOVÁNÍ, KTERÉ ZDARMA ZODPOVÍME.