Otázka: Je vhodné a účelné zapracovat do jednacího řádu to, že zastupitelé nemají zveřejňovat informace, které jsou jim poskytovány v souvislosti s výkonem jejich funkce? Např. informace k chystaným výběrovým řízením, které obec připravuje.
Otázka: Jak řešit námitky – mají se, když je zastupitelstvo na příštím zasedání odhlasuje, že jsou důvodné, do toho předmětného zápisu dozapracovat? Nebo jen poznamenat do zápisu ze zasedání, na němž se o námitkách hlasovalo?
Otázka: S ohledem na GDPR, co když si ze zápisu ze zasedání zastupitelstva občan něco ofotí a zveřejní, vč. osobních údajů?
Otázka: Zapisovatelka (zastupitelka) vytvoří zápis, pak ho posílá k připomínkování všem zastupitelům. Podle mě je to chyba, protože se pak může změnit znění třeba i usnesení, než bylo opravdu schvalováno. Může se do zápisu před jeho předáním ověřovatelům takto zasahovat?
V roce 2021 se do sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dostala tato právní věta: „Je-li správce daně v prodlení s úkony v oblasti placení daní, představuje podnět podle § 38 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, právní prostředek ochrany nebo nápravy ve smyslu § 85 s. ř. s., který je nutno vyčerpat před podáním zásahové žaloby.“
Krajský soud v Plzni řešil v roce 2007 zajímavý problém. Obec Stružná měla vrátit více než 13 a půl milionu z dotace na rozšíření kanalizace a vodovodu. Nové zastupitelstvo se rozhodlo pro poměrně svéráznou obranu. Tvrdilo, že starosta nebyl oprávněn bez zastupitelstva rozhodnout o podání žádostí o dotaci a ve skutečnosti se jednalo o použití prostředků soukromou osobou, která byla ve funkci starosty. Tato osoba by tedy měla sama peníze vrátit.