Někdy se stává, že příjemce dotace obdrží od poskytovatele určité ujištění, že určitý postup je v daném případě v pořádku. Pak ovšem přijde kontrola a příjemci je dané jednání vytýkáno jako pochybení, následně je uložen odvod za porušení rozpočtové kázně. Jak se soudy dívají na otázku legitimních očekávání příjemce?
Za jakých podmínek je možné se dovolávat legitimního očekávání?
Rozšířený senát NSS uvádí, že „[t]o, zda mohlo vzniknout legitimní očekávání, je pak zcela evidentně otázkou skutkovou. Určit, zda existovalo určité očekávání a zda takové očekávání bylo legitimní, vyžaduje zjišťovat mnoho skutečností“ (usnesení rozšířeného senátu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 6 Ads 88/2006 – 132.
Judikatura NSS dovodila, že předpokladem práva dovolávat se legitimního očekávání je, že příslušný orgán poskytne konkrétní ujištění, která mohou vzbudit legitimní očekávání u toho, komu jsou určena, a jsou v souladu s použitelnými právními předpisy (rozsudek NSS ze dne 15. 8. 2012, č. j. 1 Afs 15/2012 38). Pojďme se podívat na jednotlivé podmínky, jak je soudní praxe dále rozvinula.
Příslušný orgán
Nejprve je nutné zodpovědět otázku, kdo byl příslušným orgánem, který mohl u příjemce vzbudit legitimní očekávání. Z rozsudku NSS ze dne 24. 6. 2021, č. j. 1 Afs 480/2020 38 vyplývá, že „nikdo se nemůže dovolávat ochrany legitimního očekávání, pokud mu ze strany správy nebyla poskytnuta konkrétní ujištění“. V tomto rozsudku NSS uznal, že legitimní očekávání by mohla založit i správní praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, přestože v daném případě vůbec aktivně nevystupoval. Jeho role spočívala v tom, že určitým způsobem vykládal zákon o veřejných zakázkách, na který se stěžovatelka v citovaném rozsudku spoléhala při zadání podlimitní zakázky na stavební práce.
Judikatura NSS tedy připouští, aby legitimní očekávání založil i jiný správní orgán než ten, který zároveň stojí v roli poskytovatele dotace. Relevantní literatura k tomu uvádí, že konkrétní ujištění příjemce dotace může být založeno jednáním jakéhokoliv orgánu veřejné moci, který je oprávněn vyjadřovat se k dotčeným povinnostem. Jedná se zejména o poskytovatele dotace, ale i „jím pověřené subjekty plnící metodickou činnost při poskytování dotací“ (MATUŠKOVÁ, Tereza. Legitimní očekávání příjemce dotace. Soudní rozhledy, 2022, č. 11 12, s. 347 352).
Poskytnutí konkrétních ujištění
Ve věci řešené NSS rozsudkem č.j. 1 Afs 316/2021 – 38 ze dne 19. 1. 2023 (o jiném aspektu rozhodnutí jsme psali zde) bylo jako takové konkrétní uznáno to, že kontroloři SFŽP měli ujistit stěžovatelku o tom, že datum dokončení projektu bylo výjimečně stanoveno jako datum zahájení zkušebního provozu, což později uvedli i v protokolu o kontrole. SFŽP stěžovatelce poradil, aby podala žádost o udělení výjimky, dle které je možné uznat za termín dokončení projektu datum zahájení zkušebního provozu dle § 124 stavebního zákona. Datum dokončení projektu jako datum zahájení zkušebního provozu bylo opakovaně uváděno i v různých monitorovacích zprávách a hodnoceních projektu a v aplikaci BENE FILL.
Legitimní očekávání však podle judikatury nelze dovozovat jen z toho, že určité jednání příjemce bylo v minulosti tolerováno: „Z dosavadní judikatury nicméně nelze dovozovat, že by legitimní očekávání vyvěralo z pouhého „mlčení“ veřejné správy, resp. z její nečinnosti v oblasti postihování deliktního jednání. Správní orgán tím, že určité jednání ponechává bez postihu, byť je k jeho sankcionování vybaven potřebnými pravomocemi, takové jednání bez dalšího neaprobuje jako správné a souladné se zákonem.“ (rozsudek NSS ze dne 12. 4. 2018, čj. 6 As 413/2017-47)
Zda mohou ujištění vzbudit legitimní očekávání v souladu s právními předpisy
Z nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. III. ÚS 705/06, ve věci francouzských zaměstnanců a jejich účasti na sociálním pojištění, vyplývá, že osoba jedná v důvěře nejen v text relevantního právního předpisu, ale zejména též v důvěře v trvající výklad takového předpisu orgány veřejné moci, včetně praxe správních úřadů a výkladu práva správními soudy.
Následné kontroly plnění dotačních podmínek však nemohou legitimní očekávání založit. Podrobně se této otázce NSS věnoval v rozsudku ze dne 15. 8. 2012, čj. 1 Afs 15/2012-38, kde judikoval: „Z judikatury Soudního dvora k uvedeným předpisům plyne, že za dodržení všech podmínek dotací jsou výlučně odpovědni příjemci podpor. Skutečnost, že poskytovatel finančních prostředků opomněl upozornit na nesrovnalosti při provádění dané akce, nevylučuje ani neomezuje takovou odpovědnost. Opačný výklad by vedl ke stavu, kdy by byl příjemce dotace zbaven veškeré odpovědnosti za nesrovnalosti, které nebyly oznámeny poskytovatelem.
Předpokladem práva dovolávat se legitimního očekávání je v takovém případě poskytnutí konkrétních ujištění ze strany příslušného orgánu, která mohou vzbudit legitimní očekávání u toho, komu jsou určena, a dále skutečnost, že tato ujištění jsou v souladu s použitelnými právními předpisy (rozsudek Soudního dvora ze dne 25. 3. 2010, Sviluppo Italia Basilicata proti Komisi, C-414/08, Sb. rozh., s. I-2559, body 102 a 107). Zásady legitimního očekávání se tak nemůže dovolávat příjemce, který se dopustil zjevného porušení platné právní úpravy (rozsudek Soudního dvora ze dne 13. 3. 2008, Vereniging Nationaal Overlegorgaan Sociale Werkvoorziening a další, spojené věci C-383/06 až C-385/06, Sb. rozh. s. I-1561, bod 56).“
Z rozhodovací praxe NSS vyplývá, že ujištění způsobilé založit legitimní očekávání musí předcházet porušení rozpočtové kázně. „Následná ujištění již nebudou schopna změnit nic na tom, že příjemce dotace porušil rozpočtovou kázeň na základě svého rozhodnutí, tedy neovlivněn předchozím konkrétním ujištěním poskytovatele dotace“ (rozsudek ze dne 26. 5. 2021, č. j. 8 Afs 114/2019 52).
Ve výše citovaném rozsudku NSS č.j. 1 Afs 316/2021 – 38 bylo shledáno, že ujištění způsobilé založit legitimní očekávání nepředcházelo porušení rozpočtové kázně a stěžovatelka se jej tedy nemůže dovolávat.
Závěr
Jak je z výše uvedeného zřejmé, judikatura NSS stanovila poměrně přísné podmínky pro to, aby se příjemce dotace dovolával, že poskytovatel (nebo jiný subjekt) u něj svým ujištěním vyvolal legitimní očekávání ohledně toho, že určitý postup je korektní. Pokud se vaší obci, neziskové organizaci nebo jinému subjektu stalo, že postupovali ve víře v určité ujištění, teď je vám ale daná praxe vyčítána jako pochybení, stojí za to situaci podrobněji analyzovat a vyhodnotit.