Koncem března se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda se do délky kompenzačního řízení (řízení o odškodnění za nepřiměřenou délku soudního nebo správního řízení) počítá také mimosoudní uplatnění nároku u ústředního orgánu státní správy. Nebudeme vás napínat. Nejvyšší soud zopakoval, že i doba od uplatnění nároku podle zákona č. 82/98 Sb. se do celkové délky řízení započítává.

Jak rozhodl obvodní soud?

Žalobce uplatnil nárok na náhradu újmy, která měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce kompenzačního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu. Soud I. stupně konstatoval, že „délka označeného kompenzačního řízení byla zcela zjevně nepřiměřená a byla ovlivněna průtahy v délce 16 měsíců vzniklými v souvislosti s připojením spisů, s vybíráním soudního poplatku za dovolací řízení a s nařízením jednání po zrušovacím rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Jelikož se samotné konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě nejeví postačující, je žalobcem uplatněný nárok co do základu opodstatněný. Při vyčíslení výše zadostiučinění obvodní soud v souladu s judikaturou dovolacího soudu vycházel ze základní částky 15.000 Kč za každý rok řízení, přičemž náhradu za první dva roky snížil na 50 %. S ohledem na nedostatky v postupu orgánů v kompenzačním řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 160/2016 zvýšil základní částku zadostiučinění o 5 %, s přihlédnutím k aktivnímu postupu žalobce přičetl dalších 5 %, a naopak přikročil ke snížení o 20 % vzhledem k právní složitosti posuzované kauzy, jež spočívala na řešení dosud judikaturou nezodpovězených otázek.

Městský soud nezapočítal dobu před podáním žaloby

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 10. 2022, č. j. 36 Co 247/2022-88 rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalované uložil žalobci zaplatit 78.945 Kč s příslušenstvím, a ve výroku II. jej „změnil“ tak, že žalobu zamítl co do částky 121.055 Kč s příslušenstvím.

Odvolací soud aproboval závěr obvodního soudu, že kompenzační řízení trvalo nepřiměřeně dlouho a bylo zatíženo prvoinstančním soudem popsanými průtahy. Za nesprávné naopak označil to, že soud prvého stupně odvíjel počátek posuzovaného řízení již ode dne podání žádosti u Ministerstva financí (2. 2. 2016), a nikoli až ode dne uplatnění práva žalobou (6. 5. 2016).

Městský soud vzal na zřetel, že ke dni jeho rozhodování již řízení vedené pod sp. zn. 7 C 160/2016 skončilo odmítnutím ústavní stížnosti dne 9. 8. 2022. Celková délka řízení, jež od 6. 5. 2016 do 9. 8. 2022 činila 6 let, 3 měsíce a 3 dny, pak nebyla přiměřená, a žalobci tak náleží právo na zadostiučinění v penězích.

Nejvyšší soud poukázal na svoji předchozí judikaturu

Nejvyšší soud uvedl: „Dovolací soud ve své rozhodovací praxi uvádí, že kompenzační řízení je zahájeno dnem, kdy žalobce uplatnil svůj nárok na odškodnění u příslušného úřadu, poněvadž předběžné projednání nároku podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. je obligatorní zákonnou podmínkou pro případné uplatnění práva u soudu (viz § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. ve spojení s § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.). Na mimosoudní projednání nároku pak navazuje, je-li neuspokojený nárok uplatněn žalobou, řízení soudní, které může probíhat na všech stupních soudní soustavy, případně i před Ústavním soudem.

Při posuzovaní odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení je proto v případě nároku, který bylo třeba předběžně uplatnit podle § 14 a 15 zákona č. 82/1998 Sb., nutno do celkové délky řízení započítat i dobu tohoto předběžného projednání, maximálně však dobu 6 měsíců (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 37. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1084/2017, ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2907/2019, a ze dne 22. 11. 2022, sp. zn. 30 Cdo 2207/2022).

Pakliže odvolací soud odvinul počátek kompenzačního řízení až ode dne podání žaloby (6. 5. 2016), a nikoli již ode dne podání žádosti o přiměřené zadostiučinění k Ministerstvu financí (2. 2. 2016), je jeho právní posouzení nesprávné (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší soud proto přikročil ke zrušení zpochybněného rozsudku v dovoláním napadené části výroku.“

Podle rozsudku Nejvyššího soudu 28 Cdo 2/2023-112 ze dne 23. 3. 2023.

Věnujeme se případům odškodňování za průtahy v soudních a správních řízení. Více našich textů k tématu najdete zde.