Vedle výzvy k vrácení dotace, které jsme se již věnovali samostatně, je podstatnou možností, jak se vyhnout konstatování porušení rozpočtové kázně, výzva k provedení opatření k nápravě. Tu má poskytovatel dotace povinnost při splnění zákonných podmínek příjemci (ať jde o obec či jiný subjekt) dát. Nevydání výzvy je důvodem, proč by měl být platební příkaz na odvod za porušení rozpočtové kázně zrušen v odvolacím řízení.
Právní úprava výzvy k provedení opatření k nápravě
Podle § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů: „Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k provedení opatření k nápravě10a) v jím stanovené lhůtě, domnívá-li se na základě kontrolního zjištění10a), že příjemce dotace porušil méně závažnou podmínku podle § 10a odst. 6, za níž byla dotace poskytnuta a u níž poskytovatel stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotace a jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace provedl opatření k nápravě, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně.“
Obdobné pravidlo je stanoveno v § 14f zákona č. 218/2000 Sb. (velká rozpočtová pravidla).
Vydání výzvy k provedení nápravných opatření je povinností poskytovatele
V případě, že poskytovatel zjistí pochybení ve vztahu k již vyplaceným finančním prostředkům, a současně jsou naplněny zákonem vyjmenované podmínky podle ustanovení § 14f odst. 1 nebo § 14f odst. 3 rozpočtových pravidel, je povinen umožnit příjemci zjištěné pochybení napravit plněním na základě výzvy podle ustanovení § 14f rozpočtových pravidel a aktivovat tak fikci neporušení rozpočtové kázně (ustanovení § 14f odst. 2 rozpočtových pravidel).
Povinnost poskytovatele využít výzvy, tedy bez zbytečného odkladu písemně vyzvat příjemce k provedení opatření k nápravě judikoval ve své rozhodovací praxi i Nejvyšší správní soud, který, mimo jiné, uvedl:
„…poskytovatel dotace je povinen tento zákonem předvídaný postup dodržet. Pokud by i přes zjištění porušení dotačních podmínek výzvu dle § 14f nevydal, nemohl by pak správce daně příjemci dotace v souvislosti s tímto pochybením vyměřit bez dalšího odvod za porušení rozpočtové kázně a případné penále. Jinak by totiž nebylo dosaženo výše uvedeného smyslu předmětné právní úpravy, podle které má být preferována dobrovolná náprava porušení dotačních podmínek před stanovením „sankčních“ opatření. Poskytovatel dotace tak při zjištění porušení dotačních podmínek musí v souladu s § 14f umožnit příjemci dotace toto pochybení na základě výzvy napravit a aktivovat tak fikci neporušení rozpočtové kázně (§ 14f odst. 2 rozpočtových pravidel).“ (rozsudek NSS č. j. 1 Afs 293/2018 – 28 ze dne 21. 3. 2019)
Povinnost vydání výzvy trvá i po zahájení řízení o porušení rozpočtové kázně
Ve výše citovaném rozsudku NSS ze dne 21. 3. 2019 se Nejvyšší správní soud zabýval i otázkou, jak postupovat, jestliže poskytovatel výzvu příjemci neposkytl a došlo již k zahájení řízení o porušení rozpočtové kázně:
„Povinnost správce daně zajistit, aby poskytovatel dotace postupoval dle § 14f rozpočtových pravidel, sice nevyplývá z žádného ustanovení tohoto předpisu (jak poznamenal krajský soud), nicméně je nutno ji dovodit z obecných zásad správního řízení. Zejména půjde o naplnění principu dobré správy, který zakládá obecnou povinnost správních orgánů vzájemně spolupracovat a koordinovat své postupy (viz § 4 odst. 1 a § 8 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu) v zájmu zajištění jednotného, systematického a koordinovaného postupu správních orgánů vůči dotčeným osobám (k tomu viz např. rozsudek NSS ze dne 29. 10. 2008, č. j. 9 As 8/2008 – 80, č. 1765/2009 Sb. NSS, či ze dne 11. 9. 2008, č. j. 1 As 30/2008 – 49, č. 1746/2009 Sb. NSS).
Pokud tedy ze strany poskytovatele dotace není splněna povinnost (tj. postup dle § 14f rozpočtových pravidel) předcházející případnému stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně, včetně penále, musí se o nápravu tohoto pochybení postarat správce daně v rámci probíhající daňového řízení ve věci porušení rozpočtové kázně. Ten proto zpravidla bude muset u poskytovatele dotace zajistit, aby dodržel postup stanovený v § 14f rozpočtových pravidel, a teprve poté rozhodne o případném stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně.“
Neumožnění opatření k nápravě je důvodem pro zrušení platebního výměru
Z naší praxe víme, že i Ministerstvo financí jako odvolací orgán podle malých rozpočtových pravidel pro dotace z krajských rozpočtů uznává nevydání opatření k nápravě jako důvod pro zrušení platebního výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně. Takto bylo rozhodnuto např. v rozhodnutí č.j. MF-13819/2018/1203-3.
Jak se dočtete v našem článku věnovaném odvolání proti platebnímu výměru, pokud je zrušen platební příkaz na odvod, vede to automaticky k tomu, že důvodné bude také odvolání proti penále.
Závěr
Vždy má tedy smysl se zabývat tím, zda minimálně v případě některých nedostatků vytýkaných poskytovatelem dotace příjemci, nepřichází do úvahy provedení nápravných opatření. Pro příjemce to totiž může být cesta, jak se vyhnout hrazení odvodů za porušení rozpočtové kázně.