Krajský soud v Praze se v rozsudku z konce března 2023 zabýval pochybením finančního úřadu, který odmítl vyslechnout svědky navrhované účastníkem v odvolacím řízení. Věc se týkala daně z přidané hodnoty, závěry jsou ale použitelné také na řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně v souvislosti s dotacemi z veřejných rozpočtů.
Daňový orgán musí odůvodnit, proč neprovedl navrhovaný důkaz
Soud nejprve poukázal na skutečnost, že „daňové orgány nejsou vázány důkazními návrhy daňového subjektu, nemusí tedy provést všechny daňovým subjektem navržené důkazní prostředky. V takovém případě však musí zdůvodnit, proč k jejich provedení nepřistoupily. Dle ustálené judikatury lze provedení důkazu odmítnout, jestliže skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení, není-li navržený důkaz způsobilý ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, anebo je nadbytečný, jelikož skutečnost, k níž má být proveden, byla již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností ověřena nebo vyvrácena jinak (např. nálezy Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. I. ÚS 733/01, ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. III. ÚS 569/03, ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, ze dne 16. 6. 2005, sp. zn. II. ÚS 418/03).
Neprovedení důkazu však musí daňové orgány v každém případě řádně odůvodnit (srov. např. rozsudky NSS ze dne 7. 8. 2015, č j. 5 Afs 180/2014 – 21, ze dne 27 7. 2016, č. j. 2 Afs 35/2016 – 43, a nález Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. II. ÚS 2067/14).
Navrhované výslechy svědků nebyly nadbytečné
V dané věci bylo rozhodnutí žalovaného finančního úřadu postaveno na závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že pro ni zaměstnanci společnosti XXX vykonali činnosti uvedené na daňových dokladech č. 52160041 a 52160087 a v doložených pracovních výkazech.
Krajský soud poukázal na to, že pokud žalobce navrhl provedení důkazů výslechem těchto zaměstnanců, tak se v dané situaci „nemohlo jednat o nadbytečný důkazní návrh, neboť za takový lze označit pouze důkazní návrh směřující k prokázání skutečnosti, která byla doposud provedenými důkazními prostředky spolehlivě prokázána, nikoliv důkazní návrh směřující k prokázání skutečnosti odlišné od skutkového stavu zjištěného na základě doposud provedených důkazů.
To, že podle daňových orgánů dosud provedené důkazy přinesly určité rozpory, ještě neznamená, že provedením dalších důkazů tyto rozpory nemohly být odstraněny a skutkový stav přehodnocen. Svědecká výpověď je přitom typově důkazním prostředkem, u něhož nelze a priori popřít způsobilost prokázat rozhodné skutečnosti. Žalovaný v napadeném rozhodnutí odkazoval na povinnost žalobkyně unést důkazní břemeno. Právě o to se žalobkyně navržením výslechů svědků snažila, žalovaný ji však nezákonným odmítnutím důkazů znemožnil tuto povinnost splnit.“
Závěr
Krajský soud tak napadené rozhodnutí finančního úřadu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2023, č. j. 55 Af 45/2020- 48.
Více našich textů k problematice dotací najdete zde.