Otázka: Kdo bude řešit spory z plánovací smlouvy podle nového stavebního zákona?

Odpověď:

Zákon č. 283/2021 sb., stavební zákon (nový stavební zákon) upravuje plánovací smlouvy jako veřejnoprávní (přičemž podle našeho názoru nadále bude možno uzavírat soukromoprávní smlouvy jako tzv. nepojmenované smlouvy podle § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). To s sebou nese mnoho potíží, mj. to, jak se budou řešit spory z těchto smluv, ke kterým nepochybně dojde.

Typy veřejnoprávních smluv podle správního řádu

Nejprve je třeba si říct, jaké typy veřejnoprávních smluv správní řád rozlišuje. § 160 upravuje tzv. koordinační veřejnoprávní smlouvy, které mezi sebou uzavírají stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy, a to za účelem plnění svých úkolů vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy.

Druhým typem jsou tzv. subordinační smlouvy – ty jsou upraveny v § 161. Uzavírají se, pokud tak stanoví zvláštní zákon a jejich stranami jsou správní orgán a osoba, která by byla účastníkem podle § 27 odst. 1 správního řádu, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, a to i namísto vydání rozhodnutí. Podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy je souhlas ostatních osob, které by byly účastníky podle § 27 odst. 2 nebo 3 správního řádu.

Třetím typem veřejnoprávní smlouvy je smlouva uzavřená mezi těmi subjekty, které by byly účastníky správního řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu, kdyby toto řízení probíhalo, popřípadě ti, kdož účastníky takového řízení jsou. Smlouva se v takovém případě týká převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností. K uzavření takové veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu.

Kam spadají plánovací smlouvy?

Těžko říct, do které z těchto kategorií podle představ autorů nového stavebního zákona spadají plánovací smlouvy týkající se podoby územního plánu, vzhledem k tomu, že územní plánování není správním řízením, kde by vystupovali účastníci podle § 27 správního řádu. To ukáže teprve praxe. Judikatura už uznala, že některé smlouvy (např. o poskytnutí dotace nebo o závazku veřejné služby) jsou veřejnoprávními smlouvami, i když nespadají jednoznačně do kategorií uvažovaných správním řádem.

Kdo rozhoduje spory z veřejnoprávních smluv?

Problematiku sporů řeší § 169 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podle kterého spory z veřejnoprávní smlouvy rozhoduje:

  • Ministerstvo vnitra, jde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 160 a je-li alespoň jednou ze smluvních stran kraj nebo jsou smluvními stranami obce s rozšířenou působností;
  • příslušný krajský úřad, jde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 160 a jsou-li smluvními stranami obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, nepřevezme-li věc Ministerstvo vnitra,
  • správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám, jde-li o jinou veřejnoprávní smlouvu podle § 160; není-li takového správního orgánu, řeší spor v dohodě ústřední správní úřady nadřízené správním orgánům, které jsou nadřízeny smluvním stranám,
  • správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy, jde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 161, nebo
  • správní orgán, který k jejímu uzavření udělil souhlas, jde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 162.

Pokud tedy bude smlouva, kterou uzavře obec s investorem skutečně smlouvou veřejnoprávní, pak bude podléhat tomuto systému řešení sporů. Teprve proti správnímu rozhodnutí, které bude výsledkem řešení sporů, se bude moci obec bránit u správního soudu.

Zásadní problém podle našeho názoru nastává u plánovacích smluv zejména v momentu, kdy dojde ke sporu o plnění civilního závazku, který také může být (a často bude) obsahem veřejnoprávní smlouvy.

TENTO DOTAZ BYL ZVEŘEJNĚN V RÁMCI NAŠÍ VÝZVY: 365 ČLÁNKŮ NEBO DALŠÍ KOČKA. PŘIJÍMÁME DOTAZY K ÚZEMNÍMU PLÁNOVÁNÍ, KTERÉ ZDARMA ZODPOVÍME.