Krajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc vydal před časem zvláštní rozhodnutí, když nepřipustil aktivní procesní legitimaci lokálně působícího ekologického spolku k podání návrhu na zrušení části územního plánu. Ve věci přitom šlo o vynímání cenných zemědělských půd ze ZPF a chybějící ochranu před změnami klimatu. Spolek jsme zastupovali u Nejvyššího správního soudu a máme radost, že náš klient uspěl. Věc se nyní vrací zpět do Olomouce.

K aktivní legitimaci spolků obecně

NSS mj. konstatoval: „Nejvyšší správní soud souhlasí s navrhovatelem, že krajský soud provedl posouzení, které přehlíží smysl a účel § 101a s. ř. s., resp. nosná východiska judikatury k aktivní legitimaci. V tomto ohledu soud primárně poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14 (na který ostatně upozorňoval navrhovatel již v návrhu). V něm se Ústavní soud zabýval otázkou aktivní legitimace spolku (občanského sdružení) k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy.

Mj. uvedl, že: „Občanská sdružení, resp. nyní spolky […] sdružují především občany; jde o svébytnou právnickou osobu zakládanou za účelem dosažení smluvené činnosti a společného zájmu. Není proto možné bez dalšího zamezit přístupu spolků k soudům a neumožnit jim navrhovat zrušení územního plánu“. Ohledně podmínek, které musí spolek pro přiznání aktivní legitimace naplňovat, Ústavní soud vyslovil, že „[s]polek dožadující se zrušení opatření obecné povahy (zde územního plánu nebo jeho části) musí předně tvrdit, že byl tímto opatřením dotčen na svých subjektivních právech.“

Ústavní soud dodal, že: „[p]odstatným kritériem zde musí nepochybně být místní vztah navrhovatele k lokalitě regulované územním plánem. Má-li spolek sídlo na tomto území nebo jsou-li jeho členové vlastníky nemovitostí potenciálně dotčených opatřením plynoucím z územního plánu, pak by mu v zásadě měla svědčit aktivní legitimace k podání návrhu. Věcné (materiální) legitimační důvody, vycházející z předmětu činnosti spolku, se pak odvozují právě od místního vztahu k napadenému opatření obecné povahy. […] Obecně tu lze říci, že z hlediska posouzení zákonné podmínky zkrácení na právech bude věrohodnější místní ‚zavedenost‘, tedy již delší časové působení spolku.

Není však možné vyloučit ani založení spolku ad hoc za účelem vážícím se k územnímu plánu. Skutečnost, že občan dá přednost prosazování svého zájmu formou sdružení se s jinými občany, nelze přičítat k jeho tíži. […] Fyzické osoby, pokud se sdruží do občanského sdružení (spolku), jehož účelem podle stanov je ochrana přírody a krajiny, mohou své právo na příznivé životní prostředí, zakotvené v čl. 35 Listiny, realizovat i prostřednictvím tohoto spolku.“

Navrhovatel požadavky judikatury naplnil

Dále NSS řekl: „Navrhovatel přitom v dané věci postupoval v mezích uvedeného nálezu Ústavního soudu. Uváděl, že je environmentálním spolkem, jehož účelem je ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovatel se účastnil procesu pořizování změny územního plánu; v zákonné lhůtě po veřejném projednání změny územního plánu podal několik připomínek, přičemž některé nebyly dle jeho názoru řádně vypořádány. Nevyřízené připomínky se měly týkat mj. porušení zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, atp. Akcentoval, že změnou dojde k vynímání cenných půd ze zemědělského půdního fondu, poukazoval na chybějící opatření reagující na změnu klimatu atp.

Na základě uvedeného pak v návrhu dovozoval dotčení svých práv, resp. práv svých členů na příznivé životní prostředí. K tomu dodal, že členové navrhovatele jsou pouze osoby s trvalým pobytem v obci… Jelikož krajský soud namítal, že stěžovatel dostatečně podrobně neuvedl, v čem spatřuje zkrácení na svých právech, na výzvu krajského soudu stěžovatel svá tvrzení blíže konkretizoval. Doplnil, že namítané nedostatky zprávy SEA se jednoznačně promítly do znění změny územního plánu a mají přímou souvislost se zásahy do ústavně zaručených subjektivních práv členů spolku, kteří jsou a budou vystaveny důsledkům negativních dopadů změny klimatu.

Za přímé ohrožení zdraví a majetku svých členů pak stěžovatel považoval zejména ve změně územního plánu chybějící adaptační opatření na změnu klimatu. Dále poukázal na plánovaný zábor zemědělské půdy, kterým má dojít k další intenzivní zástavbě obce, jež bude mít za následek mj. další zvýšenou exhalaci z lokálních topidel a snížení kvality místního ovzduší společně s nárůstem emisí, hluku, prašnosti apod. Stěžovatel rovněž zdůraznil, že od samého počátku směřuje jeho činnost ke zkvalitnění tamějšího životního prostředí, přičemž územní plán považuje za zcela zásadní koncepční dokument, který kvalitu života v obci může výrazně ovlivnit.“

Spolkům nelze odpírat přístup k soudnímu přezkumu

NSS uzavřel: „Ústavní soud dovodil, že nelze odepřít těmto spolkům přístup k soudnímu přezkumu, jestliže tvrdí, že byly opatřením obecné povahy dotčeny na svých subjektivních právech. Podstatným kritériem při posouzení pak musí být nepochybně i místní vztah navrhovatele k lokalitě regulované územním plánem. Za situace, kdy má spolek sídlo na dotčeném území nebo jsou-li jeho členové vlastníky nemovitostí potenciálně dotčených opatřením plynoucím z územního plánu, pak by mu v zásadě měla svědčit aktivní legitimace k podání návrhu.

Věcné legitimační důvody, vycházející z předmětu činnosti spolku, se pak odvozují právě od místního vztahu k napadenému opatření obecné povahy. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že v nyní projednávané věci se jedná o obdobnou situaci jako v uvedeném nálezu Ústavního soudu, ve kterém dovodil, že spolku svědčí aktivní procesní legitimace.

Krajský soud proto pochybil, když pro nyní projednávaný případ relevantní závěry v napadeném usnesení neaplikoval. Stěžovatel tedy v souladu se zákonem a konstantní judikaturou namítal zásah do práva na příznivé životní prostředí ve smyslu čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Příhodně poukazoval i na místní vztah spolku, resp. jeho členů k regulované lokalitě, což je i podle názoru Ústavního soudu otázkou výsostně spojenou s aktivní procesní legitimací.“

Podle rozsudku NSS ze dne 4. 5. 2023, čj. 7 As 309/2022 – 34, dostupné na www.nssoud.cz

Naše další texty k problematice územního plánování najdete zde.