Legitimní očekávání příjemce dotace

Někdy se stává, že příjemce dotace obdrží od poskytovatele určité ujištění, že určitý postup je v daném případě v pořádku. Pak ovšem přijde kontrola a příjemci je dané jednání vytýkáno jako pochybení, následně je uložen odvod za porušení rozpočtové kázně. Jak se soudy dívají na otázku legitimních očekávání příjemce?

NSS k přiměřenosti odvodu za porušení rozpočtové kázně

V lednu 2023 se Nejvyšší správní soud zabýval případem, kdy společnosti Teplárna České Budějovice a. s. byl uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši skoro 6 a půl milionu korun (5% dotace) za nedodržení termínu ukončení projektu o více než 6 měsíců. Důvodem pro zásah ze strany NSS bylo nerespektování zásady přiměřenosti odvodu za porušení rozpočtové kázně.

NSS k GDPR v územním plánování

Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti, která se týkala Aktualizace č. 1 zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Ta mj. vymezila nové rozsáhlé plochy nadmístního významu POP10 „Opatření na hlavních brněnských tocích“ jako veřejně prospěšné opatření a současně jako veřejně prospěšnou stavbu.

NSS k rozporu mezi smlouvou o poskytnutí dotace a příručkou pro příjemce

V únoru 2023 řešil Nejvyšší správní soud velmi praktickou otázku ohledně postupu příjemce dotace. Jak se má vyložit situace, kdy smlouva o poskytnutí dotace stanoví odlišné pravidlo než příručka pro příjemce? Předmětem posuzování byla  Smlouva o financování projektu Společného regionálního operačního programu uzavřená mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a žalobkyní (obecně prospěšnou společností) a příručka pro příjemce dotace vydaná ministerstvem.