Otázka: Co dělat, když v průběhu zasedání zastupitelstva někteří zastupitelé odejdou a počet přítomných zastupitelů klesne pod polovinu?
Otázka: Může rada používat razítko úřadu?
Nejvyšší správní soud řešil zajímavou kauzu ze severní Moravy – majitelé pozemků, na kterých byla veřejně přístupná účelová komunikace je (legálně) oplotili a tvrdili, že tímto postupem pozemní komunikace zanikla. Je to možné? Podle soudů ne.
Otázka: Jakým způsobem doplnit v již schváleném zápisu úplně chybějící usnesení, které bylo schváleno a při auditu byl tento problém nalezen. Usnesení nemá ani číslo.
Otázka: Z čeho, prosím, vyplývá povinnost schvalovat podpisový řád zastupitelstvem?
Otázka: Jaký máte názor na podrobnost diskuzí v zápisech z jednání rady či zastupitelstva města? Dle jednacích řádů zveřejňujeme i zápis z rady.
Otázka: Pokud mi vedení města nedodá podklady, abych mohla zápis z rady pořídit v zákonné lhůtě 7 dní, co bych měla požadovat v písemném odůvodnění, které bych mohla předložit při kontrole MVČR nebo kraje? Kdo je zodpovědný za dodržení zákonné lhůty a jednacího řádu? Existuje případně za nedodržení lhůt sankce?
V databázi VeKLEP je k dispozici novela Ústavy, kterou lze směle nazvat první klimatickou vlaštovkou. Změna se samozřejmě týká čl. 7. ten nyní zní: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“ Nově by se do něj měla vložit 4 slova a vypadal by takto: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vody a půdy, a o ochranu životního prostředí.“ Nesmíme zapomenout na čl. 35 Listiny základních práv a svobod, který přiznává jednotlivcům právo na příznivé životní prostředí. Čl. 7 Ústavy tedy není jediným bodem ústavního pořádku, který by se environmentálními otázkami zabýval.
V rozsudku ze dne 26. 5. 2021, o kterém jsme již psali, Nejvyšší správní soud řešil také námitku vnitřní rozpornosti platebního výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně a to, za jakých okolností tato vnitřní rozpornost povede až k jeho nicotnosti.
Nejedna obec řeší problémy spojené s příliš velkorysým přístupem předchozího vedení k vymezování nových a nových zastavitelných ploch a logické snaze developerů výstavbu realizovat v maximální možné míře. Opětovné navrácení pozemků do nezastavitelného území je mnohdy téměř nemožné kvůli zásahům do vlastnických práv a hrozbě zrušení části územního plánu soudem.