V první půlce dubna se ve Štrasburku konalo důležité jednání velkého senátu ESLP. Případ se týká odborové asociace, která si stěžuje nato, že byla zbavena práva organizovat se a účastnit se veřejných akcí po přijetí opatření k řešení COVID-19 podle vyhlášky schválené švýcarskou Federální radou dne 13. března 2020.
Čeho se případ týká?
Stěžovatelem je organizace Communaute genevoise d’action syndicale (CGAS), která byla založena s cílem je hájit zájmy zaměstnanců a jejích členských organizací, zejména v oblasti odborových a demokratických svobod. Podle samotného stěžovatele CGAS každoročně organizuje a účastní se desítek akcí v kantonu Ženeva.
Stěžovatel namítá, že byl zbaven práva zorganizovat a zúčastnit se veřejné akce po přijetí opatření švýcarské vlády k boji proti COVID-19. Zejména pak, že se musel vzdát plánů na uspořádání tradiční akce plánované na 1. května 2020.
Ve Švýcarsku byly s účinností od 16. března 2020 zakázány veřejné a soukromé akce. Za nedodržení zákazu hrozil trest odnětí svobody nebo pokuta. Zákaz shromažďování byl ve Švýcarsku zrušen k 30. 5. 2020. Akce zahrnující více než 1 000 účastníků byly nadále zakázány (až do konce srpna 2020). Dne 20. června 2020 byl zrušen zákaz veřejných akcí, ačkoli účastníci museli nosit roušky.
Senát ESLP stěžovateli vyhověl
Stěžovatel se na Evropský soud pro lidská práva obrátil už 26. května 2020. Svoji stížnost opírá o článek 11 Úmluvy (svoboda shromažďování a sdružování) a namítá, že mu bylo odňato právo organizovat veřejné akce a účastnit se jich v návaznosti na opatření přijatá vládou v rámci boje proti onemocnění COVID19.
Rozsudkem ze dne 15. března 2022 senát ESLP rozhodl těsnou většinou čtyř hlasů proti třem, že došlo k porušení článku 11 Úmluvy. Dne 5. září 2022 byl případ postoupen velkému senátu na základě žádosti švýcarské vlády.
K samotnému jednání
Zatímco vláda se soustředila na vysvětlování, proč by stížnost měla být prohlášena za nepřijatelnou (ať už pro nevyčerpání efektivních opravných prostředků či chybějící status oběti stěžovatele), právní zástupci stěžovatele velmi zajímavě poukázali na to, že do práce lidé i za kovidu chodit museli. Proč tedy bylo nutné na tak dlouhou dobu potlačit jakékoliv aktivity odborových organizací? Proč nebylo možné uspořádat ani každoroční akci na 1. května? Soudci stranám položili řadu otázek a uvidíme, jak nakonec ve věci rozhodnou.
Dá se do jisté míry očekávat, že rozhodnutí velkého senátu předurčí osud řady stížností, které byly podávány v návaznosti na neochotu sodní moci vytyčit jakékoliv hranice exekutivě zaštiťující se potřebou ochrany veřejného zdraví. Souhrn vybraných u ESLP řešených případů, které souvisí s kovidem, najdete zde.
Několik stížností bylo podáno, také proti České republice.