Zaujalo nás opatření rektora Univerzity Karlovy z roku 2021 s neurčitým názvem: „Zvyšování institucionální odolnosti Univerzity Karlovy“. Jedná se o soubor pravidel, která mají vysoké škole umožnit bojovat s „vlivovým působením cizí moci“, které se dnes děje prostřednictvím notebooků a internetu. Za tím účelem je zaměstnancům a studentům uložena řada povinností, jejichž porušení může být trestáno velmi tvrdě.
Pro řízení o ústavní stížnosti je krom případů, kdy je stěžovatel sám advokátem, povinné zastoupení ze strany člena advokátního stavu. I tak se ale někdy stává, že stěžovatelé, kteří již ústavní stížnost neúspěšně podali, zvažují, zda se nechají také při podání stížnosti k ESLP zastoupit advokátem, nebo zda si tuto stížnost podají sami.
Zajímavý případ řešil na MDŽ roku 2023 Nejvyšší správní soud. Týkal se územní rezervy. Konkrétně šlo o to, zda město správně vyložilo námitku navrhovatele požadující vymezení územní rezervy pro jihozápadní obchvat Nového Města nad Metují. Na to navazovalo zhodnocení rozhodnutí o této námitce a postupu krajského soudu, jenž územní plán zrušil nejen v části daného rozhodnutí, ale také v části vymezující zastavitelné plochy v místě územní rezervy.
Čas od času se Nejvyšší soud zabývá dovoláním, které se týká požadavku investora na náhradu škody za změnu územního plánu. Většinou po obci takový vlastník žádá desítky milionů korun jako „odškodné“ za to, na svých pozemcích nemůže realizovat rozsáhlou výstavbu. Protože obce mají mnohdy strach z toho, že tyto vysoké částky budou muset skutečně hradit, může pro ně být užitečný náš nejnovější článek o případu, který brněnský soud řešil v létě roku 2022.