Zaujalo nás opatření rektora Univerzity Karlovy z roku 2021 s neurčitým názvem: „Zvyšování institucionální odolnosti Univerzity Karlovy“. Jedná se o soubor pravidel, která mají vysoké škole umožnit bojovat s „vlivovým působením cizí moci“, které se dnes děje prostřednictvím notebooků a internetu. Za tím účelem je zaměstnancům a studentům uložena řada povinností, jejichž porušení může být trestáno velmi tvrdě.

Nejedná se o nějaký exces, který by byl způsoben přehnanou paranoiu Karlovky, podobnou směrnici má i Akademie věd a jistě mezi institucemi a korporacemi najdeme řadu dalších příkladů. Honba za budováním institucionální odolnosti a s ní spojené sankce pro ty, kdo se nezapojí dostatečně bděle, se tedy může týkat prakticky kohokoliv. Pokud vás tedy zajímá, za co všechno je dnes možné dát výpověď, nebo vyloučit ze studia, čtěte dál.

Co se píše v opatření?

Nejprve obecně k vymezení rámce, ve kterém se budeme pohybovat, protože ne každý chápe, co se institucionální odolností myslí. Citujeme tedy:

Cílem tohoto opatření je nastavení vnitřních procesů na Univerzitě Karlově (dále jen „univerzita“) za účelem zvyšování institucionální odolnosti univerzity proti vlivům cizí moci, zejména formou zvyšování povědomí o hrozbách a rizicích, kterým je vystavena jak univerzita jako celek, tak její jednotliví zaměstnanci a studenti.

„Institucionální odolností“ se rozumí zejména odolnost proti vlivovému působení cizí moci na univerzitě, kybernetická bezpečnost a dodržování předpisů a pravidel týkajících se mezinárodních kontrolních režimů, zejména omezení nehmotného přenosu technologií, a mezinárodních sankcí, včetně omezení technické pomoci (dále jen „mezinárodní kontrolní a sankční režimy“).

Bezpečnostní manažer

Za účelem toho, aby to s institucionální odolností dobře šlapalo se zřídilo teplé místečko bezpečnostního manažera, jehož úkolem mj. je:

  • sledovat aktuální vývoj a průběžně se vzdělávat v institucionální odolnosti;
  • pravidelně vyhodnocovat rizika, včetně identifikace rizikových oblastí vzdělávání, studijních programů, vědních oborů a přístrojů, zařízení či technologií na univerzitě,
  • nastavovat systém a harmonogram školení zaměstnanců a studentů ke zvýšení institucionální odolnosti,
  • poskytovat zaměstnancům a studentům konzultace a poradenství týkající se institucionální odolnosti,
  • konzultovat otázky v oblasti institucionální odolnosti s odborníky, například akademiky a vědci, na univerzitě.

To zní jako hodně namáhavý job…

Povinnosti studentů a zaměstnanců

Dobře, to bychom měli. Teď už všichni víme, o čem to vlastně mluvíme. Co pro budování institucionální odolnosti musí dělat zaměstnanci a studenti? To vymezují další články opatření. Opět saháme kvůli přesnosti a zachování míry absurdity k citaci:

  • zaměstnanci a studenti univerzity jsou povinni se chovat tak, aby nedocházelo k možnostem uplatňovat vliv cizí moci na univerzitě a aby nedocházelo k porušování předpisů týkajících se mezinárodních kontrolních a sankčních režimů;
  • pokud k pokusům o uplatňování vlivu cizí moci nebo porušení předpisů podle odstavce 1 dojde, jsou zaměstnanci a studenti povinni tyto incidenty bez zbytečného odkladu hlásit (čl. 5 a 6);
  • před uzavřením smluvního vztahu s externím partnerem jsou zaměstnanci povinni prověřit rizika spolupráce s příslušnou smluvní stranou (čl. 7). To platí i pro uzavírání memorand a deklarací o spolupráci;
  • zaměstnanci jsou povinni absolvovat školení týkající se institucionální odolnosti, zpravidla společně se školením bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, a pravidelně školení obnovovat. Vybraní zaměstnanci, kteří by zejména s ohledem na vedoucí funkce, vědní obor nebo oblast vzdělávání, ve kterých působí, mohli být cílem vlivového působení s vyšší pravděpodobností, absolvují školení v rozšířeném rozsahu;
  • studenti jsou povinni absolvovat školení týkající se institucionální odolnosti, pokud o tom rozhodne bezpečnostní manažer.

 Těžko říct, co se myslí například oním hlášením pokusu o uplatňování vlivu cizí moci, ale o tom asi budou studenti a zaměstnanci řádně proškoleni.

Jaké hrozí sankce?

Zajímavé jistě je, jaké že sankce může za nenahlášení takového pokusu nebo neúčasti na školení univerzita na zaměstnance či studenty uvalit. To se dozvíme rovněž v opatření:

  • porušení povinností podle odstavce 1 až 4 bude u zaměstnanců považováno za závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci ve smyslu § 52 odst. g) zákoníku práce;
  • porušení povinností podle odstavce 1 až 3 a 5 bude u studentů považováno za porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy univerzity ve smyslu § 64 zákona o vysokých školách.

 Pojďme se nyní podívat na to, o jakých konkrétních ustanoveních právních předpisů to ono opatření rektora hovoří.

Vyhazov z práce a studia

V ustanovení § 52 odst. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce se uvádí:

  • Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
    • jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

Nepohodlného zaměstnance, který si zadává s cizí mocí, tak může univerzita i „vyhodit“ (jak budou ona udání na konkrétní jedince vypadat a jak bude probíhat inkvizice, to si zatím neumíme představit, ale jsme sami zvědaví).

Jak je věc upravena v zákoně o vysokých školách?

V § 64 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách se dočteme:

Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí.

Hned v dalším ustanovení § 65 odst. 1 se píše:

(1) Za disciplinární přestupek lze uložit některou z následujících sankcí:

  1. a)napomenutí,
  2. b)podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení,
  3. c)vyloučení ze studia.

Závěr

Jak vidno, sankce, které hodlá univerzita vůči těm, kdo nebudou spolupracovat, opravdu tvrdé. Pro advokáty to můžou být rozhodně zajímavé časy, ale pro jejich klienty takové opatření znamená jen jeden velký stres, nejistotu a hrozbu, že se někomu znelíbí a budou exemplárně potrestáni. Jestliže se jim podaří za několik let u soudu prokázat nevinnu a zprostit se nařčení ze spolupráce s cizí mocí, budou mít sice možná nakonec pravdu, ale ztracená léta života jim nikdo nevrátí.

Je zapotřebí, aby nejen Karlova Univerzita byla s aplikací podobných podivných opatření více než obezřetná a raději je ani nevydávala. Velmi totiž připomínají časy ne tak dávno minulé, kdy ty správné názory a členství ve Straně umožňovaly kariérní postup.

Všechny texty seriálu „Advokát za humny“ nadejte zde.