Pokud příjemce zcela nevyhoví výzvě k vrácení dotace podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je zahájeno řízení o porušení rozpočtové kázně, které pak zpravidla vyústí ve vydání platebního výměru. Proti tomu je možné se odvolat. Jaká jsou specifika odvolání podle daňového řádu, si řekneme v tomto článku.

Lhůta pro podání odvolání

Prvním specifikem oproti běžnému správnímu řízení je to, že lhůta k podání odvolání podle § 109 odst. 4 daňového řádu činí 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Zde jde potřeba si dát pozor také na náhradní doručení (§ 47 odst. 2 a 3 daňového řádu).

Odvolání nemá odkladný účinek

Výrazným specifikem daňového řízení, ve kterém je platební výměr o porušení rozpočtové kázně vydáván, je to, že podání odvolání nemá odkladný účinek (§ 109 odst. 5 daňového řádu). To znamená, že již uplynutím lhůty, která byla stanovena pro úhradu odvodu za porušení rozpočtové kázně, je odvod splatný a vykonatelný i přesto, že příjemce podal odvolání.

Toto je bohužel velmi zásadní skutečnost v neprospěch příjemce dotace, který nesouhlasí s rozhodnutím poskytovatele o tom, že se dopustil porušení rozpočtové kázně a/nebo s výší stanoveného odvodu, uplatňuje opravný prostředek, ale přesto musí najít prostředky na to, aby odvod uhradil. Jinak hrozí exekuce (zbytečně se město v tomto případě řešeném NSS divilo, že pokud odvod neuhradilo a právní zástupkyně dokonce ani nepožádala o odkladný účinek žaloby, bylo přistoupeno k vydání exekučního příkazu).

Dalším negativním důsledkem toho, že odvolání nemá odkladný účinek a příjemce je povinen odvod uhradit, je to, že již po zaplacení odvodu poskytovatel dotace vydá platební výměr na penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně. To se stanoví za období ode dne porušení rozpočtové kázně až do dne úhrady odvodu za dané porušení. Proti platebnímu výměru na penále je také možné podat odvolání, ale to opět nemá odkladný účinek.

Kdo o odvolání rozhoduje?

Pokud jde o malá rozpočtová pravidla, na která se při zpracování tohoto článku zaměřujeme, záleží na tom, jaký subjekt rozhodoval o uložení odvodu a penále. Pokud šlo o obecní úřad obce, rozhodnutí bude přezkoumávat krajský úřad. Pokud šlo o úřad městské části hlavního města Prahy, rozhodnutí přezkoumá Magistrát hlavního města Prahy. Pokud rozhodoval krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy, bude o odvolání rozhodovat Ministerstvo financí.

Co když je odvolání úspěšné

Pokud je odvolání úspěšné a platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně je zrušen, má to několik důsledků. Jestliže příjemce podal odvolání také proti platebnímu výměru na penále, bude automaticky zrušen také tento výměr, protože bez pravomocného rozhodnutí o odvodu nemůže výměr na penále existovat.

Poskytovatel má dále automaticky povinnost vrátit jak zaplacený odvod, tak zaplacené penále, a to ve lhůtě 15 dnů od účinnosti rozhodnutí odvolacího orgánu (§ 155b odst. 4 daňového řádu). To je povinnost, na kterou poskytovatelé někdy zapomínají, jak jsme se již měli v praxi možnost přesvědčit.

Nutno poukázat na znění § 116 odst. 1 daňového řádu. Odvolací orgán má (pokud rozhodnutí nepotvrdí jako správné) možnost pouze rozhodnutí orgánu I. stupně změnit nebo ho zrušit a řízení zastavit. Nemá možnost věc vrátit orgánu I. stupně k dalšímu rozhodování. K tomu srov. rozhodnutí rozšířeného senátu NSS 8 Afs 15/2007 – 75. Oproti tomu je zde § 22 odst. 10 malých rozpočtových pravidel, které i vrácení věci k dalšímu řízení připouští.

Co když odvolání úspěšné není?

Pokud by odvolání úspěšné nebylo, je možné se bránit správní žalobou u soudu, o tom ale zase až někdy příště.