Rozšířený senát NSS se v usnesení ze dne 30. 10. 2018 zabýval otázkou přiměřenosti stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně. Jedná se o důležité rozhodnutí, o které se mohou opřít příjemci dotace, kteří se brání neúměrně vysokému odvodu.
Město mělo vrátit celou dotaci
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) poskytlo městu Krnov rozhodnutím ze dne 14. 8. 2009 dotaci ve výši asi 7,9 mil Kč na realizaci záměru „Výstavba lokální infrastruktury Krnov-kasárna“. Město se ale asi o 3 měsíce zpozdilo s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu na stavbu, přitom termín podání žádosti byl mezi MMR a městem sjednán jako závazný s tím, že jeho porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové.
Na základě podnětu MMR zahájil finanční úřad daňovou kontrolu, která v srpnu 2014 vyústila ve vydání platebního výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně v plné výši poskytnuté dotace, spolu s penále ve výši 1 promile z této částky za každý den prodlení od 18. 9. 2009. Město podalo proti výměru odvoláním, které ale bylo odvolacím orgánem zamítnuto.
Podle krajského soudu byl stanovený odvod nepřiměřený způsobenému pochybení
Město se bránilo správní žalobou, které krajský soud vyhověl a rozhodnutí odvolacího finančního ředitelství zrušil. NSS v rámci svého rozhodnutí rekapituluje rozhodnutí krajského soudu následovně:
„Krajský soud odkázal na judikaturu NSS, z níž plyne, že porušení podmínek dotace je třeba posuzovat s ohledem na dodržení účelu poskytnutí dotace. Za závažné porušení podmínek pak lze považovat pouze takové porušení, jímž došlo k neoprávněnému nakládání s poskytnutými prostředky. Nepostačí tedy, že je smluvní strany sjednaly v dotačních podmínkách jako závažné. V posuzovaném případě žalobce sice porušil podmínky dotace tím, že o vydání kolaudačního souhlasu požádal opožděně, to ale samo o sobě neodůvodňuje stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši poskytnuté dotace, neboť účel dotace tím nebyl dotčen.
Dotace byla poskytnuta na výstavbu lokální infrastruktury, k čemuž také posloužila. Samotná skutečnost, že žádost o vydání kolaudačního souhlasu byla podána se zpožděním (byť byla stavba dokončena a způsobilá k užívání), na tom nemůže nic změnit. Krajský soud nalezl i další vady rozhodnutí žalovaného, které ovšem pro rozhodování rozšířeného senátu nejsou podstatné.“
Právní věty rozšířeného senátu NSS
Rozšířený senát NSS se zabýval několika rozpory v rozhodovací praxi tohoto soudu. Nejprve konstatoval, že „Každé porušení dotačních podmínek, které není v rozhodnutí o poskytnutí dotace vymezeno jako to, jehož nedodržení není neoprávněným použitím podle § 3 písm. e) [§ 14 odst. 3 písm. k)], zakládá porušení rozpočtové kázně“. To tedy není pro příjemce dotace ta nejlepší zpráva. Další právní věty jsou již ale pozitivnější:
„Při stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně je třeba vycházet ze zásady přiměřenosti, tedy rozumného vztahu mezi závažností porušení rozpočtové kázně a výší za ně předepsaného odvodu. Správce daně musí zvážit, zda je důvod k odvodu v plné výši čerpaných či poskytnutých prostředků státního rozpočtu, či pouze k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti (§ 44a odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění do 29. 12. 2011) a své rozhodnutí náležitě odůvodnit.
Týká-li se porušení povinnosti oddělitelné části poskytnuté dotace, odvod bude stanoven pouze částkou odpovídající této části dotace. I zde však mohou vyvstat okolnosti, které mohou s ohledem na malou závažnost porušení povinnosti vést správce daně ke snížení odvodu ve smyslu zásady přiměřenosti (§ 44a odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění do 29. 12. 2011).“
Závěr
Citované právní věty byly přijaty rozšířeným senátem NSS a publikovány byly ve sbírce rozhodnutí NSS pod č. 3854/2019. Poskytovatelé dotace jsou tedy povinni tyto principy respektovat a příjemce dotace se jejich respektování mohou dovolávat.
Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2018, čj. 1 Afs 291/2017-33.
Více našich textů k problematice dotací najdete zde.