Nejvyšší správní soud rozhodoval o pár zajímavých věcech. Jednou z nich byl případ registrace „Konopné církve“, kterou ministerstvo kultury nechtělo provést. Městský soud dal úřadu za pravdu a na stranu prvé víry se nepostavil ani Nejvyšší správní soud. Zajímá-li vás proč, čtěte dál.

Jak se na skálopevnou víru v marjánku díval Městský soud

Dovolíme si citovat z rozsudku NSS, abychom věrně interpretovali myšlenkové pochody Městského soudu: „Městský soud úvodem připomněl, že zákon ani judikatura českých soudů či Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) neobsahuje definici náboženství; nejkomplexnější definici náboženství nabízí soudy Spojených států amerických, jak uvedly správní orgány ve svých rozhodnutích. Vzhledem k tomu, že ani v jejich jurisdikci není pojem náboženství definován, lze úvahy amerických soudů mutatis mutandis použít i v posuzované věci.

Městský soud souhlasil s východisky, že náboženská víra je zpravidla metafyzická, vypovídá o základních otázkách života a jeho smyslu, obsahuje etický systém norem jednání pramenící ve vyšší síle a je komplexní, tedy se neomezuje jen na dílčí otázku, ale nabízí ucelený pohled na svět. Věrouka Konopné církve se však vztahuje pouze k dílčímu aspektu lidské existence, a to k prospěšnosti konopí. Podle městského soudu nelze přesvědčení o prospěšnosti konopí považovat za náboženskou víru.

Nejedná se o komplexní systém metafyzické víry, který by vypovídal o zásadních existenciálních otázkách života, jeho smyslu a smrti a který by vztahoval lidskou osobu k určitému člověka přesahujícímu zdroji smyslu a hodnoty. Jde o učení o jednotlivosti (konopí), které postrádá kritéria „opravdovosti“ náboženského vyznání, jimiž jsou podle judikatury ESLP naléhavost, vážnost, soudržnost a důležitost. Absenci vlastní náboženské víry ostatně Konopná církev výslovně uznává i v základním dokumentu, v němž se uvádí, že „Konopná církev neomezuje víru členů, ať je v jakéhokoliv Boha, Alláha, Buddhu, Ježíše nebo v sebe sama“…

Výkladem žalovaného, který vedl k zamítnutí návrhu na registraci, není nikterak zasaženo do základního práva jednotlivce projevovat své náboženství nebo víru ani do práva církví spravovat své záležitosti nezávisle na státních orgánech. Zamítnutím návrhu na registraci není Konopné církvi bráněno v jejím faktickém fungování ani není nikomu bráněno v tom, aby se k tomuto uskupení hlásil a vyznával jeho učení. Svoboda vyznání a náboženského projevu totiž může být realizována i mimo registrované církve a náboženské společnosti.“

Nejvyšší správní soud a svoboda náboženského vyznání

NSS musel najít odpověď na otázku, co že je to vlastně ta chráněná náboženská víra. Víme, že v Alláha, Ježíše, Jehovu či Buddhu věřit v klidu můžete a stát tomu rozumí. Když ale vzýváte list konopí, úřady vám to nevěří. To není to pravé ořechové. NSS nejprve zalovil v judikatuře ESLP, aby se měl o co opřít: „Jednoznačná definice náboženství není zachycena ani v zákonné úpravě, ani v judikatuře vnitrostátních správních soudů či ESLP.

Pojem náboženství je bezesporu nutno vykládat široce, aby z něj nebyly vyloučeny skutečné víry, které neodpovídají již dlouho fungujícím a tradičním náboženstvím. Například není možné podmínit náboženství vírou v božstvo, což by vylučovalo jiná než teistická náboženství. Zároveň však nelze vykládat náboženství natolik široce, aby se zcela smyla hranice mezi ním a svědomím či myšlením, tj. přesvědčením. Jinak by bylo nutno registrovat jako náboženskou skupinu nebo církev v rozporu se základním posláním těchto asociací rovněž spolky zastávající určité filozofické přesvědčení nebo vědecké teorie. Pod ochranu přesvědčení podle čl. 9 Úmluvy přitom spadá např. veganství [rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva (dále jen „EKLP“) ze dne 10. 2. 1993, C. V. proti Spojenému království, stížnost č. 18187/91], pacifismus (Arrowsmith proti Spojenému království, zpráva EKLP ze dne 12. 10. 1978, č. 7050/75] nebo komunismus (Hazar, Hazar a Acik proti Turecku, rozhodnutí EKLP ze dne 11. 10. 1991, č. 16311/90, 16312/90 a 16313/90).“

Zajímavé, že NSS zdůraznil, že pod ochranu přesvědčení spadá pacifismus. To si zapamatujme.

Jaké indicie k podstatně náboženství NSS vyložil

Ale teď zpět ke konopí. NSS nám dal indicie podobně jako legendární otec Fouras z Pevnosti Boyard:

„První indicií o náboženské podstatě vyznání je, že její víra je metafyzická (Metaphysical belief ) – náboženské učení se zpravidla zabývá realitou, která přesahuje fyzický svět, a řeší otázky, jejichž řešení nelze empiricky ověřit. Podle názoru Nejvyššího správního soudu je právě tento přesah fyzického světa, tedy určité transcendentno, typickým znakem náboženského vyznání. Ostatně na vztah světa profánního k světu sakrálnímu odkazuje rovněž ve správním spise založený znalecký posudek. Kritérium metafyzičnosti je svým způsobem naznačeno již ve výše citovaném rozsudku č. j. 5 As 202/2020-43, ve kterém NSS vycházel ze znaleckého posudku, který považoval za předpoklad náboženské víry transcendentno (srov. odst. [32] a [33] uvedeného rozhodnutí).“

NSS pokračoval (zajímavé je, že to zamázli, protože z podivné nelogické argumentace se zdá, že soudci by mezi zhulené členy Konopné církve celkem zapadli): „Na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani stěžovatelova argumentace v kasační stížnosti, podle které požadavek metafyzičnosti víra Konopné církve splňuje z toho důvodu, že podstatou víry je propojení všeho živého skrze kanabinoidy, neboť ty jsou nedílnou součástí správného fungování centrální nervové soustavy, trávení, dýchání a rozmnožování. Nejedná se totiž o nic metafyzického, přítomnost a účinky kanabinoidů jsou empiricky ověřitelné, a jsou tak spíše otázkou vědy než víry.

Stěžovatel sice tvrdí, že propojení všeho živého je jen způsob přiblížení se k celé problematice, jejíž jádro a podstata jsou nehmotné a metafyzické, avšak podstatu nehmotného a metafyzického jádra nijak nevysvětlil ani nepřiblížil. Jedná se tak o zcela obecné tvrzení, které nemůže zvrátit výše uvedený závěr. Ani přirovnání konopí k Ježíšovi a jeho léčitelským schopnostem na věci nic nemění, neboť křesťanská víra spatřuje zdroj Ježíšovy léčivé moci v Bohu, kdežto Konopná církev je založena na víře v léčivé účinky konopí, jehož léčivý potenciál je založen na jeho složení.“

Proboha živého na nebesích, jéžišku na křížku, co to je? Jak rozumově poznáme, že se něco blíží podstatě nehmotného a metafyzického jádra?

Takže shrňme první bod: musíte adorovat nějaký nadpřirozený nesmysl, aby vaše víra byla brána vážně. Prostě když věříte v zázraky učiněné mírumilovným Mohammedem, jste v pohodě.

Pojďme k bodu číslo dva: „Další známkou náboženského vyznání je, že se věnuje zásadním otázkám jako je život, smrt či smysl bytí (Ultimate Ideas). Otázky bytí a jeho podstaty úzce souvisí s metafyzičností víry, a beze sporu tak lze i tento aspekt vnímat jako indicii svědčící o tom, že je určitý myšlenkový systém třeba považovat za náboženské vyznání. Konopná církev se však podle soudu dostupných informací žádným takovým existenciálním otázkám adresně nevěnuje. Nevysvětluje smysl existence, smysl lidského života, nevěnuje se otázce smrti a v zásadě se jen omezuje na vzývání konopí coby zdraví prospěšné plodiny. Propojení všeho živého skrze kanabinoidy je jen těžko uchopitelným tvrzením, které pouze vysvětluje, proč je konopí prospěšné pro všechny živé tvory.“

Na tom nemáme, co bychom řekli…

Tak raději šupem k třetímu kritériu: „Náboženské vyznání by podle městského soudu i žalovaného mělo konečně též stanovovat morální či etický systém (Moral or Ethical System), z něhož jeho stoupencům vyplývají povinnosti. Stěžovatel uvádí, že víra Konopné církve svým členům povinnosti stanovuje, což dokládá několika různými listinami, které se týkají snahy stěžovatele a jiných osob docílit legalizace konopí, léčivých účinků konopí, stěžovatelovy trestní perzekuce za nakládání s konopím, přístupu orgánů veřejné moci k použití konopí apod.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že tyto podklady existenci etického či morálního systému určujícího povinnosti členům církve nejsou schopny prokázat. Jedná se totiž o několik nahodilostí, jejichž jediným jednotícím prvkem je vztah ke konopí, což však o existenci systému norem nesvědčí. Navíc z předložených podkladů nevyplývá, že by stěžovatel či ostatní členové Konopné církve své činy konali z náboženského vyznání. Motivace jejich činnosti totiž mohla vycházet (a zřejmě též vycházela) z jejich světského přesvědčení, které nelze s náboženským vyznáním zaměňovat.“

Přemýšlím nad tím etickým systémem v islámu či křesťanství. Systém to je, to nepochybně, ale co má spojeného s etikou? Upalování čarodějnic, kamenování žen, zdůrazňování jejich podřadného postavení. Každému holt podle jeho gusta.

Legrační je, jak NSS rozebírá modlitbu Konopné církve, jejíž jeden z veršů zní: „Konopí je dar od Boha.“ Prý to nedává smysl. Tím chce NSS říct, že otčenáš smysl dává? Nebo že dává smysl klanění se ve směru k Mekce? A jaký?

Závěr

NSS svoje myšelnkové pochody shrnul takto: „Lze tedy uzavřít, že učení Konopné církve nelze považovat za náboženské vyznání. Nevykazuje žádné vnitřní znaky jako tradiční náboženství zejména proto, že v něm zcela absentuje vztah k metafyzickému, resp. sakrálnímu světu, neřeší existenciální otázky, zaměřuje se pouze na specifický aspekt života (prospěšnost konopí) a neobsahuje srozumitelný etický systém. Toto učení nevyhovuje ani kritériím opravdovosti náboženského vyznání, a to zejména proto, že je vnitřně rozporné a jsou významné pochybnosti o jeho vážnosti – ze stěžovatelova jednání vyplývá, že jeho skutečným cílem je dosáhnout možnosti širšího nakládání s konopím, nikoliv vzývání náboženského vyznání. Jakkoliv může být stěžovatelova víra v prospěšnost konopí opravdová, podle názoru Nejvyššího správního soudu může být pouze světským přesvědčením, nikoliv náboženským vyznáním, které je inherentním předpokladem každé náboženské společnosti či církve.“

Tak to jo, hlavně, že NSS tak dobře umí posoudit, co víra je a co ne. To jsme rádi, že ty soudce máme.

Na závěr si klademe otázku: Jak by se NSS vypořádal s hodnocením buddhismu, když se tak dobře vyzná ve věroukách? Vrcholní lamové říkají, že to není náboženství, ale styl života a filozofický směr. Buddhisté nemají žádného boha, ve kterého by slepě věřili. Odpověď na tuto otázku by nás jako buddhisty doopravdy zajímala. I když sám NSS v popisovaném rozsudku tvrdí, že buddhismus náboženství je, nevypořádává se s tím, že buddhisté nesplňují ona soudem vymezená kritéria. Asi se necháme překvapit.

 

Zpracováno podle rozsudku NSS ze dne 10. 3. 2023, čj. 5 As 21/2022 – 83, dostupný na www.nssoud.cz