Nejvyšší správní soud řešil zajímavou otázku týkající se souhlasu třetí osoby se změnou veřejnoprávní smlouvy. Vzhledem k tomu, že od účinnosti nového stavebního zákon budou mít veřejnoprávní povahu některé plánovací smlouvy uzavírané mezi obcí a investorem, kde bude v řadě případů souhlas třeba sousedního vlastníka zapotřebí, podívejme se na to, co si o věci NSS myslí.

Ke změně veřejnoprávní smlouvy došlo bez souhlasu žalobce

V předmětném sporu šlo podle soudu o to, že „žalobce souhlasil s uzavřením veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby, kterou byl přímo dotčen ve svém vlastnickém právu k nemovitosti. Následně došlo k uzavření veřejnoprávní smlouvy o provedení předmětné stavby, ke které souhlas žalobce vyžadován nebyl. Obě původní veřejnoprávní smlouvy byly následně bez souhlasu žalobce změněny veřejnoprávní smlouvou, kterou došlo jak ke změně v umístění stavby, tak ke změně v provedení stavby.“

Žalobce se chtěl domoci neúčinnosti veřejnoprávní smlouvy o změně původních veřejnoprávních smluv o umístění a provedení stavby. Měl totiž za to, že k uzavření takové změnové smlouvy bylo třeba jeho souhlasu.

Krajský soud v Brně dal žalobci za pravdu, ale NSS jeho rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu projednání. Proč?

NSS k souhlasům třetích osob

NSS nejprve uvedl více k otázce změn veřejnoprávních smluv: „Problematiku změn veřejnoprávních smluv nahrazujících územní rozhodnutí o umístění stavby, respektive stavební povolení, upravují § 78a, respektive § 118 stavebního zákona. Podle § 78a odst. 8 zákona lze veřejnoprávní smlouvu (nahrazující mimo jiné rozhodnutí o umístění stavby) změnit na základě dohody stavebního úřadu a žadatele za podmínek § 94 odst. 1, postupem podle § 78a odst. 1 až 4 stavebního zákona.

Podle § 118 odst. 4 tohoto zákona lze změnu stavby před dokončením provést na základě veřejnoprávní smlouvy za podmínek § 116, změnu stavby prováděné podle veřejnoprávní smlouvy lze dohodnout podle § 166 správního řádu. Podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy v těchto případech je souhlas osob, které by byly účastníky stavebního řízení podle odstavce 3 § 118 stavebního zákona… Podle § 78a odst. 2 stavebního zákona žadatel v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které by byly účastníky územního řízení, podle odstavce 4 žadatel zajistí souhlasy takových osob s uzavřením dané veřejnoprávní smlouvy.

Stavební zákon tak zjevně obsahuje zvláštní úpravu k otázce souhlasu třetích osob s uzavřením smlouvy o změně veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby. Obecná úprava v § 166 správního řádu se proto nepoužije (srov. § 192 odst. 1 stavebního zákona). Současně ustanovení § 78a odst. 8 stavebního zákona, na rozdíl od § 118 odst. 4 tohoto zákona, výslovně neodkazuje na obecnou úpravu změny veřejnoprávní smlouvy podle § 166 správního řádu. V projednávané věci proto bylo třeba primárně hodnotit, zda žalobce je ve vztahu ke změně v umístění stavby osobou, která by byla účastníkem územního řízení, respektive řízení o změně územního rozhodnutí ve smyslu § 94 stavebního zákona.“

Vychází se z vymezení účastníků územního řízení

Poté NSS doplnil: „Podle § 94 odst. 4 stavebního zákona se při změně nebo zrušení územního rozhodnutí použijí ustanovení o územním řízení obdobně. Určení třetích osob, které by byly účastníky řízení o změně územního rozhodnutí, se proto řídí § 85 odst. 2 stavebního zákona. Podle písmene b) tohoto ustanovení jsou účastníky územního řízení dále osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím (v tomto případě rozhodnutím o změně územního rozhodnutí) přímo dotčeno. Z toho vyplývá, že účastníky řízení o změně územního rozhodnutí jsou takové třetí osoby, jejichž vlastnické nebo jiné právo k nemovitostem může být přímo dotčeno předmětnou změnou územního rozhodnutí.“

Jak měl tedy krajský soud věc zhodnotit?

Jak se tedy má určit, čí souhlas třeba je a čí ne? NSS říká: „Tyto závěry lze analogicky vztáhnout na projednávanou věc, jejímž předmětem je změna veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby spolu se změnou veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby. Okruh třetích osob, jejichž souhlas se vyžaduje pro účinnost veřejnoprávní smlouvy o změně takových (původních) veřejnoprávních smluv, je proto třeba stanovit primárně s ohledem na skutečnost, že vlastnická (nebo jiná věcná) práva k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům a stavbám na nich mohou být přímo dotčena předmětnou změnou veřejnoprávních smluv, tj. buď změnou v umístění stavby, nebo změnou jejího provedení.

Pouhá skutečnost, že u žalobce bylo identifikováno přímé dotčení práv v případě veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby, bez dalšího nepostačuje pro závěr, že k dotčení práv žalobce dojde též změnou takové veřejnoprávní smlouvy. Takové dotčení je třeba hodnotit samostatně s ohledem na navrhované změny v umístění stavby… Na krajském soudu v dalším řízení bude, aby (mimo jiné) posoudil, zda žalobce je takovou osobou, a to v duchu ustálené judikatury NSS k otázce přímé dotčenosti práv třetích osob podle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona, která v obecné rovině akceptuje, že hluk, zvýšená intenzita dopravy, či jiné imise mohou představovat přímé dotčení.“

Podle rozsudku NSS ze dne 24. 4. 2023, čj. 7 As 185/2022 – 52.

Více našich textů k problematice veřejnoprávních smluv najdete zde.